Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/19_/191816/bmid_muz-jmenem-ove-Joe-191816.jpg
5
4454
4454
Ovemu je 59 let. Řídí saaba. To, že byl na pozici předsedy družstva vystřídán už před pár lety (což on sám považuje za převrat), mu rozhodně nebrání ve vykonávání funkce strážce pořádku. Samozvaného strážce pořádku. Když se do protějšího domku přistěhují noví sousedé a místo pozdravu se jim jen tak mimochodem podaří nacouvat do Oveho poštovní schránky, spustí se kolotoč nečekaných událostí — začíná příběh o překvapivém přátelství, toulavé kočce a prastarém umění řídit. Příběh, který od začátku promění všechny, kdo se s Ovem dostanou do styku. Román Fredrika Backmana o starém vzteklounovi odvedle komicky ztvárňuje řadu situací, které nám jsou důvěrně známé. Je to kniha, jež dokáže stvořit svůj vlastní svět, ale zároveň nám říká něco důležitého o nás i naší době. Příběh se nese ve stejném duchu jako film Lepší už to nebude s Jackem Nicholsonem.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2014 , HostOriginální název:
En man som heter Ove , 2012
více info...
Přidat komentář
Jedine, co jsem chtela vytknout, bylo caste opakovani nekterych casti. Jenze pak mi doslo, ze to je presne to, co k tomu morousovi patri.
Je to skvela kniha.
Ove je krizenec meho bratra Brblala a Forresta ;)
Musite cist!
Brilantní moderní román o lidskosti a smyslu života, plný humoru a smutku zároveň. Promyšlené střídání časových rovin přímo nutí číst dál a objevovat tak překvapení v každé kapitole. Rozhodně jedna z knih, která stojí za přečtení. A ne jen jednou.
Tak jsem si přečetla příběh dalšího švédského staříka. No dobře, Ovemu ještě do stovky nějaké ty roky chybí, co mu však nechybí je přímost. Zpočátku působí jen jako nerudný dědek, který až přehnaně lpí na dodržování pravidel, když se však v průběhu knihy dozvídáme více o jeho životě, tak zjišťujeme, že Ove si hodně prožil, ale nikdy ho to nezlomilo. Moc toho sice nenamluví a když už, tak je dost přímý, ale když jsou jeho sousedé i (ne)přátelé v nesnázích, přijde velmi rozhodným krokem na pomoc.
Fredrik Backman a ja. Laska az na druhy pohled, ale zacala touto knihou.
Je neobycejna v te uplne nejlidstejsi, kazdodenni obycejnosti.
Jednoduchy pribeh, ktery pohlti, a vyvola vsechny mozne emoce, je odvypraven jistym perem autora, stejne, jake jsou i jeho prispevky na socialni siti. Plne lidskosti, pochopeni, shovivavosti.
Tato kniha, jakoz i vsechny knihy autora ma v sobe neco, co jim dodava uplne jiny rozmer.
Filmove zpracovani s Tomem Hanksem uz je z jine kategorie, ale knihu doporucuji a davam ze zasazeneho srdce 5 hvezd.
“Láska je podivuhodná věc. Dostaví se úplně znenadání.
A přesně takhle se dostavila i má láska k této knize, která se zařadila mezi mé nejoblíbenější knihy, co jsem za celý život přečetla.
A jaká tato kniha je? Co ji vystihuje ze všeho nejlépe? Především je lidská. Je jako laskavé pohlazení mozolnatou rukou. Její kouzlo a síla se nedá popsat. To prostě musíte zažít, abyste to pochopili.
Vřele doporučuji všem
Sice jsem to původně řekl v souvislosti s Medvědínem, ale ani po přečtení Oveho se pro mě nic nemění na tom, že Backman je velice pravděpodobně prostě génius, který co dvě tři strany jen tak mimoděk trousí věty, ze kterých se vám, nedáte-li si pozor, může na moment zastavit srdce.
(Po páté Backmanově knize dokážu stejně dobře pochopit nejvyšší i nejnižší hodnocení, ale já mu to prostě hodlám žrát i dál.)
Backman ždíme a pumpuje slzy víc jak pořádnej hollywoodskej doják a já mu to celou dobu žrala i s navijákem. Chtěla jsem něco odlehčenýho a nebyla ani trochu připravená na tohle švédský mono no aware v podobě mrzutýho dědka se Saabem a diverzního ansámblu, před kterým by se zastyděl celej Netflix.
Ano, čerpá to klišé a hraje na city, ale je mi to jedno. Sedlo to jak prdel na hrnec.
No, asi mám takového muže doma, dokáže být někdy protiva, ale vždycky jde každému pomoci, když to potřebuje. Dříve tvrdil, že kočka má být na dvorku a teď bez ní nejde spát. Má nemocné srdce, miluje auta a jeho nejmilejší hračky jsou v kufříku s nářadím. A teď by se zlobil, že jsem to napsala.
Hořkosladký příběh, kdy není radno odsoudit člověka hned na první pohled a vše není tak jak se na první pohled zdá.
Knížka o tom, že člověk nemusí být v jádru takový, jaký se na první pohled zdá, o tom, že nejsme černobílí a každý stojí za to, aby ho někdo měl rád. Knížka o lásce, laskavosti a pospolitosti mezi lidmi a o tom, jak důležitý a krásný může být život v komunitě nehledě na generační rozdíly, protože každý může komunitě přinést to své, a tím obohatit ostatní. Knížka je sentimentální a předvídatelná. Ale donutila mě zamyslet se, pohladila mě po duši a rozplakala. Nemůžu jinak, než dát plný počet hvězd.
Krásná knížka. Zpočátku mi chvíli trvalo, než jsem se začetla a přiznám se, že Ove mě trochu iritoval. Ale jak jsem jej při čtení blíže poznala, tak jsem lépe chápala i jeho chování. Kniha je o důležitém tématu. Připadá mi, že dnešní generace si přestává uvědomovat, co všechno nám "starší" lidé mohou dát. A tím vůbec nemyslím materiální hodnoty, ale cenné rady a vědomosti nebo jenom krásné vzpomínky na dobu kterou prožili a my už ji nezažijeme. Toto jsou hodnoty docela jiného charakteru a nedocenitelné. A že si starší generace občas trochu zahartusí nebo není spokojená, na to už má ve svém věku trochu právo, už prostě hůře snáší běh dnešní doby a spoustu změn, které přináší. A hlavně, jednou budeme všichni v jejich věku...
Přečteno jenom kvůli výzvě. Jednou stačilo. Několikrát jsem přemýšlela že to vzdám. Neoslovilo mě to. Škoda
Prvních pár kapitol jsem přemýšlela, jestli to opravdu chci číst, protože Ove mě neskutečně vytáčel tím, jaký je pedant. Na mě jeho chování působilo jako psychická porucha a přišlo mi celkem nepravděpodobné, že by s ním někdo vydržel. Nicméně tuto nechuť jsem překonala a dále mi kniha přišla dojemná a milá, místy i vtipná. Přesto příběh hodnotím jako nereálný a tak trochu umělý. Doporučuju pro ty čtenáře, kteří mají náladu na milou, nenáročnou až sentimentální knihu.
Ove je takový nerudný stařík, s nímž je ale fajn strávit den. Časem se totiž poodhalí důvod, proč takový je.
Rozdíly mezi knihou a filmem jsou malé, ale film se mi tady líbil o něco víc. Kdybych knihu četla dřív než jsem viděla film, asi by mě moc nebavila, takhle jsem měla při čtení před očima podobu jednotlivých aktérů a situací :).
Pre mňa osobne jedna z najkrajších kníh, aké som tento rok čítal. Aj keď je pravda, že sa jej nedá uprieť istý sentiment a predvídateľnosť.
Hlavný hrdina Ove bol prvých pár strán vyslovene neznesiteľný, postupom času sa však začal odkrývať jeho život, ktorý zďaleka nebol jednoduchý a ja som si tohto starého mrzúta zamiloval.
Nerozumiem však tomu, prečo je na obale knihy uvedené, že je predlohou filmu Muž menom Otto. Podľa knihy vznikol rovnomenný švédsky film. Muž menom Otto je len prachsprostý americký o niekoľko tried horší remake (pretože Amíci zjavne nie sú schopní preniesť sa cez fakt, že zahraničný film je lepší, než ich produkcia).
Vybrala jsem si knihu s nejvyšším hodnocením, z těch co mi tu leží.....ale tedy bohužel! Pro mne toto opravdu není. Mám pocit, že to o ničem nebylo a furt sem si říkala, ještě 50 strana a ono se to třeba rozjede.....ale když sem si to řekla i na 250. straně.....ne! Spíš sem mu fandila, ať se mu už ten jeho záměr povede a bude konec.
Naprostá zybtečnost. Důkaz toho, že schopnost psaní blogu neznamená kloudné napsání knihy. Uměle poskládaný příběh, vypočítavá hra na emoce. U čtení mi bylo fyzicky špatně.
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nestává se často, že bych u knihy brečela. Ale tenhle příběh mě teda dostal. Smekám před autorem, skvěle napsáno.