Parketa komentáře u knih

Jak to jen říct. O téhle knize jsem slyšela mnohé (asi i díky popularitě facebookových příspěvků). Zpočátku jsem se u čtení bavila. Bylo to upřímné, vtipně vulgární, zkrátka pecka. Postupem času jsem však už některé pasáže vyloženě přeskakovala. Vtípky se začaly opakovat, autor ztrácel dech. V každé druhé větě zmínka o tom, že ,,Čeněk něco poblil", což už mi přišlo naprosto nereálné, stejně jako téměř každá historka, kterou si autor z poloviny vycucal z prstu a dodal jí nádech přehnanosti. Jak se říká - čeho je moc, toho je příliš.

Mně osobně tato kniha ,,překombinovaná, až nereálná" nepřijde. Záměr paní autorky byl napsat příběh o lidech (ženách), jejichž osudy spolu nějak souvisely a byly propletené. To je podstata knihy, tak proč na tom hledat chyby? Kdyby chtěla psát o lidech, kteří se neznají a nemají spolu nic společného, mohla napsat o Janě z Ústí a Petře z Ostravy. Takže za mě jedině palec nahoru. Knížka se mi líbí a je velmi čtivá. Paní Třeštíková dokáže úžasně používat různá přirovnání a být úsměvně věcná. Jediné co bych této knize vytkla je naprosto nepochopitelný konec, kdy jsem se nedočkala jediného rozuzlení, což mě trochu zklamalo. A také celkově depresivní atmosféra jednotlivých příběhů, kdy ani jedna žena z příběhu není šťastná. Naopak mi to přijde jako nářek zoufalých žen za zenitem, které nebaví manžel, sex, vaření a snad ani život a děti. Trochu přehnané, řekla bych. Skoro z toho vyznívá, že žádný pár nemůže být po x letech manželství šťastný.

Nemám nic proti sladkému dívčímu čtení, ideálnímu na pláž nebo na koupaliště. Ale upřímně, není tohle trochu klamání dívek? Tak trochu útok na realitu. Kristýna = naprosto nádherná holka, o které i její kamarádky říkají, jak je krásná a může si mezi kluky vybírat. Je milá, slušná, každý jí má rád, kdo ji potká, neodolá. Zamotá hlavu hned několika klukům v jednom příběhu (a tím několika nemyslím jenom dva, bohužel). Stejně dokonalá je i v jiných oblastech, z maturity nemá žádné stresy, což už samo o sobě je dost neuvěřitelné, a samozřejmě ji zvládne naprosto perfektně. Čekala bych alespoň nějaký pořádný zvrat, ale její finálovou "sophiinu volbu" za něj opravdu nepovažuji. Knížku bych si podruhé nepřečetla, protože stále se opakující sáhodlouhé popisy toho, kterak Kristýna a Eliška venčí psa, a vlastně se po celou dobu příběhu nic neděje, bych podruhé nejspíš nepřekousla.