prochyn
komentáře u knih

Jsem hráč fantasy RPG, nikdy jsem nehrál vesmírné strategie ani střílečky. Tedy s výjimkou Duke Nukem 3D, to byla povinnost :-D Ale Obránce perimetru mě do tohoto světa dostal v pohodě.


Originální nápad a celkem poutavý děj. Trochu to kazí občasná nelogičnost. A závěr se vytratil kamsi do ztracena.


Šel jsem na preventivní prohlídku k zubaři a sáhl jsem do svých starých knížek. Z ilustrace Petra Bauera mi zatrnuly zuby. Ty jeho obrázky jsou fakt hrozné a člověk s takovou knížkou vypadá jako dement, šance, že bych v čekárně sbalil nějakou ženskou se snížila na jedna ku miliónu. Ale Garenovy příběhy jsou do čekárny na zubním to pravé a Meč světla patří k těm nejlepším.


K drsné škole české sci-fi/fantasy, kde září Jiří Kulhánek a František Kotleta se přidal i Martin Moudrý. A musím říci že velmi dobře. Knížka má spád a dá se číst v domácí pohodě se sklenkou whisky i v tlačenici v metru.


Bohužel nepatřím k těm deseti lidem na světě, kteří chápou problematiku časoprostoru, teorie relativity, temné energie a hmoty, gravitace a antigravitace. Hawkingova kniha popisuje vlastnosti černých děr, jejich vznik, možný zánik a varianty zániku vesmíru. Teď už vím to, co autor. Nic. Nevíme, co se odehrává za horizontem událostí, víme, jak funguje gravitace ale nevíme proč funguje. Předpokládaný graviton, který ji má způsobit, se stále bezúspěšně hledá. Stejně tak temná hmota a temná energie, které by mohly ovlivnit budoucnost vesmíru. Vesmír je plný tajemství, a až je všechny pochopíme, budeme Bohy schopnými stvořit další vesmíry. Nevěřím, že se to kdy stane.


Kniha má vysoké hodnocení ale mně přišla velmi nudná. Sapkowski zazářil Zaklínačem a tím teď momentálně upadá a stagnuje. Ale chápu, že dětem se to může líbit.

Pavel Korněv se zařadil k mým dalším oblíbeným autorům vedle Mahaněnka a Atamanova. Kniha má přehledný děj a pohybuje se podle pravidel RPG. Bravo!


John Taylor je detektiv vybavený nadlidskými schopnostmi. Na Noční straně jsou potřeba. Všechno je zahaleno tajemstvím, kolikrát ani autor neví, co se děje. Spousta věcí se vyřeší tak nějak sama, aby děj knížky mohl pokračovat. Na můj vkus málo akční. Přesto jsem se dobře bavil, nedostatky vyvažuje Greenova neskutečná fantazie.


Hrál jsem Morrovind, Oblivion i Skyrim, takže tématika je mi blízká. Ale samotná knížka je trochu rozvleklá a na můj vkus málo akční. Víc krve pane Keyesi, takhle to vypadá jakoby to psala holka. Ale po dvou panácích whisky je to fakt zábavné. Jen pro hráče série The Elder Scrolls.
