prochyn komentáře u knih
Četl jsem jako dvanáctiletý kluk někdy v roce 1968 všechny původní Troskovy romány vydané někdy za protektorátu. V té době již zcela neznámý J.M.Troska mě zcela uchvátil, prostě splněný sen pubertálního kluka. V dnešní době je to asi již jen béčková oddychovka, ale tenkrát, kdy byl nedostatek sci-fi knih, to byl dar z nebes. Ilustrace jak z verneovek a logický napínavý děj. Už dávno nejsem pubertální kluk, ale ten dojem ve mě stále zůstal. 100%.
K drsné škole české sci-fi/fantasy, kde září Jiří Kulhánek a František Kotleta se přidal i Martin Moudrý. A musím říci že velmi dobře. Knížka má spád a dá se číst v domácí pohodě se sklenkou whisky i v tlačenici v metru.
Třetí díl série cesta Krve se mi celkem líbil. Ze dvou důvodů: Líbily se mi první dva díly a třetí je celkem úspěšně doplňuje. Jiří Kulhánek to sice není, ale Kulhánek má jednu vadu. Vlastně tři v jednom. Neshodne se s vydavatelem, píše pomalu, nepíše vůbec. A my čtenáři jsme netrpělivá sebranka. Čtyři hvězdy z pěti.
Bohužel nepatřím k těm deseti lidem na světě, kteří chápou problematiku časoprostoru, teorie relativity, temné energie a hmoty, gravitace a antigravitace. Hawkingova kniha popisuje vlastnosti černých děr, jejich vznik, možný zánik a varianty zániku vesmíru. Teď už vím to, co autor. Nic. Nevíme, co se odehrává za horizontem událostí, víme, jak funguje gravitace ale nevíme proč funguje. Předpokládaný graviton, který ji má způsobit, se stále bezúspěšně hledá. Stejně tak temná hmota a temná energie, které by mohly ovlivnit budoucnost vesmíru. Vesmír je plný tajemství, a až je všechny pochopíme, budeme Bohy schopnými stvořit další vesmíry. Nevěřím, že se to kdy stane.
V roce 1979 jsem na pultech zaregistroval objemnou bichli ilustrovanou naivními obrázky Jiřího Šalamouna. To bude něco pro mimina, řekl jsem si a přešel to. Nakonec na doporučení známých jsem si knihu koupil. Měl jsem štěstí, kniha vyšla v nízkém nákladu a byla hned pryč. Když jsem ji začal číst, má zvědavost se měnila v nadšení. Mezi všemi zaprášenými ležáky od Jiráska a Němcové zazářil Hobit jako broušený diamant. Cestu tam a zase zpátky jsem četl nonstop jedním dechem až do konce (neberte to úplně doslova, byly tam osmihodinové přestávky, kdy jsem musel do práce). Hobit je čistokrevná fantasy napsaná nejlíp, jak to jde. Na trilogii Pán prstenů jsem si musel počkat dlouhých 27 let.
Stephen King má silnější i slabší období, To patří k těm silnějším. Jak kvalitativně, tak kvantitativně (kniha má přes 1000 stran). Lehké mrazení v zádech se při čtení knihy mění v strach, který narůstá a narůstá. Děs se transformuje v čirou hrůzu a přestože jsou tři hodiny v noci, nemůžete přestat číst. Obě roviny dětství/dospělost se prolínají a dětský strach není o nic menší než strach dospělých. Od doby, kdy jsem přečetl To, nenávidím klauny. Nechcete balónek? nechcete, nechcete?
Kniha je objektivním hodnocením tzv. alternativní medicíny. Doporučuji všem, především lidem, kteří jsou nemocní a léčí se alternativní medicínou. Je zdarma ke stažení se souhlasem autora, který bohužel již zemřel, na adrese:
http://www.sysifos.cz/files/Alternativni_medicina_Hert.pdf
Přečetl jsem všechny díly Bratrstva krve a je to fakt hustej nářez. Více méně všechno řekl v komentáři Gordonlord. Kotletovy knížky se dají číst několikrát, trochu mi připomínají knížky Jiřího Kulhánka. Za mě 100%.
Protože je jedním z autorů komik Ovčáček a na obálce je vyobrazené prasátko, knihu jsem si koupil. Myslel jsem, že Mein Kampf je nejhlubší žumpa, ale je vidět, že když se chce, rezervy se vždycky najdou.