Raido26
komentáře u knih
Wolverine
Frank Miller
Prostředí Japonska je neobvyklé, přes to krásné. Zároveň asi první retro, u kterého jsem si nepřišla, že čtu příběh cílený na děti. Je to změna, protože tohle je opravdu dospělý příběh. A i přes to, že je místy trochu zmatečný, tak nevím jestli je to mým okouzlením z toho, že jsem právě dočetla první Marvel retro, které jsem si užila, ale za mě je to parádních 5*/5*.
Kočka - návod k obsluze
David Brunner
Tohle je prostě umělecké dílo. Celá knížka pojednává o kočce spíš jako o autě nebo domácím spotřebiči. Zároveň ale zastává všechny aspekty klasické, velice užitečné, příručky pro majitele. Tudíž se z ní i přiučíte. Je nádherné, jak tento styl psaní dokáže udržet svůj osobitý humor po celou dobu knihy. Za mě je to určitě skvost pro každého milovníka koček.
Defenders
J.M. DeMatteis
Je vidět, že Doctor Strange utáhne opravdu kdejaký komiks. Celý příběh je doprovázen velice jednoduchým humorem, který asi nejlépe vystihuje obálka na které se Hulk škrábe v nose? :D Celkově je to hodně jednoduché čtení. I tak se tu ale, obzvláště ke konci, pár zajímavých nápadů najde.
Wolverine
Len Wein
Parádní oddechovka. Neznat tento příběh, tak Vám asi ani chybět při čtení jiných sérií nebude, na druhou stranu je to akční a děj tu rychle odsýpá. Aaron, jako scenárista, nikdy nezklame a tak i tady je konec doprovázen celkem zajímavým zvratem. Kresba není úplně typicky marvelovská, nicméně je povedená.
Squirrel Girl
Williamson Murray
Tak jo, tohle bylo špatný. A je to škoda, protože to mělo potenciál. Prvně bych řekla, že kresba je perfektní a Squirrel girl vypadá vizuálně fakt dobře. Problém je, že příběhy, humor i dialogy jsou psané jak pro desetileté děti. Jako jasně, Squirrel girl je takový Marvelovský troll, ale když už teda má vlastní sérii, mohlo by se to začít brát trochu vážně.
Asgard
Xavier Dorison
Co jsem čekala, to jsem taky dostala. Příběh evokuje klasické hrdinské eposy, jakým byla např. Sága o Volsunzích nebo poetická Edda. Až bych řekla, že se jedná o jakousi poctu těmto dávným příběhům. Bohužel ale tím pádem také nic víc nepřináší. Právě proto je příběh jednoduchý, předvídatelný a nemá žádnou složitější zápletku. Zato kresba na tomto velkém formátu nádherně vyniká a to především jejími detaily. Perfektní paleta barev, kterou kreslíř zvolil, jen podtrhuje to chladné, kruté a nehostinné prostředí po celou dobu příběhu. Nakonec bych vůbec nebyla proti většímu počtu celostránkových kreseb.
Ztracený ostrov
Paul Kearney
Seriál Primeval byl moje dětství. Vrátit se po letech ke svým oblíbeným postavám a přečíst si příběh, který ještě neznám nazpaměť, je krásný zážitek. Nostalgii ještě podtrhuje samotná kvalita příběhu. Je to čtivé, napínavé a charaktery postav jsou napsány téměř totožně s těmi sériovými.
Ultimate Spider-Man: Smrt Spider-Mana
Brian Michael Bendis
Tento spider-man se zvládl vyhnout spoustě klišé, které mě po letech čtení "pláštěnkovek" začínají unavovat. Příběh je přízemní, uvěřitelný a nikdo si tu na nic nehraje. Bendis krásně buduje atmosféru a ani dialogy postav zde nejsou jen zbytečné tlachání. Vše tu má svůj význam. Bohužel, i když se Bendis snažil vyhnout ohranému závěru, jistým klišé přece jen neunikl. Samotný konec neměl tak úplně atmosféru v jakou jsem doufala, i tak je to ale solidní komiks a za mě rozhodně 4,5*/5*.
Studie v růžové
Steven Moffat
Stejně jako seriál, ani toto nemá chybu. Nejedná se o žádné nové příběhy Sherlocka a Watsona - jak jsem si z počátku myslela, ale asi nejde mít nikomu za zlé, že se manga věrně drží seriálového scénáře. Protože postavy, humor i příběh je sám o sobě dobrý a funguje i v manze. Právě ta snaha o převedení atmosféry, kterou si držel seriál, do tohoto stylu, si zaslouží jisté uznání. Vše je děláno kresbou, která je čistá, jednoduchá a prostě krásná. Kreslířova práce s obličeji je natolik jemná, že jsou si postavy, kreslené typickým manga stylem, nadmíru věrné originálu (tzn. hercům). Za mě je to krásné připomenutí oblíbeného seriálu.
Y: Poslední z mužů 1 - Jako jeden muž
Brian K. Vaughan
Rozhodně zajímavý námět na příběh. Člověk si pod pojmem "poslední muž na zemi" může představit nespočet scénářů a autor jich tu kombinuje hned několik najednou. Jelikož se jedná o začátek série, rozjíždí se příběh krásně pozvolna. Jediné co bych trochu vytkla je kresba. Na můj vkus je dost jednoduchá a minimalistická, vůbec by neuškodilo si s ní trochu víc vyhrát.
Cesta podivných
Jason Aaron
Kresba je úžasná. Ano, sice chaotická, ale zároveň přesně taková jaká by pro zobrazení života Doctora Strange měla být. Je trohu expresivní a chce to každé stránce věnovat čas. Ano, když to prolistujete za dvě hodiny, je to chaotické. Když tomu ale věnujete 4 hodiny, je to zážitek. Příběh se zde teprve rozjíždí, proto ho nechci zatím moc hodnotit. Zápletka ale nevypadá vůbec špatně.
Plačící drak 2
Kazuo Koike
Budu se opakovat jako u prvního dílu, ale tato manga je prostě umělecké dílo. Bohužel v Čechách nejspíš nedoceněné. Kreslíř opravdu miluje lidské tělo. Kreslí ho s tolika detaily v epických pózách. Až si občas říkám, jestli tentokrát bylo opravdu nutné aby byly postavy nahé. To mi ale nevadilo. I když je zde příběh o něco slabší než v prvním díle, stále mě to neskutečně bavilo.
Plačící drak 1
Kazuo Koike
Krásný příběh pro dospělé. Od počátku do něj musíte jít s tím, že je trochu naivní, pak vás dozajista nezklame. Je to ideál pro večery, kdy nechcete přemýšlet nad komplikovaným dějem a jenom u mangy vypnout. Když nic jiného, kresba je zde opravdu jedinečná. Fascinovaly mě všemožné pózy, zachycení krásy lidského těla, detailní krajina, detaily i na obyčejné váze nebo noži.. toto je už jenom z vizuálního hlediska umělecké dílo.
Ghost in the Shell 1
Masamune Shirow (p)
Tak mě mrzí, že jsem krásu tohoto díla neobjevila. Detailní kresba je svou propracovaností famózní, ale děj mi silně pokulhával. Každému jednotlivému příběhu v kapitole by vůbec neuškodilo, kdyby byl několikanásobně delší - lépe by se pak budovala atmosféra, děj popsaný víc do hloubky nebo se jen trochu víc času věnovalo hlavním postavám. Protože jsem si za celou dobu neoblíbila jedinou z nich. Pak mi zápletky připadaly primitivní, příběhy chaotické a ne dostatečně vysvětlené. Jinak určitě cyberpunkové myšlenky, jsou tu dozajista krásné, nicméně ani ty mi nepřijdou tak revoluční když si uvědomím, že bylo dílo napsáno v 90. letech. Když to porovnám např. s dílem "Já, robot" napsaným v 50. letech - to mi přijde mnohem revolučnější. All in all, všechny knížky nejsou pro každého a tato je dozajista klenot, jen já to nevidím.
