prochyn komentáře u knih

No, přes slibný začátek se z toho vyklubala ukrutná nuda, pořád dokolečka dokola vyptávání a pátrání o ničem. Jsem rád, že se to druhému pohlaví líbí (chlapovi by se to líbit nemělo (:- ).

Kniha má vysoké hodnocení ale mně přišla velmi nudná. Sapkowski zazářil Zaklínačem a tím teď momentálně upadá a stagnuje. Ale chápu, že dětem se to může líbit.

Zmatená nelogická srágora. Knížečku jsem dočetl jen z toho důvodu, abych zjistil, že orgastické vyvrcholení bude stejně blbé jako začátek a prostředek. V Databázi má tento skvost pěkných 82%. Jděte se s tím vyfotit!

Pavel Korněv se zařadil k mým dalším oblíbeným autorům vedle Mahaněnka a Atamanova. Kniha má přehledný děj a pohybuje se podle pravidel RPG. Bravo!

02.06.2021

Jsem hráč fantasy RPG, nikdy jsem nehrál vesmírné strategie ani střílečky. Tedy s výjimkou Duke Nukem 3D, to byla povinnost :-D Ale Obránce perimetru mě do tohoto světa dostal v pohodě.

1 07.04.2021

Série Temný bylinkář je to nejlepší, co jsem v žánru LitRPG četl. Hraji hry RPG jako Might and Magic, Skyrim a Zaklínač. Tak se dokážu do herního světa ponořit i v literatuře. A temný bylinkář je fakt zábava. Vývoj postavy, hlavní dějová linie i vedlejší questy. Ještě poznámka k ilustraci obálky. Vladimir Manyukhin je asi desetiletý fracek, jinak by nemohl načmárat takovou mazanici. Myslel jsem, že na špici debilních kreseb jsou ilustrace Petra Bauera ke knihám J.P.Garena. Ale Manyukhin, to je jiný level :-D

5 16.03.2021

Četl jsem knihy Mahaněnka a Korněva, tak můžu porovnat. Rus je bohužel ruský nácek (kdo by to byl řekl :-D) a na knize je to poznat. Jako v RPG hrách, tak i v knihách LitRPG jsou prostě slabší kusy. V knize jakoby nebyla hlavní dějová linie, jen vedlejší Questy. A ty mezihry jsou otravné, často je to jen stupidní ruská agitka.

2 05.03.2021

Jako hráč RPG sérií Might+Magic, Zaklínače, The Elder Scrolls a Two Worlds jsem začal knížku číst a čím dál tím víc byl pohlcen dějem, zvyšováním levelů a pohybem v herním fantasy světě. Nevím, jak knížka působí na lidi, kteří RPG nehrají, ale mně naprosto dostala do kolen. A jako bonus je to také série.

4 13.01.2021

Originální nápad a celkem poutavý děj. Trochu to kazí občasná nelogičnost. A závěr se vytratil kamsi do ztracena.

1 19.12.2020

Fantasy sága o bojovnici, která se stala nesmrtelnou ... ehm, vílou. Knížka je opravdu dobře napsaná. Je vidět, že to psala žena. A to je dobře, alespoň mně to pomohlo trochu víc pochopit ženskou duši. Změť těžko pochopitelných pocitů, překomplikovaný vztah k sestrám. Spousta podrobných popisů, šaty, šperky, příroda, stavby i postavy jsou dopodrobna vylíčeny. Trochu zdlouhavé, ale ženy zřejmě nejsou tak přímočaré jako mužští spisovatelé. Ale kniha rozhodně není nudná. Spousta intrik, boje pomocí zbraní, drápů i magie. A podle mně úplně nejlepší popis milostných scén, co jsem kdy četl.
***
Poznámka k překladu Ivany Svobodové. Kotlík mi to odpust, ale okřídlení robustní zabijáci jsou víly??? To jako vážně? Nejsou to spíš elfové, váleční čarodějové nebo čarovrahouni? A nádoba, rozhodující o osudu světa je Kotlík??? Ne nějaká Nádrž moci nebo aspoň Vana energie nebo Hrnec nekonečna?

2 14.10.2020

Trilogie Bratrstvo krve je super, Stalingrad mi přijde jako takový přílepek, slabší obsahem i počtem stran. Ale co, Kotleta je Kotleta, ale těším se na něco delšího. A palec nahoru za poezii. No, díky i za to Františku... ehm ... Leoši :-)

5 31.07.2019

John Taylor je detektiv vybavený nadlidskými schopnostmi. Na Noční straně jsou potřeba. Všechno je zahaleno tajemstvím, kolikrát ani autor neví, co se děje. Spousta věcí se vyřeší tak nějak sama, aby děj knížky mohl pokračovat. Na můj vkus málo akční. Přesto jsem se dobře bavil, nedostatky vyvažuje Greenova neskutečná fantazie.

05.02.2018

Hrál jsem Morrovind, Oblivion i Skyrim, takže tématika je mi blízká. Ale samotná knížka je trochu rozvleklá a na můj vkus málo akční. Víc krve pane Keyesi, takhle to vypadá jakoby to psala holka. Ale po dvou panácích whisky je to fakt zábavné. Jen pro hráče série The Elder Scrolls.

31.01.2018

Historické knihy dělím na dva druhy: nudné a zábavné. Čtvrtý králův pes nepatří ani do jedné kategorie. Není zábavná, je prostě skvělá.

2 26.11.2017

Přestože jsem z okolí slyšel, jaký je to odpad, knížku jsem si přečetl. Není zdaleka tak špatná, dokonce jsem z ní měl fajn pocit. A moje pocity jsou moje, bez ohledu na okolí!

5 29.10.2017

Šel jsem na preventivní prohlídku k zubaři a sáhl jsem do svých starých knížek. Z ilustrace Petra Bauera mi zatrnuly zuby. Ty jeho obrázky jsou fakt hrozné a člověk s takovou knížkou vypadá jako dement, šance, že bych v čekárně sbalil nějakou ženskou se snížila na jedna ku miliónu. Ale Garenovy příběhy jsou do čekárny na zubním to pravé a Meč světla patří k těm nejlepším.

1 29.10.2017

Jsou knížky pro hluboké zamyšlení a potom jsou knížky, které můžete číst ve vlaku, v metru, v čekárně u zubaře, případně na WC. Garenovy knížky patří do té druhé kategorie. A musím říci, že patří k tomu nejlepšímu, co jsem v tomhle oddychovém žánru četl. Přečetl jsem celou sérii, tedy od Garena, ne už ta česká pokračování a klidně se k těm knížkám rád vrátím.

4 24.09.2017

Byl jsem nadprůměrně nadané dítě (bože, kam se to podělo? :-) ) a můj táta měl ohromnou knihovnu. A tak jsem od devíti let začal číst to, co moc lidí nečte. Divadelní hry. A doma byly komplet hry Osvobozeného divadla a dokonce k tomu sada gramodesek s jejich písničkami. Knížky jsem přečetl všechny, pak jsem přešel na hry Karla Čapka, Shakespeara ... Ve škole jsem měl z češtiny buď 3 nebo 4, přestože jsem měl načteno stokrát víc než soudružka učitelka. Známky mi byly tenkrát celkem fuk a teď už je to jedno každému. Hry W+V byly vtipné, satirické a ve své době byly velmi aktuální. Myslím, že jsou aktuální dodnes.

4 21.09.2017

Četl jsem jako dvanáctiletý kluk někdy v roce 1968 všechny původní Troskovy romány vydané někdy za protektorátu. V té době již zcela neznámý J.M.Troska mě zcela uchvátil, prostě splněný sen pubertálního kluka. V dnešní době je to asi již jen béčková oddychovka, ale tenkrát, kdy byl nedostatek sci-fi knih, to byl dar z nebes. Ilustrace jak z verneovek a logický napínavý děj. Už dávno nejsem pubertální kluk, ale ten dojem ve mě stále zůstal. 100%.

5 21.09.2017

K drsné škole české sci-fi/fantasy, kde září Jiří Kulhánek a František Kotleta se přidal i Martin Moudrý. A musím říci že velmi dobře. Knížka má spád a dá se číst v domácí pohodě se sklenkou whisky i v tlačenici v metru.

1 21.09.2017