Plechy1 komentáře u knih
Kromě úžasného humoru, o kterém zde bylo napovídáno už mnoho, vás určitě zaujmou i postavy, které jsou naprosto bravurně napsané a bez nich by ony vtipné momenty nevyzněly tak vtipně. Saturninovy rychlé reakce a přísloví tety Kateřiny mě nikdy nepřestanou samotným smíchem přivádět k slzám. Jasných pět hvězd
Příběh o přátelství, který mě na konci dojal. To co mě nejvíce bavilo na této knize byly interakce mezi jednotlivými postavami. Rozhovor mezi Lenniem a Crooksem byla asi nejzajímavější a Crooksova následná, i když jen dočasná proměna, byla jedním z nejsilnějších momentů knihy. Další ze Steinbeckových skvělých děl.
Skvělá kniha s výborným koncem. Krysař je charismatický a jeho příběh vás nepřestane bavit. Jediné co mě na začátku trochu zarazilo, byl styl psaní a ona stará čeština, ale na tu jsem si zvykl rychle a při čtení už mě nerušila. Stojí za přečtení a pokud si chcete pustit film, tak si pusťte loutkové zpracování, které je na opravdu vysoké úrovni.
Kniha je zajímavá a čtivě psaná, jak je u Orwella zvykem. Úvahy hlavní postavy jsou hodné zamyšlení a atmosféra knihy je pořádně hutná. Nicméně kniha byla občas na můj vkus až příliš popisná a některé věci mi nedávali příliš smysl. Ale pořád je to výborná kniha, kterou byste si měli přečíst.
Velmi mne zarazila vysoká hodnocení této knihy na Databáze knih. Nemůžu knize upřít, že sem tam se zde nachází zajímavý poznatek, ale jinak je kniha podle mého názoru naprosto neobjektivní. Stačí si pročíst úryvky o invazi do Polska, kde je SSSR vylíčen jako přítel Polska, protože nikdy nic špatného Polsku neudělal. To je jen jeden úryvek, ale v knize se nachází mnoho zvláštních a dovolím si říct ne úplně objektivně vyhodnocených událostí. Sovětský svaz, který zde vystupuje jako největší kladná mocnost, která nikdy nic špatného nedělá je třešničkou na dortu. Zároveň mě pobavilo, jak se kniha snaží vypadat, že prezentuje fakta, která jsou utajována, přitom jsou v knize většinou věci se kterými se běžně počítá a opravdu nejsou utajována. Naopak se nacházejí ve většině knih o tomto období. Jako alternativní výklad dějin to asi jde, pokud chcete nahlédnout do ruského smýšlení o dějinách. Ale jinak kniha nemá co nabídnout a doporučil bych spíše historiky, kteří se danou tématikou zabývají celý život a jejich kniha má více než osmdesát zdrojů.
Dílo, u kterého jsem se neustále divil, jak je Tolkienův svět propracovaný. Jaká škoda, že už nedostaneme více příběhu z tak úžasného světa. Pro fanoušky Pána Prstenů je tato kniha povinnost.
Zatím nejlepší kniha co jsme od Orwella četl. Orwell naprosto úžasně popisuje poměry v chudinských čtvrtích v Paříži a Londýně. Velice zajímavá je také část, kdy Orwell pracuje v kuchyni a pozoruje tamější poměry.
Velký Gatsby asi není kniha pro mě. Čte se příjemně, ale příběh a hlavně milostná zápletka mě absolutně nezasáhla. Bylo mi jedno co se charakterům stane. Asi proto, že mi přišlo mají téměř nulový charakter a já jsem je občas ani nerozeznal, podle toho co říkají. Jako kdyby neměli nic co bych z nich dělalo charaktery, každý jen řekl větu, kterou mohl říct úplně někdo jiný a nijak by to nenarušilo příběh. Doufám, že je tomto příběhu něco, čeho jsem si nevšiml, a že právě díky tomu je to považováno za tak vynikající dílo. Já jsem to bohužel neviděl.
Klasická Verneovka, která vás bude bavit od začátku do konce.
Je skvělé, že u nás vyšla kniha o takto neznámé válce. Kniha je čtivá a krátká, navíc od uznávaného historika. Mám k tomu všemu jen dvě výtky, zaprvé mi tu trochu vadilo, že autor neustále připomíná, jak Řekové i Turci byli stejně krutí a ani jedna strana se nebála vyhladit celá města. Vím, že je to tak trochu účel knížky zbořit mýtus o hrdinném boji za nezávislost a ukázat, že nikdo není svatý. Na druhou stranu jsem toto po určité chvíli chápal a nepotřeboval jsem, aby mi to bylo pořád připomínáno. Druhá výtka je větší a je zároveň důvodem, proč ubírám hvězdu. Týká se to Thomase Cochranea a jeho působení za této války. Nechápu autorovo podivování se nad tím, proč byl muž jako Cochrane najat. V celém příběhu je Cochrane následně vykreslen jako totální nekompetentní hlupák, který zkazí vše na co sáhne. I když by bylo zajímavé vidět tak uctívaného admirála z jiného pohledu, jako muže, který dělá spoustu chyb a který se vzdaluje legendě o sobě samém, tak to se v této knize neděje. Cochrane je zde zredukován na chodící nemehlo, které zkazí vše na co sáhne. Přitom najmutí si Cochranea byl od řeckých revolucionářů podle mého neodborného názoru vcelku logický tah. Cochrane byl v té době hotová superstar, pomáhal vybojovat svobodu státům Jižní Ameriky a bojoval proti Napoleonovi.
Knihu jsem si půjčil, abych se dozvěděl něco nového o vystěhovalectví z habsburské monarchie a následné cestě do USA. Kniha se čte opravdu velmi dobře a tak jsem zkusil i druhou polovinu knihy o přístavech, ze kterých cestující vyplouvali, a soupeření společností o zákazníky. I když se nevyžívám v informacích o lodích samotných (tonáž, počet palub), tak zde byla vždy informace, kterou mě autor zaujal nebo i třeba líčení pasažérů o cestě do nového světa. Za mě mohu knihu jedině doporučit.
Stejně jako mnozí přede mnou, i já jsem tuto knihu nemohl vystát. Prokleté Dítě zkrátka nepatří do knižní série. Je tu tolik chyb a tolik nedomyšlených věcí. Kdyby tato kniha byla jen scénářem k divadelní hře, tak by mi to nevadilo. Ale protože je oficiálně braná jako součást předešlých sedmi knížek, tak si zkrátka nedokážu pomoci. Nevím co vedlo Rowlingovou k rozhodnutí, že umožnila tomuto počinu aby se řadil k ostatním knihám v sérii. Ale abych to ukončil na trochu veselejší notu, tak doporučím divadelní záznam. Pokud nad tím nebudete moc přemýšlet a necháte se unášet atmosférou Harryho Pottera, tak si představení užijete.
Na první pohled vás kniha zaujme krásnými fotografiemi, které krásně vynikají na velkém formátu. Obsah je také velmi zajímavý, autorka píše o historii kávy přes alternativní druhy přípravy kávy až k nejrůznějším příchutím. Toto je zatím asi nejlepší vydaná kniha o kávě u nás.
Vtipné, pohodové, krásné. Co k tomu dodat. Mně se tato kniha líbilo ještě o trochu víc než Deník malého poseroutky.
Nejlepší díl trilogie. Dokáže dojmout a hlavně vás udrží při čtení. Aréna Smrti je jedna z mála knih u kterých jsem vydržel číst si až do půlnoci. Kniha je prostě mnohem lepší než film.
Gaiman prostě psát umí a dokazuje to i v této knize. Kniha je velmi čtivá a zábavná i pro ty co se o severskou mytologii nezajímají. Gaiman knihu píše jako kdyby vám povídal u táboráku nejrůznější dobrodružství ze severského světa a díky tomu je Severská mytologie pohodové čtení.
Geniální kniha plná zrady, vražd, lásky a věrnosti. Jedna z nejlepších knih co jsem kdy četl.
Poslední a za mě nejhorší díl trilogie. Katniss je zde spíše v pozadí, což dává smysl. Jenže je problém, že se toho v pozadí moc neděje. Katniss se s lidmi spíše baví, prochází se po základně ale děj nemá žádný spád. K zlomu dojde až na samém konci knihy, protože ten je skvělý a dělá tuto knihu o něco lepší.
Tato mě zaujala hlavně popisem krajiny, což autor umí opravdu bravurně. Hororová stránka knihy je obstojná a i když se v dnešní době najdou i lepší horory tak vás tato kniha dokáže trochu postrašit.
Trochu mě zde štvalo, že se to velmi podobá prvnímu dílu. Ono to není špatně, protože první díl byl výborný a toto je také velmi dobrý díl, jen už to nebylo tak napínavé. Velmi se mi zde líbilo turné vítězů a následné období před dalšími hladovými hrami. Zkrátka pokud se vám líbil první díl, tak si přečtěte i druhý a určitě zklamaní nebudete.