PomněnkaPrvní komentáře u knih
Pěkná knížka, milý příběh, někdy jsem ale Abby obdivovala, že má tolik trpělivosti poté, co jí všechno Spencer prováděl a jak se k ní choval. A jeho bráška Nat z toho na můj vkus taky vyvázl docela snadno. Touto knížkou končí série Swanleovy staré panny. Sabrina Jeffries píše hezké a odpočinkové knížky, ale myslím si, že dlouho mi v paměti nezůstanou. Už nyní mám problém si uvědomit všechny hlavní postavy předešlých knih série, natož jejich charaktery a dějové zápletky.
Tak to je moje velká srdcovka ještě z doby náctiletosti, kdy jsem potají babičce kradla harlequinky a místo učení jsem se někde zašila a četla je. Příběh je z červené knihovny celkem klasický, krásná žena a arogantní, ale neodolatelný muž. Linet to vidí jednoznačně, že Max je netvor, ale nebyla by to červená knihovna, kdybychom pozvolna nezjišťovali, že to není tak černobílé. Ale naprosto nejúžasnější (a v harlequinkách skoro nevídané) jsou reálie. O Benátkách jsem se díky této útlé knížečce dozvěděla hrozně moc a když jsem několikrát v Benátkách byla, mohla jsem ze svých vědomostí čerpat (takže zapomeňte na gondoly, Benátčané k plavbě používají vaporetta ;)
No dobře. Za pár dní se chystám na podzimní návštěvu Benátek znovu. A tak jsem si asi po 15 letech tuto knížku chtěla přečíst opětovně. A abych byla úplně spravedlivá, musím svůj komentář upravit. Benátky jsou popsány krásně, dýchá na Vás ta atmosféra a pokud je to místo, kde jste ještě nebyli, určitě Vás to zláká. Ale příběh samotný je slabý. Asi je to i tím, že je to krátká harlequinka, do které se příliš nevleze. Ale největší průšvih jsou hlavní hrdinové - Max je tak povýšenecký, panovačný, ani normální dialog se s ním vést nedá. A Linet je tak zoufale naivní!
V knize se dovídáme, jak mohl nevzdělaný sirotek vyhrát soutěž o miliardu. Každá otázka je kapitolou knihy a hlavní hrdina nám ze svého života líčí události, které prožil a díky nimž odpověď na otázku znal. Místy je to hodně poučné, dozvíme se něco z historie Indie i něco o indickém národu, místy se zasmějeme, místy je to velmi smutné až drastické. Rozhodně můžu doporučit k přečtení. Film jsem neviděla a ani to neplánuji.
Pro mě to bylo po prvním díle (V princově loži) docela zklamáním, příliš mě to nebavilo. Většina knihy je o tom, jak jsou na sebe hlavní hrdinové jako kočka a pes, stále nějaké nedorozumění a hádky, jeden něco řekne, druhý to pochopí jinak... Vedle hlavních hrdinů se příběh motá také kolem jejich sourozenců (Simona a Louisy), kteří se stali hlavními postavami knížky Nevyzpytatelný vévoda (série Škola dědiček). Ještě bych dodala, že mi uniká smysl českého překladu názvu knihy - snad neprozradím moc, když napíšu, že o princovu milenku se rozhodně nejedná a pokud je tam nějaká zmíněna, tak jen okrajově. No nicméně druhého bratra máme v chomoutu a teď se pustíme do třetího dílu (Noc s princem) a uvidíme, jak se bude dařit třetímu bratrovi a jaký charakter mu paní Jeffries přisoudila.
Pro mě byl konec velkým zklamáním, ani bych snad knihu nezařadila do žánru "romány pro ženy", ale spíš detektivky... Autorka až okatě vyzdvihuje špatné vlastnosti a skutky většiny postav, asi v domnění, že tím ztíží čtenáři přijít na totožnost vraha (vrahů). Ale ten konec, kdy se veškerá "romantika" odehraje na posledních pár stránkách a hlavní postavy se berou, aniž by k sobě zahořely nějakým (autorkou popsaným) citem, to opravdu nebylo to pravé.
Nádherná knížka, úžasné myšlenky. Potřebovala jsem hodně času a tužku. Čas na to, abych mohla o jednotlivých radách přemýšlet. Tužku proto, abych si ty, které mě oslovují nejvíc, mohla podtrhnout :)
Např.: "Také je nezbytné vnést soucit do nabízené rady, aby vysvětlení nezranilo toho, kdo jej vyslechne."
Určitě se budu ke knížce vracet.
Moc chytrá a čtivá knížka. Nevnucuje Vám pravidla, co dělat. Nejprve Vám dokáže, že ten nápad stojí za to. Chystám se ji někdy brzy přečíst znovu. Všem doporučuji. Nejen rodičům. Ale i dospělým, kteří mají nedořešené vztahy se svými sourozenci.
Jako romance ucházející, možná ale až moc sladké, zejména ty Ryanovy projevy lásky vůči Carly. Neholduju žánru detektivek, ale ta trilerová či detektivní část knihy mi přišla velmi plochá a podprůměrná.
Byla jsem vděčná za tento závěrečný díl série. Protože jejich dopisy mě v předchozích knihách dost otravovaly, konečně jsem je v tomto díle nemusela číst :) Kniha se číst dala, ale řadím ji k průměru, který aspoň mně v hlavě dlouho nezůstane.
Čtení mi přišlo nepříjemné a místy zdlouhavé a nudné. Vadilo mi to intrikaření a ta politika. Simonovy úskoky byly psány tak věrně (bravo paní Jeffries), že se mi znelíbil a těšila jsem se, až bude knížce konec. Takže tak nějak souhlasím s Lenkou 9778.
Opravdu zajímavý příběh, vývoj není předem jasný. Jen za mě byl Brodrick moc tvrdý, nechtěla bych vedle něj žít. Říkají, že Gillian ho nesmírně milovala, jenomže se mi zdálo, že kromě protivné nálady a přehlíživého jednání od něj nic citového nedostávala. Zklamaná jsem byla i z Ramseyho. Buď měla autorka pro něj vytvořit samostatný příběh, nebo mu měla dát v této knížce víc místa. Těžce se mi uvěřilo, že svou vyvolenou opravdu miloval.
Je to první knížka, kterou jsem od této autorky četla. A moc se mi to líbilo. Styl psaní je lehký a poutavý. A příběh byl opravdu vtipný a záživný. Když se vyprávění příběhu prolíná se čtením deníku, je to zajímavé zpestření. U čtení jsem se hodně usmívala a někdy se opravdu smála i nahlas, ty matoucí dialogy neměly chybu :)
Druhý díl této série byl o něco více čitelnější. Ale... bylo to stále a totéž pořád dokola. On má tajemství, ona trpělivě čeká, až se jí svěří, zatímco si láme svou krásnou miss hlavičku, co se zase přihodilo. A když se záhada vyřeší, na další straně knihy se opět pan tajemný (Damien) zase zatváří nebo zachová tajnůstkářky a čtenář se opět musí otravovat Niikiinými úvahami, co před ní její milovaný tají. A tak to jde až do konce tohoto druhého dílu. Plus k tomu připočítat nudně předlouhé sexuální scény a výsledný dojem z knihy je hotov.
Hodně oddechový a celkem vtipný příběh. Trapasy jsou roztomilé. A zajímavé bylo nahlédnutí do herecké školy.
První díl (Neobyčejný ženich) byl pro mě téměř nečitelný, ale s odstupem jsem zkusila vzít do ruky druhý. A kupodivu se to číst celkem dalo. Autorka podle mého soudu patří spíš k průměrným, ale tímto příběhem rozhodně neurazila. Jen se jí občas pletla jména Sam a Nick, a to je neprofesionální.
Četlo se mi to dlouze, nemělo to šťávu. A hlavní hrdinka je dětinská a příliš tvrdohlavá. Tak nezdravě, že s ní lze jen těžko sympatizovat. Chápu, proč Paytona nechce, prostě když nechce, nechce. Ale potíž je v tom, když chce, ale chová se jako husa. Líná. Ale místy vtipná. Největší naivita hrdinky a nesmyslnost příběhu se ukázala nejvíc v závěrečné pasáži příběhu. Doslov knihy je u historických romancí neobvyklý, ale líbil se mi a zasmála jsem se.
Paní Brockway se asi snažila o thriller, o napětí, nebezpečí. Za mě musím říct, že se jí to moc nepovedlo. Bylo to celé divné. Nechápala jsem myšlenkové pochody Anne, jak po Jackovi toužila, ale snažila se ho od sebe odpoutat. Jak se těšila, až bude dopadena, na zasloužený trest, ale když šlo do tuhého, jak se chtěla z kaše dostat. No divné to bylo. Ne příliš dobře podané. Zajímavý mohl být i vztah Sewarda s jeho přítelem, ale spisovatelka se tomu nijak nevěnovala. Naprázdno vyšly i občasné pasáže věnované Anniné schovance. A když je hlavní hrdina dle sdělení na začátku už skoro čtvrt století ve službách vlády, pochopitelně si čtenář říká, že čte minimálně o čtyřicátníkovi. Teprve po hodně dlouhé době se dozvíte, že je Jack mladý muž. Nejedná se o zcela klasickou romanci, ačkoliv lásku a vášeň tam najdete.
Vtipný i dojemný příběh. Až na to, že nechápu překlad, žádný tatínek se neženil, byl to strýc. Romance s dětmi se mi líbí, je to vždycky oživení děje. V tomto případě celkem vtipné. Začalo to inzerátem, skončilo to inzerátem... :)
Průměrné romantické čtení. Zpříjemní deštivý víkend, ale v paměti dlouho nezůstane.
Doporučuji číst jen v největší nouzi. Zajímavý příběh, ale slabě podaný.