Pav komentáře u knih
Autorka má jednoduchý styl vyprávění, ale čtivý. Nikdy nemusíte číst větu znovu, aby vám došlo, co tím chtěla říct. Příběh je napínavý, ale bohužel jsem si přečetla hodnocení dopředu, takže jsem toto rozuzlení tak trochu čekala.
Tentokrát mi příběh připadal moc překombinovaný. A upřímně jsem se v postavách z nového případu dost ztrácela. Do dvou třetin bylo čtení trochu nezáživné, ale nakonec se to rozjelo. Ze všech knih od Angely M. mi tato připadala nejslabší.
Téma seladona ve středním věku mě nejdříve moc nenadchlo. Původně jsem chtěla hodnotit dvěma hvězdami, ale uprostřed se to vylepšilo. A ten konec je tak nějak "třeštíkovský". Asi už si začínám zvykat.
Je mi líto, ale tato odnož Sigmy mi nepřirostla k srdci, ačkoliv mám zvířata moc ráda. Nemá to ten správný spád jako původní Sigma force.
Styl Moriarty se mi líbí (nenadchla mě pouze Zamilovaná hypnotizérka). Kniha u nás sice vyšla se zpožděním, ale na to, že je jedna z autorčiných prvotin, je velmi čtivá a vtipná. Tradičně jsem měla problém s orientací v postavách, ale na to jsem u Moriarty zvyklá. Líbí se mi, jak plynou myšlenky hlavních postav, ve kterých se občas najdu a jsem ráda, že nejsem sama, kdo takhle uvažuje. Bylo mi líto Grace. Poporodní deprese musí být děs. A překvápko nakonec bylo povedené.
Když si čtenář zvykne, že se jedná o fantasy, je to docela čtivé. Zase taková červená knihovna, jak někteří uvádějí v komentářích, to zase
není. Jen jsem od Jamese Rollinse zvyklá na poměrně uvěřitelnější příběhy. Pokračování Sangvinistů ještě zvážím.
Sice jsem nepochopila m-stav, ale příběh byl napínavý od začátku do konce. Hodně jsem se dozvěděla o křesťanství a vůbec jsem netušila, že tři králové možná ani nebyli jen tři. James Rollins prostě umí přesvědčit čtenáře, že je něco mezi nebem a zemí.
Na červenou knihovnu pěkný. Ale co má propána znamenat ten přebal. Titulka prý prodává, ale kdybych ji neměla na doporučení, nikdy bych si ji kvůli obalu nepřečetla.
Hustý. A nejvíc ten konec. Těžké téma. Teď si musím přečíst nějakou oddechovku.
Byla jsem velmi překvapená, že se od knihy nemůžu vůbec odtrhnout. Jen jsem poněkud přelítla Samanthino narození, na to jsem fakt neměla nervy. Jinak poutavé vyprávění, přičemž jsem ráda, že žijeme v 21. století. Tehdy se umíralo snad i na rýmu.
Úžasné a "děsivé" zároveň. Člověk se musí zamyslet nad vlastním životem.
Oproti prvním dílům série, jako kdyby to psal někdo jiný. Je to spíš vyprávění, než aktuální děj. Možná je to tím, že jsem si v mezičase oblíbila jiné autory krimi (Jussi Adler Olsen, Kepler, Bryndza), že mi momentálně tento styl moc nesedl. Téma uprchlíků, je sice smutné, ale v detektivkách ho mít nemusím. Už minulý díl mě v tomto směru trochu zklamal (pro změnu rasismus). Při čtení si raději odpočinu od aktuálního dění. A Tomík má někdy vyšetřovací metody opravdu trochu přitažené za vlasy. Olivia je zase dost nepříjemná osoba. Nebylo to špatné, ale čtení dalšího dílu si asi ještě rozmyslím.
Původně jsem myslela, že jsou obě povídky stejně dlouhé, ale na většině stránek je příběh o rozvedeném chlápkovi, který potřebuje zbohatnout. Víc se mi líbila druhá povídka, která je ovšem velmi krátká. Škoda, že jich nebylo víc, aby vznikla vydatnější kniha. Vyhovuje mi, když příběh nevyžaduje příliš omáčky, což by prospělo i oddělení Q.
Ačkoliv je Sigma moje srdeční záležitost, tentokrát na mě bylo téma moc těžké. Rámcově samozřejmě umělou inteligenci chápu, ale příběh vyžadoval složitého vysvětlování a příliš odborných výrazů. Začátek jsem jen těžko zpracovávala a jakýsi spád měla pro mě kniha až v samotném závěru. Mrzí mě to, ale za mě 3 hvězdičky. Oddechovka to moc nebyla.
Jako obvykle moc zajímavé čtení. Člověk se vždycky dozví zajímavé věci... o Černobylu, o původu Rómů a je to napínavé.
Ze začátku jsem se trochu ztrácela v ději, ale pak už to byla paráda. Určitě si přečtu pokračování.
První díl jsem nečetla, ale jsem nadšena. Kdyby autor neprozradil děj první knihy, přečetla bych si ji také. Příběh má spád, až na výjimky, kdy hlavní postava moc "vysvětluje". Je to neotřelý způsob vyprávění.
Trochu hůře se mi kniha četla, ale příběh je zajímavý a především ke konci napínavý. Dokonce jsem se i pobavila.
Chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale zase super vymyšlený a napínavý příběh k zamyšlení.
Tentokrát jsem nebyla tak nadšená jako obvykle. Asi mi nesedlo téma vos. Nicméně má kniha standardně vysokou úroveň, jak je u Jamese Rollinse zvykem.