ondrej4432 komentáře u knih

Jakožto potomek mého dědy, který bojoval za 2.sv. války na německé straně a v elitní skupině německých výsadkářů, bylo pro mě přečtení knihy téměř povinností. Kniha byla výborná z mnohá ohledů, jazykem velmi čtivým a napínavým, ale také z důvodu sond do mysli odehrávající se v hlavách mladičkých vojáků. Nicméně i tak musím knize nějaké věci vytknout. Ono glorifikování a polidšťování ruské armády je až úsměvné. Vyzdvihování morálních zakonitostí, které ruská armáda uznavá a dodržuje, oproti té německé byla k smíchu, když si člověk uvědomí, že právě na ruské straně lidský život neznamenal vůbec nic, jen cenu toho, že nepřítel má o jednu kulku v zásobníku méně. Co se týká vyzvihování ruské vojenské techniky nad tu německou, nemůžu objektivně posoudit, ale rozum mi říká, že ta německá byla lepší. Ale vše jsem autorovi s přimhouřeným okem odpustil, ono je třeba si uvědomit kde a kdy tato kniha vyšla. Za hluboké totality, člověk musel sovětskému svazu lézt "tam kam slunce nesvítí" a samozřejmě musela být sovětská armáda ukázána v tom nejlepším světle. Takže budmě rádi, že něco takového vůbec v té době vyšlo.

1 11.09.2024

Knihu jsem poprvé četl jako náctiletý a pamatuju si, že v té době jsem si ji náležitě užil navzdory tomu, že už jsem měl několik fantasy knih přečtených a uvědomoval jsem si slušnou vykrádačku jiných autorů. Po asi 15letech od prvního čtení jsem se pustil do audioknihy, která mě doprovázela ve volných chvílích v práci i doma a s věkem se hodně vytratilo i nadšení z knihy. Kupodivu mi stále nevadí absence originality a až hmatatelnou "inspirací" jiných autorů, ale v čem kniha opravdu citelně pokulhává je jak plytkým a málobarvitým, až snad velice umě jednoduchým jazykem je psaná. Nedokážu najít jiné přirovnání, než že kniha na mě působí až moc "pohádkovsky" a naivně. Postavám chybí nějaké hlubší rozvíjení osobností, aby na mě působily jako lidské bytosti, místo toho na mě působí až neuvěřitelně plýtce a neumím si k nikomu z nich vybudovat vztah (v dětství tomu tak nebylo). To by nebylo, ale to co mi vadí nejvíc, onu povrchnost a absence nějaké spletitosti, jde pochopitelně připsat nízkému věku autora. Ono vybudovat opravdu detailní charaktery, chce notnou řádku let v "real lifu"a pozorovat jak se ti lidi fakt chovají a tak tu "nebarevnost" postav autorovi omlouvám. Co ale opravdu překousnout neumím, je fakt že kniha na mě působí jako slepenec mnoha autorů. Popravdě si myslím, že Paolini vymyslel hrubou kostru děje, která se jeví jako to "děcké naivní fantasy" a zbytek jako podle nějaké šablony "co by mělo v knize být" doplnili nějací dospělejší autoři a snažili se přidat trošku těch dospěláckých "in-game" vztahů mezi postavami. Ve finále to ale na mě vůbec nefunguje. Kniha se zmítá někde mezi pohádkou a rádoby dospěláckou literaturou, kde se snaží zapůsobit i na dospělého čtenáře, ale autoři to dělali tak na 25%. Udělat ten slepenec detailněji by byla úmorná práce- aby se domluvilo tolik hlav spolu a na druhou stranu by pak šlo i více poznat, že to není čistě Paoliniho dílo, jak se nám snaží autor namluvit, byť přiznává, že se na knize velkou mírou podílelo desítky lidí. Shrnuto podtrhnuto, velice jednoduché, odpočinkové čtení, které neklade velké nároky na pozornost čtenáře, v ději se nelze ztratit nebo že by jste museli listovat zpátky, jestli Vám neutekl nějaký dřívější spoiler. Postav je v ději poskromnu a víceméně úplně každá, které autor přidělil jméno má v ději nějaké své místo a souvisí s dějem, takže nemusíte mít strach že se ztratíte ve změti jmen. Pro náctiletého čtenáře asi dobrý "starter" do světa fantasy, naročnějšímu čtenáří ovšem nedoporučím. V porovnání s Hrou o trůny nebo třeba Malázskou knihou působí tohle best seller dílo jako socha Michelangela versus bábovičky synovce na pískovišti

1 04.03.2024

Zatím jednoznačně nejnabitější a pro mě i nejčtivější díl. Příběh o důvodu Regisovi abstinence mě rozesměje jenom si na něho vzpomenu :)

3 04.03.2015