Reat komentáře u knih
No jistěže za pět hvězdiček, co taky jiného čekat od knihy Juraje Červenáka, že? Stejně skvělé, ne-li lepší než první díl....ucelené, sevřené...a nápad zasazení do Starých pověstí Českých je úžasný. Číst knihy od Červenáka je prostě jedna z mála životních radostí, které člověk na tomto světě má, a já děkuju osudu, že mě k tomuto rozhodnutí kdysi zavál. Jdu číst třetí díl, dokud ještě nevychladl Radhostův Meč a dokud chrlí Krvavý Oheň......;-)
"Modré hodnocení??.... nechápu...fakt nechápu"", říkal jsem si v prvních chvílích při čtení tohoto kusu od Mistra. Jenže....i když se kniha velmi dobře čte, na Kinga řekl bych až nezvykle, pořád máte pocit, že to NĚCO, na co vždy v jeho knihách čekáte, pořád a pořád nepřichází. Kniha je opravdu spíše roztaženější povídka, s poměrně nezáživným závěrem, i když klasicky děsivým a jakoby poučným. King rozhodně nepodlezl laťku sám sobě nastavenou, na to je to opravdu Pan Spisovatel, aby byla nějaká jeho kniha zklamáním, ale tady, i když je to pořád ode mě za pět, přiznávám, že v kontextu jeho tvorby za poněkud slabších pět hvězdiček.....
Musím na sebe "prásknout", že ze začátku se mi do tohoto Deavera moc nechtělo, a prvních pět stránek jsem četl snad měsíc. Už už jsem byl přesvědčený, že knížku číst nezačnu, ale naštěstí jsem se přinutil, a od okamžiku smrti Martyho jsem se už neodtrhl. Kniha má podmanivý nádech amerického maloměsta, kde se všichni znají, každý na každého něco ví a každý může kout pikle prakticky s každým. Do toho se Pellam pouští do pátrání po pravdě o smrti svého kolegy, zaplétá se s místními ženami a pomalu odhaluje tajemství, na které by jste na začátku knihy ani nevzdechli. Pokud toto má být dle hodnocení "slabší" Deaver, tak jsem opravdu zvědav na ty ostatní. U mě za pět!!!
No...nějak nevím, no. Pro Cartera jsem měl, nebo tedy pořád mám slabost, ale tady už mi připadá, že tak trošku zešílel i on sám. V první řadě bych si dovolil malinko pohanět překlad. Neříkám, že je nějak špatný, ale ubrat strojenosti v něm by rozhodně neuškodilo. Silně totiž pochybuji, že by se detektivové bavili způsobem zde vylíčeným. Proto je mi daleko bližší kupř.Dán nebo Goffa, kde je věrohodnější způsob komunikace a vyjadřování. No ale budiž.
Co mě ale iritovalo o dost víc, je už všudypřítomná doslovná fantasmagorie. Chápu, že je v záplavě dnešních kriminálek potřeba být malinko originální, ale proti Carterovým pachatelům jsou kupř. Orličtí vrazi se svými sudy napuštěnými louhem a letící ze Žďákovského mostu nudní břídilové. Také je podle mě spíš na škodu nacpat do jedné kapitoly hned několikero "šokujících" odhalení, aby se poukázalo na zrůdnost vraha a vyvolalo zděšení....alespoň na mě to totiž mělo efekt přesně opačný.
Nicméně čtení je to opět rozhodně poutavé a třeba známý Carterův trik s ukončením každé kapitoly pořád funguje, člověk je prostě nucen otáčet stránky jako zběsilý. A ačkoli ve mě kniha už zdaleka nevyvolává ani takové emoce, ani nadšení jako kdysi, pořád se jedná o neskutečně dobrou zábavu, dalece převyšující valnou většinu konkurence. A to není málo.
Líbilo se mi to. V podstatě mě tahle série baví už jen vizuálem, což je pro mě dost zásadní. Jinak bych ji přirovnal ke sledování nějakého kvalitního televizního seriálu, kdy se člověk těší, baví, ale nějakou extra výpovědní hodnotu příběh v podstatě nemá, což ovšem není nijak zásadně na škodu, když jde o zábavu. Jedinou výtku bych měl k závěru....respektive si myslím, že by knize slušelo o cca 50 stránek méně. Ke konci už jsem totiž opravdu doufal, že se neobjeví nějaká nová postava, která se stane buď vyšetřovatelem, nebo přinejmenším "sprostým podezřelým". Za mě příjemná jednohubka z prostředí, které je mi blízké a o kterém čtu vždy rád.
Přečteno nečekaně za jedno nedělní odpoledne. Mám rád fotbal, mám rád Bosáka a jeho vyjadřovací způsob, takže jsem knížku dal v podstatě na jeden zátah a s permanentním úsměvem na tváři. Moc příjemné čtení....
Nebavilo, ani trochu. Dokonce ani ne tak, abych to dočetl, a to už jsem se dokázal donutit do jinačích "majstrštyků". Tohle je ovšem tak epicky vyhlížející rozvláčná nudná blbost, až to nebylo hezké. Nic proti těm, kterým se to líbí, vyjadřuji jen svůj názor. Nenávidím skákání po kapitolách z místa na místo a do jiného času, a když to autor neumí zabalit do srozumitelného a čtivého příběhu, ať se na to snad radši vykašle. Postav "jak na orloji", přičemž nerozumíte ani jedné, natožpak s nějakou sympatizovat. A těch krávovin......proti Rollinsovi je studnice pravdy a vědění i takový Dan Brown, a to už je co říct. Někdy, za čas, za dlouho možná od J.R. zkusím něco jiného, ale teď ne. Nechci dát úplný odpad, dám dvě, ale křivdím jiným, vím to.
Juraj Červenák je spisovatel, kterého být miliardář zasypu zlatem a drahým kamením, jen aby psal a psal a o nic jiného se nemusel starat......člověka s takovým talentem aby pohledal. Nedávno jsem četl takovou glosu, že "knihy Juraje Červenáka se vyznačují až uhrančivou čtivostí", a pod to se plně podepisuju. Poměrně trefně zde obsah popsal uživatel Eigis, takže se rozepisovat o obsahu nebudu....ale o plném počtu hvězdiček netřeba diskutovat!!! U tohoto autora ostatně jako vždycky.
No.... není to vyloženě špatné, a valná část knihy je napsaná velmi zábavně a čtivě. Ovšem problém (dle mého) tkví v sáhodlouhém popisování akcí a bitek, kdy například jednu rvačku dokáže autor (autoři?) natahovat na cca deset stránek, a to mě opravdu ubíjelo. Některé pasáže přímo volaly po přeskakování. Také konec mě už totálně nudil, protože megalomanie autora (autorů?) dosáhla vrcholu a zapletl do opravdu nesmyslných tahanic a přeplácaného neodsýpajícího děje. Dokud bylo vyprávění spíše dobrodružné a takové jakoby "civilní", četlo se to báječně, ale jak už jsem poznamenal, celý potenciál se ke konci spolehlivě zazdí. V půlce knihy jsem byl přesvědčen, že si zakoupím a přečtu další "Kotletovky", nyní už vím, že tato zůstane zřejmě na dlouhou dobu poslední a jediná.
Už ani nevím, kdy jsem tuhle knížku začal číst, opravdu ne. Důvod, proč jsem jí odkládal bylo (pokud si matně pamatuji) to, že mě prostě moc nebavila. A tak to u Kinga občas mám....patří mezi mnou uctívané polobohy, ale nezřídka se u jeho knížek nudím tak, že je ani nedočtu. Není jich samozřejmě moc, převažují díla na úrovni geniality, ovšem neplatí to, s čestnou výjimkou titulní povídky, pro tento soubor. Sem tam záblesky (Zuby, Tenisky), jinak to celé připomíná takové nemastné neslané jednohubky z Ramy, okoralého sýra a levného salámu. Hlad ukojí, ale nechutnají.....
Rutinér sekající minimálně jednu knížku ročně a to prakticky ve stejném duchu, to je Steve Berry, který se podobně jako Rollins nebo Khoury veze na vlně zájmu o mysteriózně laděný historický thriller, tedy žánr, jenž před lety proslavil "šifrou" jistý Dan Brown. Tady je ta návaznost také markatní, prakticky už přebalem. Nic proti, špatné to není, stejně tak i propracované...je prostě vidět, že Berry si před psaním prostudoval materiály a historii, takže ze sebe nedělá pitomce. Jen ta čtivost.....ach jo. Nemá to podmanivost, tedy spíše "tah na bránu". Co kapitola, to jiná postava a jiný příběh v jiném místě a jiném čase, a ačkoliv to autor ve výsledku vcelku ukočíruje, stejně Vás tak nepřiková jako jiní autoři. Přiznám se, že hodnocení je teď těžké....je to lehký nadprůměr, ale tři je málo a čtyři možná zase moc. Prostě 3,5. A s panem Berrym sice někdy na shledanou, ale myslím, že za hodně hodně dlouho.....
Překvapivě účinné, ač psané na samé hranici spisovatelského primitivismu. Krátké, úsečné věty, nejčastěji tvořené přímou řečí, bez jakéhokoliv soustředění se na okolní svět. Prakticky celou dobu sledujete jen ústřední dvě party, jednu tvořenou čtveřicí a druhá "parta" je propuštěný šílenec, pro kterého je vraždění a znásilňování malých holčiček činnost přirozená jako ranní vykonání potřeby..... Poměrně překvapivý - tudíž se dá říci zdařilý - závěr, jinak ovšem na knihu zapomenete chvilku po jejím zaklapnutí.
Tak dočteno. Přiznávám, po delší době, než bych sám od sebe čekal, ale rozhodně to není vinou autora nebo knihy.... Hodnocení nemůže být jiné než úplně nejvyšší, o tom není pochyb. Báječný vypravěčský styl pana Červenáka vás zcela pohltí, máte pocit souznění s postavami a s dějem, úplně se do knihy vcítíte. Mou možná čtenářskou dramaturgickou chybou bylo to, že jsem celou trilogii dal na jeden zátah, takže zhruba v poslední čtvrtině tohoto dílu už jsem se těšil, až sahnu po něčem, kde bude metro, auta, policejní odznaky, bufet a pod. Jenže....teď když jsem knihu dočetl, mi už Juraj Červenák a jeho hrdinové chybí. Tak já Vám nevím... :-)
Nádhera. Úžasně čtivá fantasy z pera Mistra Červenáka, který se neprodleně zařadil až na úplný vrchol oblíbenosti mých autorů. Jsem v jeho případě odkojený případy Steina a Barbariče, ale ten talent se nezapře.....dle mého se od něj nedá nalézt slabší dílo v žádném ze stylů, kterému se věnuje, ať už je to fantasy a nebo historická detektivka.
Moje třetí přečtená kniha od R.Khouryho a určitě ta nejlepší. Byl jsem velmi překvapen, neboť jsem měl kdovíproč zafixováno, že tato nepatří mezi jeho nejlepší díla, a byl to velký omyl. Čte se to velmi svižně, autor udržuje čtenáře v napětí a ani jej nikterak nezatěžuje složitými a spletitými výklady.....příběh prostě frčí. Jedinou (skutečně ale jen velmi drobnou) výtku bych měl k závěru, kdy autor jakoby malinko chaoticky zatápal, na koho to celé vlastně "hodit". Ale to je jen kosmetická vada na kráse této knihy, které dávám s radostí plný počet!!!
Kdybych se nechtěl opakovat, tak napíšu, že je to Goffa, dám pět a nazdar. Ale já se opakovat chci, takže: další perfektní detektivka, kdy se pod slupkou přímočarosti až nenáročnosti odvíjí super napínavý příběh, kterého jakoby jste byli součástí, protože párky, čínský nudle, Innuendo a tuňák.....kdo z nás opuštěných by to neznal? Shrnutí kauzy jednoho Mudr.ce a nabalení případu na ní je skvělý nápad, kterých má ostatně autor jako vždy plnou hlavu. Boží, super, skvělé, bomba a já nevím co ještě..... Tumáš tedy za pět.
Tohle můžu. Jakmile se někde objeví krčma, rynk, trhy, nevěstky, rychta, dubové stoly, kostel, radnice a podobně, je to přesně pro mě. Rád se přenesu do starých časů, byť pouze virtuálně, žít bych tam asi nechtěl. Vondruška se samozřejmě díky výše zmíněnému stal mým oblíbeným autorem a ani tady nezklamal....příjemná oddychová detektivka, byť bych si možná představoval trošku košatější vyprávění než jen strohé a dost často jakoby zbytečně krátké věty. Ale rozhodně jsem se tady stejně jako u jiných jeho děl dobře bavil a to je to, oč tu jde. Plus musím pochválit (můj názor) i vizuální stránku knihy, respektive celé série. Tohle se mi prostě celkově moc líbí.
Tahle knížka si to se mnou fakt vyžrala, pořád jsem jí odkládal a začítal se do jiných, na které jsem měl větší chuť. Tudíž když jsem jí dneska popadl do rukou a zapřísahal se u Croma, že už jí musím dočíst, že je to ostuda a že mě to brzdí a podobně, už jsem naprosto zapomněl, kdo je s kým, kdo proti komu, kdo s kým obcuje, kdo koho popraví a obětuje, takže jsem těch posledních padesát stránek četl, aniž bych absolutně věděl,která bije. Je to moje chyba, moje ostuda, kaju se, sypu si popel na hlavu...ale to je tak jediné, co s tím můžu teď dělat. Hodnocení bude naprosto nefér, dám průměrné tři, dát cokoli jiného by bylo pokrytectví..... přestože vím, že si to knížka naprosto nezaslouží. Juraji, moc se omlouvám a už se to nestane.
Moc mě to nebavilo, přiznávám bez mučení. Spider-man je moje veleoblíbená postava, byť (zatím) převážně ve filmové podobě, tudíž jsem na tenhle komiks těšil...a byl dost zklamaný. Jedná se pochopitelně o čistě subjektivní pocit, ale neseděla mi kresba, ani děj, a už vůbec ne způsob vyprávění, tvořený jakýmsi hybridem vnitřních hlasů, z nichž jeden má sssssykavky, druhý je schizofrenní až hanba a třetí ubrečený. Komiks jsem sotva dočetl...spíše pak na konci jen letmo prolistoval. Škoda......
Ač postavy universa DC a Marvel zbožňuji, komiksy jako takovými jsem byl dosud téměř nepolíben. Možná až proto jsem byl z Green Lanterna nebývale nadšen, moc mě bavily kresby a i celkový příběh, Hal Jordan byl velký sympaťák a jeho přerod v Green Lanterna byl perfektní. Už se těším na další díly, a jedno už tomuto nic nevezme: zdá se, že ve mě zažehl lásku ke kreslenému komiksu. Trošku pozdě, krátce po čtyřicítce, co?