Prync
komentáře u knih

Začalo to dobře! Atraktivní prostředí, uvěřitelná zápletka, hrdinové normální lidé, dobrý jazyk, místy vtipné. Ale v určitou chvíli začal zmatek, který nakonec přerostl v nejistotu. Chápu to dobře nebo si z nás autor tropí žerty? Po přečtení celé knihy jsem došla k závěru, že záměr úplně nevyšel, zbytečně překombinované, po seriózním začátku skok do paralelních světů, což ubralo na věrohodnosti.
Asi nejsem vhodný cílový čtenář.
Sorrow - naprostý souhlas s komentářem!


Velmi silný zážitek! Na minimálním prostoru maximální nálož emocí! Opět jedinečná osobnost ženy, která konfrontuje skutečnost se svými vzpomínkami a prožitky, a hlavně s pohnutkami, které ji vedly právě k tomuto jednání a k těmto pocitům. Nelehké bilancování vztahu k matce a rovněž k dcerám, svoje ambice k seberealizaci v pracovní oblasti, vztah k mužům - vše podává s krutou upřímností, protože jen tak může pochopit sama sebe.
S hrdinkou nemusíme vždy souhlasit, ale musíme obdivovat Elenu Ferrante a její vypravěčské umění a vhled do ženské duše!


Za mě velké zklamání! Příběh slabý, postavy jako kdyby nebyly z masa a kostí, ale pouhé figurky, jejichž chování je předem dané. Na průběh událostí mělo vliv tolik nepravděpodobných náhod, že není uvěřitelný. Myslím, že kdyby se to celé netýkalo vily Tugendhat, kniha by u nás úplně zapadla.
Jeden velký klad ale kniha má. Donutí vyhledat si o vile a jejích skutečných majitelích informace a těšit se na návštěvu architektonického skvostu.

Tak to je veliký čtenářský zážitek! Skvělý jazyk, styl psaní vynikající, příběh zvláštní. Anna je jedinečná neobvyklá bytost, vykreslená tak, že vás nepustí. Její posedlost, umanutost, vášeň, závislost - vše jsem jí uvěřila, možná i trochu záviděla. Závěr knihy gradoval nečekaným způsobem, velmi mě bavilo to, že není vše řečeno jasně a naplno, právě to nevyřčené dodává tajuplnost a mlhavé kontury. Jedna z nejlepších knih české autorky poslední doby!
