petraj30 komentáře u knih
Bohužel mě příběh vůbec neoslovil. Řekla bych, že to nebylo tak poutavě napsáno jako ty předešlé díly a ty mimochodem taky nebyly nic moc světového.
Jediná světlá výjimka celého příběhu byl Merrik. V minulém díle se choval přímo nesnesitelně, ale tady byl obrat o 180 stupňů. Hrdinka se mi taky celkem zamlouvala, ale to její "dobrodružství" se mi jevilo jako velice málo pravděpodobné. Ale ty její příběhy byly na druhou stranu kouzelné
Taky bych řekla, že anotace byla poněkud mimo mísu.
Jedna hvězdička za Merrika a druhá za pěkné příběhy. Vím, že to spisovatelka umí líp
Nemůžu napsat, která kniha byla lepší nebo horší, protože obě měly něco do sebe, ale bylo to hodně předvídatelné. Od prvního dílu člověk tušil, jak to zřejmě dopadne. To jiskření tam mezi nimi bylo od začátku. Jen mi tam něco připadlo hodně přitažené za vlasy.
Od Sandry Brown jsem vyhledávala krimipříběhy a když mi pod ruku přišla nějaká ta slaďárna, tak jsem ji taky přečetla, ale vzápětí na ni zapomněla. Tady mi prostě chybí nějaké to napětí a trocha té krve:-). Je to prostě ideální na nudné odpoledne.
Nebylo to špatné. Sice bych hlavní hrdinku občas propleskla, ale jinak to bylo super. Moc se mi líbila jejich komunikace a počáteční rozpaky. Tohle byla jedna z těch lepších povídek na jedno nudné odpoledne.
Teď jsem celkem zvědavá na další díl, protože sestra Lizzi mi přišla taková akčnější a správně trhlá, tak uvidíme
Velice zajímavý a čtivý příběh. Možná si jej v budoucnu přečtu znovu. Nicméně mi na něm pár věcí vadilo. Ten závěrečný epilog byl pro mě velkým zklamáním, spíš bych přidala nějaký dovětek k tomu případu a celkovému příběhu, tohle byl pro mě prostě omyl.
POZOR SPOILER - Vlastně to byla jedna velká ironie - malé městečko, kde každý zná každého, a přesto polovina lidí provozuje satanistické orgie. Ale "nikdo nic neviděl a nikdo nic neslyšel" mi přijde trošku přitažené za vlasy. Taky si nedovedu představit, že tu svoji "zábavu" provozovali více než 20 let a jejich manželky a ani ti zbylí ostatní nic nepoznali.
I přes tyto nedostatky to bylo skvěle popsané, každou stránkou napínavější a vůbec jsem se nenudila. Možná mě o to víc překvapilo, kolik tam bylo hrůzy a gradujícího děsu, protože takhle napínavou knihu jsem od Nory Roberts ještě nečetla. Od ní jsem zvyklá na tu romantiku, ale tady se to napětí táhne po celou dobu. Sice jsem někdy nevěřícně kroutila hlavou, ale bylo to skvělé počteníčko:-)
Další knížka, která patřila v dětství k mým nejoblíbenějším(asi všechny knížky v dětství patřily k mým nejoblíbenějším:-)).
Konečně nastala doba, kdy už mi děti začínají škemrat o nějakou pěknou pohádku (v karanténě je čtení přestalo bavit, protože jsme četli asi 6x denně kromě jiného)
Zuzanka byla v podstatě moje kamarádka, se kterou jsem usínala a všechny její zážitky a dobrodružství prožívala s ní. V knize byly nádherné ilustrace takže jsem si to jen nepředstavovala:-)
Zuzanku a její příběhy začali předčítat ve školce před spinkáním, takže nevadí, když si to doma ještě jednou zopakujeme. Čekají nás ještě další Zuzančiny příběhy v jiných knížkách, takže máme zase hodně k přečtení. Můžu doporučit všem a nejenom dětem:-):-)
Byl to pěkný příběh, i když velice předvídatelný.
Vraha i to ostatní jsem uhodla okamžitě, takže se překvapení nekonalo, ale i přesto to bylo moc zajímavě napsané a o nějaké ty perličky na závěr jsem taky nepřišla.
Sice nemám čtení o ambiciózních novinářích moc v lásce, ale tady na tom byl postavený celý příběh, takže jsem to prostě brala a ani mi moc nevadily ty jejich vtíravé otázky.
Moc se mi líbila komunikace mezi hlavními hrdiny. Prostě to bylo pěkně strávené odpoledne.
Moc pěkné pokračování.
Bohužel, život není peříčko. Prozatím každý díl vyprávěl o velkém trápení hlavních hrdinů a tom, jak překonávali překážky. Tento příběh nebyl výjimkou.
Nate byl velký sympaťák, jen mu strašně dlouho trvalo, než všechno pochopil. A Liv - ta byla snad ještě tvrdohlavější, prostě si nenechala nic vymluvit a tvrdě si stála za svým. Ale jinak bych řekla, že byla z těch hrdinek doposud nejlepší. Možná to jejich usmiřování bylo trochu moc natahované, ale nakonec jsem se přece jen dočkala.
Tento díl mi přišel jen o malinko slabší než předchozí, ale nedovolila bych si nižší hodnocení. Moc se těším na pokračování. Doporučuji!
Nádherné a povedené zakončení úžasné série. Jak už jsem psala minule, moc mě mrzí, že je to poslední díl.
Ve všech ostatních dílech byla pořád zmiňována jména hrdinů z předchozích dílů, sice jen jednou větou, ale pořád lepší než nic. Tady už byl jen zlomek těch postav - ale na jednu stranu hrdinům z úvodního dílu bylo okolo 70 let. Ale chtělo to nějaký pěkný dovětek za tím vším.
Oba hlavní hrdinové se mi moc líbili, mají stejný temperament jako ostatní. Někdy se člověk až musel zasmát.
Možný SPOILER: Otce Daara (doufám, že to píšu správně) jsem v prvním díle vnímala jako negativní postavu, ale nebylo to tak. Prostě jen potřeboval Winter aby nastoupila na jeho místo, ale ten příběh s ní byl kouzelně vymyšlen... a v těch ostatních dílech jsem se několikrát kvůli němu usmívala, jak neustále "otravoval" ostatní kvůli snídani:-). To on mi neustále připomínal to propojení s magií a historií a moc mě mrzelo, že tady se už neobjevil.
Série byla kouzelná a budu se opakovat, ale obdivuji autorku za tak skvělý výsledek. Rozhodně si celou sérii znovu přečtu. Doporučuji!
Bylo to moc pěkné, ale předchozí dva díly se mi líbili o něco málo víc. Ta jejich rodinka je vážně povedená.
Bylo to krátké čtení na jedno dopoledne nebo večer, ale jsem naprosto spokojená, protože kniha obsahuje přesně to, co mám ráda.
Myslím, že tento díl bude mít ještě dohru, tak se budu moc těšit na další rychlé odpočinkové čtení:-)
Nebylo to úplně špatné, ale od Sandry Brown mám ráda knihy s detektivní zápletkou. Tohle byla slaďárna od začátku do konce.
Taky mi přišlo, že ten příběh nepatří ani do dnešní doby. Bylo to nereálné, prostě to působilo jako sci-fi.
Mně se to moc líbilo. Nádherně popsaná krajina a k tomu ještě chov koní... bylo to přesně podle mých představ. Nikdy jsem moc neměla v lásce sázky na dostihy, ale tady to bylo výborně popsané a já si zase o kousek rozšířila obzory. Teď mě to bude bavit mnohem víc.
Kelsey - rozmazlená slečinka, která neví co v životě chce se hodně rychle začala měnit po pár dnech strávených na farmě koní. Bylo to fajn, ale to občasné setkávání s její rodinou na mě působilo moc škrobeně. Měla mít trošku kuráže a ukázat bábince, že není tak neschopná, jak si babička myslí.
Myslím, že od začátku bylo jasné, jak se věci mají. Každý dostal, co si zasloužil, ale přece jen bych to dotáhla do úplného konce.
Byla jsem moc spokojená, čtení jsem si užila a tuto knihu můžu s klidem doporučit
Moc se mi to líbilo. Bylo to trochu překombinované a nad něčím člověk obracel oči v sloup, ale pořád to skvěle ladilo a pořád si to neslo ten nádech středověku. Jediné co mě moc mrzí je, že tohle byl předposlední díl a já se budu muset se středověkými válečníky a jejich rodinami rozloučit. Velká škoda, že těch válečníků nepřicestovalo víc:-)
Megan se mi moc líbila, jen mohla občas upustit od své hrdosti. Jack byl taky naprosto úžasný a ten jeho příběh byl taky moc zajímavý a ta jejich výměna názorů stála zato.
Řekla bych, že už tam chybí jen párek upírů a vlkodlaků:-).
Já už to vnímám jako pohádku a ne jako romanci:-). Ale ona to vlastně byla pohádka už od prvního dílu. Úžasné.
Příběh se mi moc líbil a ještě víc se mi líbil popis krajiny a okolí - to Nora Roberts umí dokonale. Vždy po dočtení její knihy mám velkou chuť nasednout do letadla a na vlastní oči tu krásu vidět.
Nicméně ten krimi případ mi to celé rušil, vůbec jsem se do toho nedokázala pořádně vžít. A přitom mám takové případy ráda. Tentokrát mi to vůbec nesedlo a moc mě to mrzí.
Taky mi trochu vadilo, že kniha měla zbytečně moc stránek a ze začátku tam bylo strašně moc jmen najednou.
Hlavního hrdinu jsem si moc oblíbila, ale Meg mi přišla trochu lehkomyslná a podle mě se k Natovi moc nehodila.
Nebylo to špatné, ale nějak mi to nesedlo, asi nemám svůj den:-(
Řekla bych, že to bylo o kousek lepší než první díl.
V prvním díle se mluvilo jen o tom, že to jsou Vikingové, ale kdyby to nikdo neřekl, tak by to člověk ani nepoznal. Tady se to dalo poznat, že je to příběh o Vikinzích - jak žili a bojovali.
Příběh jako takový byl celkem dobře napsaný, ale bylo to šíleně překombinované. Ne, že by se v tom člověk ztrácel, ale na příběh jednoho páru toho bylo až moc.
Vztah hlavních hrdinů jsem moc nepobrala. Nejdřív se snaží jeden druhého zabít, ale na konci je to láska jako trám a jeden bez druhého nemohou žít. Spíš jsem u toho obracela oči v sloup - nebylo to tak věrohodné, jako v ostatních knihách a abych vzhlížela k manželovi, který mě bije a týrá....to bylo přece jen trochu moc.
V knize Pán vášně se až přes míru vyskytovalo slovo "arci," tady zase slovo "baže." Strašně to rušilo celý příběh.
Nebylo to sice špatné, ale znám od CC mnohem lepší knihy:-)
Bohužel poslední dobou mě četba knih Catherina Couler tolik neuspokojuje.
Mělo to nápad, někomu se příběh samozřejmě zamlouval, ale na mě to působilo jako zoufalost. Nemyslím tím celkový příběh, ale osud hlavní hrdinky.
Musím obdivovat, jakou měla odvahu a výdrž, protože já bych tohle všechno trýznění nevydržela a spáchala bych buď sebevraždu nebo několikanásobnou vraždu.
Tušila jsem, jak příběh pravděpodobně skončí, tím pádem byla ta "nehoda" absolutně zbytečná, ale když utrpení, tak utrpení se vším všudy i když to bylo jen dočasné. Možná chtěla autorka jen něčím vyplnit děj.
Tahle kniha mě tolik neoslovila. Sice jsem měla radost, že hlavní hrdina nebyl takový tupec a tyran, ale v těch ostatních mukách to rychle zaniklo. Dám šanci ještě ostatním dílům
Krásný a velmi povedený příběh. Trochu mi to připomnělo sérii, kterou jsem před nedávnem četla, taky mimochodem od Nory Roberts, ale tady to bylo obohaceno o reinkarnaci a to strašení.
Do Deca jsem se zamilovala. Ty jeho úžasný a trefný poznámky neměly chybu.
Čím víc jsem Lenu poznávala, tím víc jsem z ní byla zmatenější, ale nakonec jsem pochopila ten její strach i obavy z budoucnosti.
Tohle byl další z těch povedenější příběhů. Velmi vtipný a zajímavý. Určitě si jej v budoucnu ještě přečtu
Po přečtení této knihy na mě padla obrovská deprese a trudomyslnost. Sice to v rámci možností dopadlo dobře, ale celý děj byl tak strašně melancholický a smutný, že po přečtení si budete myslet, že ten střípek světla na konci byl možná jen výplodem vaší fantazie.
Možná, že tohle byla skutečnost té doby, nicméně takové příběhy nemám v oblibě. Chtělo by to trochu života do toho umírání:-)
Vlastně by mi ani nevadilo, kdyby to skončilo druhým dílem a ten konečný závěr by si vytvořil každý podle sebe.
Mně ta knížka přišla celkem zbytečná, možná bych to zkrátila na minimum (to, co by se dalo číst) a spojila dva díly k sobě, to je další možnost, ale jako samostatnou knihu bych to neviděla.
Já bych knihu rozhodně nezařadila pod historické romance. Tohle romance nebyla ani náhodou. Proto raději zapomenu na dva poslední díly a budu dělat, že existuje jen jeden, ten první, který byl celkem slušně napsaný.
Řekla bych, že s prvním dílem to mělo společná jen jména osob.
Trey byl sobec už v jedničce, ale tady... nevím, jestli se dá očekávat nějaký posun v jeho chování jen kvůli té nehodě, a Marie byla moc milá, ale někdy to s tou svou dobrotou strašně přeháněla. Taky si myslím, že byla ovlivněná výchovou otce a ten svůj život si nedokázala dostatečně užít.
To, co tady předvedla stará vévodkyně bylo nad moje chápání a to jsem ji v jedničce v podstatě obhajovala. Tak jsem zvědavá, jak pochodí ve trojce, protože tady na konci přeci jen trochu utrpěla...
Celý příběh se strašně vlekl. Bylo to jen o péči bezmocného člověka. Tento díl bych značně proškrtala a spojila se závěrečným dílem. Myslím, že bylo celkem zbytečné psát tři knihy.
Neměla bych odvahu tvrdit, že se jedná o historickou romanci. Tohle byla podle mě jen deprese - strašně ponurý a smutný děj. Dostala jsem v celku strach pustit se do třetího dílu, protože to pravé depresivní prý teprve přijde.
Nebyla to typická historická romance. Sice bych nějaké kapitoly proškrtala a něco i jinak popsala, ale byla jsem v celku spokojená. Spíš si nejsem úplně jistá jestli mi vyhovuje autorčin styl. Něco mi ten příběh prostě narušovalo - tak snad při dalším čtení.
Claytona mi bylo celkem líto. Byl daleko lepším člověkem, než jeho nezdárný bratr, ale i přesto jej nikdo nedokázal patřičně ocenit, a Miracle byla sice tvrdohlavá, ale zato s obrovským srdcem.
V dalším pokračování dostane více prostoru Trey, ale upřímně si nedovedu představit, že by se do něj nějaká dobrovolně zamilovala.
Taky mám trochu obavy z té jejich babičky, ale nepřipadala mi jako typická záporná postava, spíš si myslím, že takhle se chovala většina aristokratických starých dam, tak uvidím, jak se vybarví v dalších dílech, a budu moc ráda, když se opět setkám s hlavním hrdiny.
Tak tohle bylo naprosto úžasný a vůbec jsem nečekala něco tak velkého a silného. Trochu jsem čekala, že bude moje nadšení klesat, ale toto předčilo moje očekávání.
Na Winter jsem se těšila od prvního dílu. Má stejný temperament jako její úžasní rodiče.
Matt byl pro mě trochu oříšek. Ale hodně mě překvapil jeho příběh. Teprve po přečtení jsem si uvědomila to silné spojení s minulým dílem.
Velmi obdivuji autorku, jak krásně dokázala skloubit historii s budoucnem a magií - je to hodně těžké vytvořit tak smysluplný a krásný příběh a ještě k tomu na pokračování v takovém rozsahu - tleskám a doporučuji!!! Moc se těším na pokračování.:-)