RAiken komentáře u knih
Kniha je krásná z toho důvodu, že přibližuje život, který si kdekdo z nás dovede těžko představit, ať už z hlediska doby, ve které se odehrává (70. komunistická léta) či z hlediska stylu života „dětí květin“ ztracených v zoufalé době, kteří by však byli ztraceni zřejmě i v jakémkoliv jiném čase. Styl psaní je bouřlivý, sprostý, plný sexu, chlastu, snad jen ten rock´n´roll chybí, což dohromady pochopitelně působí přitažlivě a podmanivě a přímo vybízí k tomu, si takový život alespoň na chvíli zkusit. Pelc se však jen nesoustředí na jednoduché popisy, ale rovněž se snaží něco sdělit o morálce, zbabělství, cti a lidské důstojnosti a o hledání si svého místa na Zemi. Platí, že kniha je horší na začátku (1. část - Děti rodičů), ale postupně se neskutečně zlepšuje (2. část - Děti ráje) a směřuje ke všeobjímajícímu vyvrcholení (3. část - Děti cest)…
Jímavé počtení, obzvláště truchlivé, z něhož samota a bezradnost vyčnívá každým coulem. Ve střední pasáži, kde se pan Mundstock dostane do "fáze přípravy" je takřka dechberoucí a rozhodně stojí za pozornost. Rozhodně zde Ladislav Fuks nezapřel svůj velký potenciál, který plně rozvinul až ve Spalovači mrtvol...