PavelKrnak komentáře u knih
Některé články jsou slabší, většina však velmi silná.
Kniha maže stereotypy a nutí k člověka k zamyšlení nad vlastní identitou.
Já osobně jsem se dozvěděl spoustu věcí, o druhých, i o sobě.
K tomu ta nádherná paleta působivých fotografií.
Styly mě vždycky zajímaly, proto s povděkem kvituji tuto soubornou publikaci a rozhodně si budu shánět sesterská díla.
Příběh je to živý a čtivý, i když mě, jakožto náročnějšího čtenáře místy trošičku uklimbával. Ale to byly opravdu jen jednotlivé případy, a pak hned došlo na nějaký silný okamžik, ať už lyricky či epicky. Na pozadí dobrodružství se skrývá samozřejmě mnoho témat k přemýšlení, jež budou jistě námětem mých úvah v následujících dnech, možná týdnech. Ta fiktivní narace mi přišla trochu zbytečná, ale zřejmě to příběh má doplnit, aby působil pravdivě.
Vyzdvihl bych ještě práci překladatelů, včetně výborného doslovu pana Mikolajka, který zde mluví o tom, že první část knihy je jakýmsi protihlasem části druhé. To mi přišlo velmi zajímavé. Kniha určitě změnila můj pohled na některé věci, možná na svět jako takový, také mě překvapovala i těšila. Takže účel jistě splnila.
Kniha na mě zapůsobila úplně jinak, než jsem čekal.
Což je vlastně dobře.
Čekal jsem propracované sci-fi s mnohými detaily o mimozemské civilizaci, jejich technologii, apod. To se nekonalo. Z pohledu sf literatury mi přijde, že je příběh za prvé velmi současný, za druhé minimalistický a takový jednoduchý, ale drsný a ryzí.
Co jsem však v knize nečekal, bylo morálně-společenské pozadí a propracovaná psychologie postav. K prozření jsem došel po přečtení doslovu, kde je informace, že bratři Sturdačtí podle vlastních slov psali často "sociální romány na pozadí sci-fi", vlastně aby to i tehdy mohlo vycházet.
Čtenář se po přečtení zamyslí nad svými hodnotami, úrovní své osobnosti a jejího prospěchu pro společnost. Zároveň se však dvakráte s Rodem vydá do pásma, kde s napětím rozmýšlí každé šlápnutí. Tak jako ve spálené zemi, i ve mně zanechal "Zrzek" svou stopu.
Úvodem bych chtěl sdělit, že se zábavné literatuře většinou spíše vyhýbám. I ve filmu se málokomu povede mě rozesmát. Alanu Karlsonnovi, respektive panu Jonassonovi se to povedlo řekněme všeho všudy třikrát, což je na druhou stranu u mé osoby celkem úspěch.
Jsou lidé, kteří si libují v situačním humoru. Já se mezi ně neřadím a v životě by mě nenapadlo, že tento typ humoru může fungovat i na stránkách knihy. Tato kniha mi ukázala, že se mýlím. Navíc se zde kombinuje s humorem řekněme složitějších struktur, což vytváří velmi příjemný výsledek.
Abych však odůvodnil své hodnocení, jež rozhodně není "na výbornou", musím knize vyčíst její tón. Já chápu, že mnohým sedne a rozumím i lidem, kteří bez přemýšlení, v naprosté euforii udělí knize pět hvězd. Chápu na druhou stranu i ty osoby, jež knihu odsoudí. Každému zkrátka do noty nepadne.
Mně sedla asi tak napůl. Celkově jsem velmi rád, že jsem knihu přečetl. Už teď ve mně resonuje, a myslím že se tento hřejivý pocit ještě rozleží. Nicméně místy jsem se nemohl vyvarovat nepříjemným dojmům z křečovitosti, řekněme až umělé struktuře a zbytečné nepřirozenosti některých scén a eskapád. Jistě, o tom ta kniha je, ale není toho někdy až trochu moc?
Další z překážek pro maximální uspokojení z tohoto příběhu mi bohužel kladly použité jazykové prostředky. Mluvím zejména o nadbytečném užití nepřímé řeči a spojky načež. Zpočátku to zní honosně a vybraně, jenže po několika stránkách se mi to dost okoukalo. Nevím, zda jsem sám a také jestli tuto chybu přisuzovat autorovi či překladateli.
Před oběma pány však každopádně velmi smekám, vzdávaje hold za celkový dojem. Po krátkých a řídkých pasážích, kdy mě kniha začala maličko uklimbávat, mě vždycky probudila a upoutala. Je to dílo šílené i "libové".
Celá série je výborná a já jí mohu jenom doporučit. Ke mně se dostal nejdříve seriál, ale já si ho oblíbil, a to díky postavě Dextera, do které jsem se vžil snad jako do žádné jiné. V knihách má Dexter drtivou většinu prostoru a jeho charakter je mnohem propracovanější, proto je mám raději. Celkově jsou oproti seriálu takové "extrémnější" :-)
Děj je sice mnohdy trochu přitažený za vlasy, ale to u takovéhoto žánru snad ani jinak nejde. A vše vtipně dokreslují černě humorné souvětí.
Dějově možná i lepší než Norské dřevo a jsme obohaceni o magické detaily (především okolo pana Nakaty).
Na celkově velmi dobrém hodnocení se bohužel z mé strany musí podepsat ten ohavný "product placement", který je v knize všudypřítomný. Krásné vzpomínky na tuto knihu, které mi jistě v mysli vydrží ještě mnoho let, jsou tak trochu ušpiněny konkrétními značkami, které postavy kouřili, řídili, pili a dokonce s nimi i mluvili. Nevím jestli má něco takového pan Murakami zapotřebí, ale v dnešní literatuře se tomu asi bohužel nelze vyhnout, v dnešním komerčním světě se reklama zkrátka vecpe už úplně všude.
Kdo si tohoto zvládne nevšímat, knihu si zalíbí a bude zcela uchvácen.
Celá sága je výborná. Fascinující knihy. Dechberoucnost příběhu připomíná epičnost typu Quo Vadis. Tónem však může připomínat Píseň Ledu a Ohně a jiná modernější díla. K tomu vzrušení z historického pozadí a údiv nad rozsáhlostí Egyptské civilizace. Tato skvělá kombinace si našla cestu do mého srdce.
Leč byl tento poslední díl už trochu slabší, a oproti předchozím třem obsahuje možná až moc naturalistických a sexuálních prvků, všechny knihy se nesou ve stejném duchu...
Mě osobně tento styl velmi vyhovoval a také odskočení do současnosti ve druhém díle, dle mně, přidalo na zajímavosti ;-)
Vřele doporučuji...