Prubner komentáře u knih
V knize ale chybí film Vojáci svobody (1976), přestože šlo o koprodukci.
Asi první slovník českých a slovenských herců u nás. V roce 1990 to pro mě bylo zjevení, z odstupu je to ale zastaralé, filmografie jsou neúplné. V 90. letech bych ale hodnotil pěti hvězdičkami.
Velmi čtivě a srozumitelně podané dějiny Divadla Spejbla a Hurvínka. Škoda, že končí rokem 1985.
Přehledné, fundované, informačně nabité, zajímavé, i když místy možná až moc odborně napsané. Každopádně čtenář si na základě této knihy udělá přesnou představu o slovenské kinematografii. V současné době se pracuje na novém, rozšířeném dvoudílném vydání. První díl už vyšel v roce 2016, ale upřímně řečeno, líbil se mi méně než původní kniha. Snad druhý díl dojem napraví...
Pokračování knihy Pravda přichází z Novy. V Zakázaných elitách se autorka zabývá zevrubným vylíčením pozadí vzniku Novy a jejího fungování a především očerňováním Železného. Ne že by si to nezasloužil, ale ještě víc než v první knize tu autorka dává průchod své ublíženosti, což občas překračuje snesitelnou míru. Ale jinak platí to, co jsem psal u první knihy: je čtivá, vtipná, nabitá zajímavými informacemi...ale její doba už dávno minula.
Jo jo, taky jsem v devadesátkách čuměl na Novu a Železného jsem považoval za sympaťáka. Tahle kniha byla zřejmě první, která odhalila, jak to v této televizi skutečně chodilo. První část obsahuje víceméně veselé historky "z natáčení", druhá podrobně popisuje události, které následovaly po fyzickém napadení autorky tehdejší moderátorkou Obzinovou. Kniha je velmi čtivá, autorčiny komentáře často vtipné, jen ta druhá část je snad až moc podrobná. Je to kniha, která měla význam ve své době, ale dnes už je to vcelku antikvární záležitost.
Rozhodně zajímavé a velmi čtivé, možná místy až moc bulvární. Problém je, že jsou tam desítky jmen a i zapálený filmový fanoušek se v nich těžko orientuje. Znal jsem jména režisérů, herců i některých scenáristů, ale různí ti producenti, manažeři a agenti se mi pletli. Knihu je tedy dobré číst tak, abyste měli jmenný rejstřík neustále k nahlédnutí.
Sobotova předchozí kniha Facky místo pohádek byla o dost zajímavější a obsáhlejší, tato nová kniha je jen takový doplněk k ní, o dost slabší.
Je fajn, že se Steklač po dlouhé přestávce vrátil k psaní a k Boříkovi, ale ve srovnání se staršími boříkovskými knížkami je to slabota (stejně jako Pekelná třída a mejdan u Bohouška). O příběh tu vlastně ani moc nejde, vyprávění je plné odboček a komentářů a celé to ústí do ztracena. Ale přesto jako Boříkův fanoušek říkám: pište dál, pane Steklači.
Ta kniha je o ničem. Obálka slibuje pikantnosti o slavných osobnostech, jenže oni jsou to všichni Zapletalovi kamarádi a on je nechce urazit, takže se žádných pikošek nedočkáme. Vyprávění je nemastné neslané a nedozvíme se z něj nic, co bychom už nevěděli. Ztráta času.