Péťa Z.
komentáře u knih
Sama sebou
Jojo Moyes
Jojo píše velmi čtivě. Na pokračování osudu Louisy jsem se těšila a fandila jí. Tahle holka mi zkrátka přirostla k srdci.
Líbí se mi, že se v knížce řeší věci víc do hloubky a autorka pomalu poodkrývá povahy dalších lidí, takže postupně si zamilujete i další, leckdy na první dojem trochu protivné, postavy.
Ke knize se ještě někdy určitě vrátím. :-)
O makové panence a motýlu Emanuelovi
Václav Čtvrtek (p)
Naší Adélce nejsou ještě ani dva roky, ale u této knížky vydrží poslouchat klidně všechny tři pohádky za sebou. :-)
Ilustrace jsou moc pěkné.
Která holčička nechtěla být jako Maková panenka? Ve školce jsme měly na hraní různé šaty a sukně. A jedna byla červená, dlouhá a nabíraná, úplně jako pro Makovou panenku. Všechny holčičky jsme se o ni hádaly. :-)
Knížka, která "pohladí" nejenom děti.
Schovej mě v dešti
Jojo Moyes
Tahle knížka mě tolik netěšila. Minimálně do poloviny to byla docela i nuda. Příběh sám o sobě je dobrý, vcelku promyšlený. Při četbě jiného titulu autorky, který jsem četla před Schovej mě v dešti, jsem se "namlsala" mně velmi sympatického, svižného a vtipného stylu psaní. Tady byly některé dialogy trochu kostrbaté, vadily mi opakující se výrazy. Postavy pro mě proto nebyly až tak uvěřitelné (zejména Sabine). A ačkoliv na konci je popisována asi nejdojemnější scéna knihy s Annie, slzy se nedostavily. K tomuto příběhu už se nebudu mít chuť vracet, i když jsem ho přečetla za chvilku. Hodnotím lehce pod průměrem.
Myška Žofka na rybách
neznámý - neuveden
... Sluníčko se najednou schovalo a spustil se hustý liják. Celá mokrá a zablácená se Žofka vrátila domů. A bez ryb.
Doma myška pověsila mokré oblečení na šňůru a vykoupala se v příjemně teplé vodě.
Leporelo mě s Adélkou příliš neoslovilo. Prohlédly jsme si ho jen jednou u babičky na návštěvě. :-)
Básničky o zvířátkách
Ivona Ďuričová
Krásně ilustrovaná knížka nabízí básničky i o zajímavějších zvířatech, která se běžně v dětských knihách tohoto typu neobjevují (například ibis).
Jako plus na konci naleznete i hádanky.
Vydařené dílo. :-)
Búú! Chro-chro! Poslechněte si zvířata z farmy!
neznámý - neuveden
Zvuková knížka nabízí dětem možnost poznat zvířata z farmy za pomoci zvuků. Po stisknutí tlačítka si dítě poslechne, jaké různé zvuky zvířata vydávají, a zvuk si spojí s konkrétním zvířetem. Díky tomu si zvíře lépe zapamatuje a snadno rozezná mezi ostatními. Kniha se tak stává skvělou pomůckou pro rozšiřování základní slovní zásoby a poznávání světa kolem sebe.
Leporelo je přehledné a zvuky věrné zvířátkům z farmy.
Hraj si s Krtkem - Pěnové puzzle
neznámý - neuveden
Děti mohou hledat, kam který dílek patří, vkládat jej do knížky, ale také si s "výřezy" kamarádů hrát. Jsou z pěnové hmoty a obrázky jsou dost odolné i vůči ožužlávání. :-)
Každá stránka obsahuje tematicky zaměřenou básničku a jednoduchý úkol ke splnění.
Zvířátkové leporelo - Na nákupech
kolektiv autorů
Celkem vtipné rozkládací leporelo, které jsme si s dcerou četly na dovolené.
Kvík! Zvuky ze statku!
neznámý - neuveden
Jednotlivé stránky leporela oddělují záložky zvířátek. Super!
Disney - Říkanky na každý den
Ondřej Hník
Namaluju obrázek
z barev celé duhy.
Za maličkou chviličku
zvládnu už i pruhy.
V poledne, ten kdo má hlad,
naobědvá se vždy rád.
palačinku, řízek, knedlík,
kdo z vás je největší jedlík?
KAŽDOU CHVÍLI, KAŽDÝ DEN
PROŽIJEME S ÚSMĚVEM.
Hrátky pro nejmenší 2.
Agnieszka Bator
Povedený sešit plný zábavných úkolů na procvičení barev, jednoduchých počtů, upevnění mláďat, hledání cesty v labyrintu, rozlišování ovoce a zeleniny a dalšího.
Děti rozvíjejí jemnou motoriku lepením samolepek do vyznačených polí.
Doporučuji.
Hrátky pro nejmenší 1.
Agnieszka Bator
Dvouletá dcerka udržela pozornost a zvládla hravě splnit všechny úkoly v sešitě. Se samolepkami pracovala poprvé a moc ji to bavilo.
Stránky jsou přehledné, nepřehlcené.
Sebranka
Torey L. Hayden (p)
Nejsmutnější na lidském bytí je hloubka naší nevědomosti.
Když máte co dělat s dětmi, je snadné uvěřit, že jste vševědoucí. Bohužel však nejste.
Jednou z jeho nejúčinnějších zbraní byla schopnost pouštět větry. Mně připadalo, že to dokáže udělat, kdykoli se mu zlíbí a na jakékoli úrovni decibelů. Nadzvedl půlku zadnice a zamířil, aby oběť schytala puchovou i zvukovou střelu naplno.
„To je určitě těma fazolema, co jsem snědl,“ omlouval se pokaždé roztomile. Panebože, ten kluk musel jíst fazole ráno, v poledne i večer, aby tohle dokázal. Jsem si jistá, že kdyby měl po ruce příslušné noty, uměl by odprdět i státní hymnu.
Korunu tomu dával tím, že si poté vzadu odtáhl kalhoty, strčil do nich ruku a dole cosi zkoumal. Jen bůh ví, co si ověřoval. Nikdy jsem se na to neptala. Naopak jsem se snažila ze všech sil celé to divadlo ignorovat: na takové chování byla nejlepší medicínou nevšímavost. Jenže s Tomasem to nebylo tak jednoduché.
Pokud mě nedopálil první ani druhý nebo dvanáctý pšouk, vyskočil z židličky a zamával si rukou před obličejem. „Teda fuj! To strašně smrdíííí! Teď se mi povedla fakt perda, co? Fuj. Tady už nemůžu sedět. Musím si přesednout.“ Pak se při vstávání z židle otočil a pšoukl mi přímo do tváře.
Pokud šlo o odporné nebo neurvalé kousky, dokázal k nim vymyslet tucet dalších variant. Mezi jeho oblíbené patřilo strkání prstu do krku. I když si nikdy nevyvolal zvracení, pokaždé z něj vyšel typický příšerný zvuk dávení. Instinktivně jsem vždy vyskočila. Pokaždé, krucinál.
„Podle mě je Santa Claus něco podobnýho. Víš, něco jako duch.“
„A taky si myslím,“ pokračoval Tomaso, „že lidi mají díky němu dobrý pocit uvnitř a mají rádi jiný lidi a chtějí jim dávat dárky. Ne že by doopravdy sestoupil z nebe a udělal to sám, ale vnukne nám, abysme to dělali za něho.“
Nic se nevyrovná hovorům, jaké vedou děti při jídle.
„Ten dort mi chutná, Torey,“ řekl Tom. „Jaký to je?“
„Čokoládový.“
„A jo. Snažil jsem se vzpomenout si, jak se jmenuje. Měl jsem to přímo na jazyku.“
To připadalo Lori k popukání a začala se dusit džusem.
„A důležitější, mnohem důležitější je něco jiného: koukni se, jak dobře to Lori umí s lidmi. Máme tu malého chlapce, který nedokáže ani mluvit, a Lori pro něho hodně znamená. Lori rozumí lidem líp než skoro všichni ostatní, které znám. Čte v srdcích, jako ty a já čteme v knížkách, a to je mnohem lepší než všechno, co se učí ve škole.“
„Lidé jsou jako cibulky hyacintů. Můžeme jim jenom připravit dobré místo, kde budou růst, ale každý člověk už pak musí růst sám v ten svůj správný čas. Když do toho začneme rýpat a šťourat, akorát naděláme škodu. I když to myslíme moc dobře. A někdo roste velmi nenápadně, jako ty cibulky v lednici. Někdy ani nepoznáme, jestli se něco děje, ale to neznamená, že se neděje.“
Pořád ta vážnost, s níž mě pozorovala. Nemluvila.
„Takže mi důvěřuj, Lor. Chci ti dát trochu víc času, abys mohla růst. Budeš číst, ale až přijde tvoje chvíle. Rozumíš tomu?“
Vážně přikývla: „Strkáš mě zpátky do lednice, aby mi narostly další kořínky.“
Venku pršelo, bylo temno a mlhavo, což ve mně probudilo jakousi prvotní touhu, kterou jsem nedokázala pojmenovat. Vstala jsem, odvrátila se od Claudie a šla se dívat z okna. A uvažovala o tom, jak se všechny velké věci v životě dokážou vejít do tak krátkého rozhovoru.
...
Pořád jsem stála zády k ní a pozorovala déšť. Nechtěla jsem se otočit. Nechtěla jsem se dívat na dvanáctiletou budoucí matku na antidepresivech. Občas mi moje práce připadala prostě příliš těžká.
Počítání soba Boba - 2. díl
Jiřina Bednářová
Další prima díl od oblíbené autorky, který v naší MŠ nemůže chybět.
Počítání soba Boba. 1. díl
Jiřina Bednářová
Publikace od paní Bednářové vřele doporučuji. Počítání soba Boba nechybí v pedagogické knihovně v naší školce.
Narození vlaštovky
Chiara Piroddi
Prohlížení tohoto leporela mě přimělo k vyhledávání dalších informací ohledně budování hnízda a migrace ptáků.
Vlaštovky jsou zajímavé a užitečné.
V dětství jsme na ně čekali každý rok, až se k nám budou vracet a hnízdit ve stodole. Je to pěkná podívaná.
Už za týden mladé vlaštovky hnízdo opouští.
Nikdy jsme hnízda neshazovali. Víte, kolik s tím mají vlaštovky práce? :-)
Logopedická cvičení pro předškoláky
Ivana Novotná
Kniha obsahuje návody k procvičování hlásek a zábavná a hravá cvičení doprovázená pěknými obrázky. Pomáhá rozvíjet řečové dovednosti včetně schopnosti vyjadřování, rozšiřovat slovní zásobu, zrakové a sluchové vnímání, tříbit jazykový cit. Děti si mohou procvičit grafomotoriku, paměť a další důležité schopnosti a dovednosti každého předškoláka. Kniha je určena jak dětem a jejich rodičům, tak logopedům a učitelům v mateřských školách.
S knihou pracuji při logopedické prevenci a vřele ji doporučuji. Pro rodiče je skvělý srozumitelný návod k postavení mluvidel u každé hlásky.
Logopedie: Žežicha se neříká
Ester Stará
Hezky zpracovaná knížka určená k logopedické prevenci. Nechybí tu ani různé úkoly a hádanky, aktivity k rozvoji jemné motoriky a podobně.
Malá beruška
Virginie Aladjidi
Krásné, vkusné. Děti se dozvědí o životním cyklu slunéčka sedmitečného.