Pav komentáře u knih
Měla jsem trochu zmatek v postavách, ale jinak opět skvěle napsáno.
Kniha se čte velmi dobře, jen kdybych neodhadla pachatele příliš brzy. Trochu mi vadí přílišná brutalita. Jako kdyby se severští autoři předháněli, kdo vymyslí větší nechutnost. Taky se úplně zbytečně rozpitvávají sexuální scény, jejichž popis na několik stran působí jako pěst na oko, přitom by stačilo pár řádků. Udržet čtenáře v napětí, ale autoři umí.
Podařený příběh. Angela se hodně věnuje dětské psychologii a dost často je v jejích knihách páchano na dětech násilí. Chtělo by to zase nějakou "dospělou oběť".
Rozhodně si nemyslím, že je Ove nerudný dědek, jak zde někteří píší. Jen je zásadový a má smysl pro pořádek a dodržování pravidel... a také je osamělý. Navíc 59 let je vyšší střední věk (jak je uvedeno v knize). Mezi jeho četnými pokusy se zabít ho neustále někdo vyrušuje a tak pomáhá lidem (a taky jednomu vypelichanému kocourovi), až vlastně tak osamělý není.
Vtipná, dojemná, prostě krásně napsaná kniha. Pohlazení po duši.
Autorka má jednoduchý styl vyprávění, ale čtivý. Nikdy nemusíte číst větu znovu, aby vám došlo, co tím chtěla říct. Příběh je napínavý, ale bohužel jsem si přečetla hodnocení dopředu, takže jsem toto rozuzlení tak trochu čekala.
Parádní oddychovka na léto. Vtipná, svěží, krátká. Několik postav, které se nepletou. Žádné překombinované konstrukce. Po všech těch thrillerech se mi hodila. Doporučuji (samozřejmě pro ženy, pánové by asi neměli pochopení).
Oproti prvním dílům série, jako kdyby to psal někdo jiný. Je to spíš vyprávění, než aktuální děj. Možná je to tím, že jsem si v mezičase oblíbila jiné autory krimi (Jussi Adler Olsen, Kepler, Bryndza), že mi momentálně tento styl moc nesedl. Téma uprchlíků, je sice smutné, ale v detektivkách ho mít nemusím. Už minulý díl mě v tomto směru trochu zklamal (pro změnu rasismus). Při čtení si raději odpočinu od aktuálního dění. A Tomík má někdy vyšetřovací metody opravdu trochu přitažené za vlasy. Olivia je zase dost nepříjemná osoba. Nebylo to špatné, ale čtení dalšího dílu si asi ještě rozmyslím.
Nejsem si jistá, jak knihu hodnotit. Místy je úsměvná, ale především je to psychologické drama. Pořád čtete a čekáte, co se bude dít. Potom vlastně už téměř vše pochopíte a najednou je konec. A vy máte pocit, že pořád něco chybí... Pro změnu by Radka Třeštíková mohla alespoň jednu knihu nějak uspokojivě zakončit. U mě stále vede Veselí. Je to tak na 3*, ale připadá mi, že tak nízké hodnocení, které tu vidím, si nezaslouží, proto dávám 4*.
Ještě jedna poznámka, pro příliš mladé čtenářky (aby nehodnotily zbytečně nekompromisně). Nemusí to být pravidlem, ale podle mého názoru je tato kniha svou povahou vhodná minimálně pro 30+.
Jsem spokojená. Ještěže jsem nečetla zdejší hodnocení dopředu, protože bych se asi bála. Ačkoliv mě téma terorismu nebaví, tady jsem s ním neměla problém. Alespoň jsme se podívali po Evropě. Tentokrát jsme se konečně dozvěděli Asadovu minulost a byl dán větší prostor Gordonovi, takže jsme se mohli s jeho postavou trochu víc sžít. Je pravda, že vtipných situací bylo pomálu, ale ani by se to nehodilo. Stále se ještě nevyřešil případ s nastřelovací pistolí..., že by v příštím díle?
Opět zajímavá zápletka s nahlédnutím do života sekty. Ubírám v hodnocení jednu hvězdičku za pomalý rozjezd, ikdyž uznávám, že je potřeba všechny postavy pořádně vykreslit. Komentáře, které běží Carlovi hlavou jsou jako vždy moc vtipné. Zdá se, že i z Gordona se pomalu stává platný člen týmu a především člověk.
Tentokrát jsem nebyla tak nadšená jako u předchozích knih Roberta Bryndzy. Prostřední část knihy byla trochu slabší. Možná je to tím, že se čtenář musí podrobněji seznámit s novou postavou vyšetřovatelky Kate. Erika to tedy opravdu není.
Za ten závěr ubírám jednu hvězdičku. Tentokrát sice nebyl tak nejasný, ale některé věci se dořešit mohly. Od půlky už jsem nedokázala přestat číst. O to víc ten konec nenaplnil mé očekávání. Jestli to byl záměr?
Začátek jsem moc nechápala, protože se v něm složitě popisuje zneužívání dotací pro domorodce či co. Ale zhruba ve třetině dostala kniha spád a zase jsem spokojená.
Kniha je napínavá až do konce. Moc dobře se čte. Žádné zbytečnosti.
Hodně napínavý případ oddělení Q. Čtu je na přeskáčku a přestože jsem jednu linii knihy věděla dopředu, nemohla jsem přestat číst.
Nějak mě to nebavilo. Po přečtení hodnocení jsem se rozhodla, že budu číst tuto sérii od začátku, ale do čtení jsem se musela vyloženě nutit. Vysvětlení motivu činu na konci knihy bylo takové krkolomné.
Byly tam světlé chvilky, ale na Moriarty je to málo. Takové normální příběhy v neobvyklém prostředí.
Oddělení Q je super. Tento díl byl trochu vážnější než obvykle (myslím vtipné vsuvky, ne vraždy), protože se z velké části jednalo o Rose. Hodně propletené případy vyžadovaly dost vysvětlování zejména na začátku knihy, tak jsem se trochu v postavách ztrácela. Chvílemi jsem se přistihla, jak fandím Anne-Line.
Původně jsem myslela, že jsou obě povídky stejně dlouhé, ale na většině stránek je příběh o rozvedeném chlápkovi, který potřebuje zbohatnout. Víc se mi líbila druhá povídka, která je ovšem velmi krátká. Škoda, že jich nebylo víc, aby vznikla vydatnější kniha. Vyhovuje mi, když příběh nevyžaduje příliš omáčky, což by prospělo i oddělení Q.
Je to trochu slabší kus od Patrika Hartla, ale stejně mě to bavilo. Takové pohodové čtení, přestože se jedná o vztahové problémy. Po přečtených komentářích jsem měla obavy, ale jsem spokojená. Nechápu jak mohou někomu vadit krátké věty a jednoduchá souvětí. S použitím "silnějších" výrazů nemám problém, protože se ve většině případů jednalo o myšlenky jednotlivých postav a co si budeme povídat, v mysli si servítky nebereme.