PavelKrnak komentáře u knih

Dějově možná i lepší než Norské dřevo a jsme obohaceni o magické detaily (především okolo pana Nakaty).
Na celkově velmi dobrém hodnocení se bohužel z mé strany musí podepsat ten ohavný "product placement", který je v knize všudypřítomný. Krásné vzpomínky na tuto knihu, které mi jistě v mysli vydrží ještě mnoho let, jsou tak trochu ušpiněny konkrétními značkami, které postavy kouřili, řídili, pili a dokonce s nimi i mluvili. Nevím jestli má něco takového pan Murakami zapotřebí, ale v dnešní literatuře se tomu asi bohužel nelze vyhnout, v dnešním komerčním světě se reklama zkrátka vecpe už úplně všude.
Kdo si tohoto zvládne nevšímat, knihu si zalíbí a bude zcela uchvácen.

1 06.10.2013

Celkově moc pěkná knížka, avšak nemůžu se ubránit pocitu, že kdyby se ještě trochu více promyslela a propracovala, mohla by být o poznání lepší.
Každý z autorů pojal svou kapitolu velmi odlišně a tudíž i v kvalitě jednotlivých sekcí jsou z mého pohledu velké rozdíly.
Snad je to dáno i mými zájmy a přehledu v jednotlivých geosférách, ale zdálo se mi, jakoby s postupujícími stránkami se knížka stávala více a zbytečně odbornou a každá další kapitola příliš detailní a vzdálená.
Dějiny, krajina, georeliéf, geologie i nerostné suroviny představují velmi dobrou ukázku populárně-naučné literatury, kdy i naprostý laik si něco odnese a není zahlcen zbytečnými kvanty odborné terminologie. Autorům těchto kapitol patří velká poklona, jelikož se jim podařilo přiblížit své téma čtenáři různé úrovně, vzdělání, atd.
Do tohoto místa jednoznačně pět hvězd, jenomže "Půda" (ač mne velmi mrzí že to musím říci, jelikož autora jsem měl možnost poslouchat dokonce i osobně a vím že umí látku předat mnohem záživněji) je jednoznačně nejslabší kapitolou. S mírnou nadsázkou lze říci, že po pětiminutovém sledování půdní mapy bychom možná pochytili více informací než z textu, zbytečně zahlceného odbornými okolnostmi, které sem podle mého názoru nepatří.
Kapitolám o vodstvu, podnebí a lesích se opět spíše podařil ten nelehký úkol najít žádanou rovnováhu (aby toho nebylo málo, ale zase ne moc :-) ) a čtenář s jistým základem znalostí navíc objeví vazby na první, zdařilou část knihy. To samé se však žel Bohu nedá tak úplně říci o sekcích o floře a fauně. Na rozdíl od půd jsou velmi propracované a promyšlené. Autoři se očividně velmi snaží téma "polidštit" a uvádějí občas různé zajímavosti, i vazby a souvislosti atd., jenomže nevychytali podle mě tak úplně to "zase ne moc". Chápu že i tak se museli určitě držet, ale seznamy nic neříkajících latinských názvů rostlin a živočichů jsou čtenáři jako jsem já celkem k ničemu.
Samozřejmě velmi záleží kdo a za jakým účelem si knížku otevře.
Já jsem asi vesměs našel to co jsem zde hledal. :-) Pomoc při "pochopení" přírody Plzeňského kraje. Podle mě je totiž důležité se nejen koukat, ale taky se ptát "proč"...

23.09.2016

Knihu jsem si vypůjčil na základě jednoho citátu, v ní obsaženého, na nějž jsem narazil na nějaké stránce:
"Lidi mě vyprazdňují. Musím odejít, abych se naplnil."
Jelikož jsem se s touto promluvou naprosto ztotožnil, řekl jsem si, že tedy pokud se dílo pana Bukowského odehrává v tomto duchu, měl bych je zkusit. A proč nezačít přímo touto knihou?
Nejsem zklamán, ale nejsem ani nijak zvlášť nadšen.
Autor v knize nádherně a jednoduše vyjadřuje své znechucení lidmi a to se mi zamlouvalo. Nicméně většina zápisků "starýho spisovatele co prostě jenom chodí na dostihy a chlastá a civí do počítače" jsou prostě jenom taková nijaká pěna mezi několika málo perlami. Dlužno však říci, že tyto jedinečné věty stojí i za tu nudu mezi nimi. Možná, že to Charles dělá schválně. Ukolébá vás a pak kopne. Ty kopance jsou výborné a vyryly se mi do mysli, zejména když korespondují s mými vlastními úvahami.
Je zajímavé, že ilustrace většinou prezentují spíše nudnější scény z knihy, až na "seru bohu do ksichtu" chlápka. Mimochodem, tyto zajímavé lidi kolem sebe popisuje autor znamenitě. Možná, že byl ilustrátor omezen umístěním na určité stránce, nevím.
Ono je to hlavně tak, tedy podle mě, že každý si v knize najde ty své kopance, které se mu zamlouvají, a třeba si je (tak jako já) i někam přepíše. Pro jiného mohou být onou "vatou", ale tak to má být.
Pro mě osobně měla kniha šťávu zhruba v první třetině, poté nic moc a poslední kapitola to zase "totálně utloukla".
Dílo jsem musel kousat po malých soustech a s úsilím je vnímat. Určitě jsem se snažil víc než "starej spisovatel", když to psal. Ale snad jsem pochytil všechno.
S Charlesem jsem ještě neskončil, má svůj styl, ale hlavně svůj pohled na svět, který mi je sympatický.

01.08.2014

Pro "klasického" fotografa, který chce mít doma všechnu tu chemii a "nádobíčko" a pomýšlí na profesionální kariéru to určitě bude výborná kniha.
Nebo pro běžného rekreačního fotografa, ale před dvaceti lety.
S nástupem digitálních fotoaparátů a počítačů se v tomto světě otevřely naprosto nové, netušené možnosti, kterých se kniha jen chabě dotkne. Další aspekty a procesy kolem výroby fotografie se naopak prakticky uzavřely, a tak rozsáhlé kapitoly o vybavení domácí temné komory a vyvolávání snímků ztrácejí svůj smysl.
Nicméně i malý fotograf, vlastnící digitální aparát (který si fotí jen tak pro radost, ale záleží mu na kvalitě snímků) si najde v této příručce spoustu hodnotných informací a také inspirujících snímků.
Já nemám s čím porovnávat, prostě jsem se prokousal touto knihou a určitě jsem za to rád. Kapitoly "Jak se správně dívat" a "Jak fotografovat" budou platit vždy, i pokud budete fotit "ájfounem". :D
Autor moc pěkně popisuje, k čemu být při různých objektech citlivý a na co si naopak dát pozor.
Na závěr si dovolím takovou malou úvahu:
Možná se mění to, čím fotíme. Ale nemění se to, co fotíme.

26.07.2014

V prvé řadě bych se chtěl sklonit před panem Kaňou, že určitě velmi složité dílo tak čtivě převyprávěl.
Místy je čtenář tak trochu uklimbáván samými jmény hrdinných králů a jarlů a jejich činy, které se v podstatě opakují a text někdy působí jako pouhý výčet prvků. V tom mi kniha překvapivě dokonce místy připomínala Starý zákon.
Jindy však je příběh oživen perličkou nebo podrobněji popsanou zajímavou scénou, jež si i ze zevrubného popisu můžeme případně dotvořit ve vlastní fantazii. To mi, jakožto náročnému čtenáři, jenž potřebuje dostatek prostoru pro svou představivost, vlastně imponuje.
Knížka určitě poskytne výborný vhled do zajímavé doby i země, na přelomu dvou tisíciletí i dvou náboženství, kdy mnohdy plamenný nástup křesťanství na úkor starší pohanské víry je v knize velmi zajímavým prvkem.
I když je knížka avizována pro mládež, doporučil bych ji spíše pro zralejší jedince, kteří se umí orientovat ve jménech a místech. Tolkienovci budou za vodou (k tomuto dlužno říci, že například Norský král Gándalf a dalších mnoho prvků nám jasně říká, kde Tolkien čerpal inspiraci).
Až ještě trochu více dozraji, tak se za pár let pustím asi i do samotné Eddy, jelikož mě tato tématika moc baví, tak snad to zvládnu, když jsem se prokousal Sillmarilionem, a vlastně i tím Starým zákonem.

25.06.2014

Zajímavá směsice. Sice jsem čekal trochu té severské mytologie a ta se nekonala, i tak to ale bylo zajímavé počtení. Je nesporné, že i některé naše příběhy mají kořeny v těchto legendách. Děkuji za vhled do jiné doby v jiném místě. Zejména mě zaujaly příběhy Utopený hrad a pak ta předposlední, Bukolla a chlapec. Ta je taková příjemná. Mnoho se jich hodí pro děti, ale některé jsou trochu horor. Každopádně pěkné počtení.

08.06.2014

Působivý cyklus.
Některé básně mi moc neseděly, kdežto jiné zas vystihly atmosféru brilantně.
Zejména se mi líbí červenec, říjen a první sloka září.

01.04.2014