Reat
komentáře u knih
Ve výslužbě
Martin Goffa
Moc se mi to líbilo, ale to už nikoho, natož pak mě samotného nemůže překvapit. Tady je navíc nesmírně cenné plus v podobě nádherného prostředí maloměsta a velmi sympatickým hlavním hrdinou (tedy ne že by Goffovi hrdinové z jiných knih sympaťáci nebyli), který Vám dá tisíc šanci se s ním ztotožnit....žádný superman s nadpřirozenými schopnostmi, ale dýchavičný šedesátník s plnovousem a pleší (tady snad jediná výtka...na obalu má vlasy). Naprosto uspokojivý fajn závěr, smysluplný a nepřepálený. Goffa je prostě borec a jeho novinku, která je doufám počátkem dlouhé série, prostě totálně doporučuji.
Země zmaru
Daniel Gris
Patřím k lidem, kteří příliš nemusí ať už otevřené konce, tak ani spousty nevysvětlených dějových liní a příběhů v knize. Leč málokomu to dokážu prominout tak jako Grisovi (či chcete-li Goffovi) Tam se totiž vše odvíjí v opravdu podmanivé poutavosti při čtení, kdy se prostě opravdu těšíte, až knihu zas a znova otevřete. Země zmaru je postapo román zasazený...lépe řečeno okořeněný reáliemi, které každý z nás dobře zná a autor šikovně vpašuje do řádků i svůj pohled na věc, aniž by ovšem cokoli podsouval...nic totiž není černobílé. Jen jsem se prostě nemohl zbavit dojmu, že čtu původně zamýšlenou povídku, trošku násilně roztaženou do obsahu knihy. Nezbývá než doufat, že se jedná jen o začátek série, která nám čtenářům bude dělat nějakou dobu radost, protože autor je opravdu bez přehánění česká spisovatelská špička. Ono totiž těch nezodpovězených otázek je v knize opravdu dost. Ale jinak....bez výhrad!!!
Člověk za oponou
Martin Goffa
Kdybych se nechtěl opakovat, tak napíšu, že je to Goffa, dám pět a nazdar. Ale já se opakovat chci, takže: další perfektní detektivka, kdy se pod slupkou přímočarosti až nenáročnosti odvíjí super napínavý příběh, kterého jakoby jste byli součástí, protože párky, čínský nudle, Innuendo a tuňák.....kdo z nás opuštěných by to neznal? Shrnutí kauzy jednoho Mudr.ce a nabalení případu na ní je skvělý nápad, kterých má ostatně autor jako vždy plnou hlavu. Boží, super, skvělé, bomba a já nevím co ještě..... Tumáš tedy za pět.
Noc temných lží
Dominik Dán
Až jsem se cítil méněcenně. Tedy..ne že bych se chtěl dostat do potíží stejných jako hrdinové a podezřelí z tohohle románu, ale říkal jsem si, proč já....bílý hodný chudý heterosexuál s nadváhou se nikdy nedostanu alespoň na chvilku do podobné společnosti :-) No jeden nebo dva večery v měsíci bych to určitě zvládl a bral. No ale ke knize.....i když...co vlastně o ní napsat?? Jako vždy...dokonalost. Uvěřitelnost postav, napětí, popichování ( ve více smyslech), pláč a bolest...to vše se Vám dostane v míře vrchovaté. Tahle série je jedna z těch, u které děkuji všemu pozemskému a nadpozemskému, že jsem se k ní kdy dostal.
Lovec čertů
Juraj Červenák
Cajk. Že mě bude nový "Stein a Barbarič" bavit, ačkoliv o těchto dvou tam prakticky (kromě tuším jedné či dvou vět) nebude ani vidu a slechu, mě vůbec nepřekvapilo. To už jsem byl mnohem více na větvi z toho, že ačkoliv jsem na "pátrání" při čtení naprosto tupý a vše potřebuji jak na stříbrném podnose, tady jsem poměrně jistě odhadl, kdo a co za tím vším stojí, za což se velice pyšně sám plácám po ramenou. Knížka frčí jak dobře namazaný stroj, nemá slabého místa a Bohdan Vás nutnojistě musí bavit. Až mě napadla kacířská myšlenka, jestli místo jedné společné nepsat ročně tři sólovky????? Já vím, já vím.....nebijte mě......
Pro hrst dukátů
Juraj Červenák
Že to bude za šest jsem věděl už ve chvíli, kdy jsem si knihu nesl domů z knihkupectví jako poklad. A ne, nezklamala. Někomu možná nebude sedět lehká změna v chování Jaroše, někomu podpantofláctví Barbariče, ale to jsou jen detaily, navíc postavy musí mít logicky nějaký vývoj. Jinak je vše při starém....čtivost a podmanivost Červenákova světa v Rudolfinské době je pořád stejně okouzlující a návyková, takže...no prostě v téhle divné současnosti je to jedna z mála jistot a radostí.
Smršť
Jozef Karika
Proti davu nepůjdu....do tří čtvrtin kniha dokonalá, ale ten závěr mě prostě zklamal. Nic proti filozofování, ale čeho je moc, toho je příliš. Přijde mi, jako kdyby se autor tak trochu ze závěru knihy "vylhal", nevěda kudy dál. Celkově ovšem pecka!!
Na smrt
Jozef Karika
Jedna z nejlepších knih, co jsem v životě četl. Nic víc potřeba dodávat.
Napsáno krví
Chris Carter
No...nějak nevím, no. Pro Cartera jsem měl, nebo tedy pořád mám slabost, ale tady už mi připadá, že tak trošku zešílel i on sám. V první řadě bych si dovolil malinko pohanět překlad. Neříkám, že je nějak špatný, ale ubrat strojenosti v něm by rozhodně neuškodilo. Silně totiž pochybuji, že by se detektivové bavili způsobem zde vylíčeným. Proto je mi daleko bližší kupř.Dán nebo Goffa, kde je věrohodnější způsob komunikace a vyjadřování. No ale budiž.
Co mě ale iritovalo o dost víc, je už všudypřítomná doslovná fantasmagorie. Chápu, že je v záplavě dnešních kriminálek potřeba být malinko originální, ale proti Carterovým pachatelům jsou kupř. Orličtí vrazi se svými sudy napuštěnými louhem a letící ze Žďákovského mostu nudní břídilové. Také je podle mě spíš na škodu nacpat do jedné kapitoly hned několikero "šokujících" odhalení, aby se poukázalo na zrůdnost vraha a vyvolalo zděšení....alespoň na mě to totiž mělo efekt přesně opačný.
Nicméně čtení je to opět rozhodně poutavé a třeba známý Carterův trik s ukončením každé kapitoly pořád funguje, člověk je prostě nucen otáčet stránky jako zběsilý. A ačkoli ve mě kniha už zdaleka nevyvolává ani takové emoce, ani nadšení jako kdysi, pořád se jedná o neskutečně dobrou zábavu, dalece převyšující valnou většinu konkurence. A to není málo.
Manželské zrcadlo
Vlastimil Vondruška
Líbilo se mi to. V podstatě mě tahle série baví už jen vizuálem, což je pro mě dost zásadní. Jinak bych ji přirovnal ke sledování nějakého kvalitního televizního seriálu, kdy se člověk těší, baví, ale nějakou extra výpovědní hodnotu příběh v podstatě nemá, což ovšem není nijak zásadně na škodu, když jde o zábavu. Jedinou výtku bych měl k závěru....respektive si myslím, že by knize slušelo o cca 50 stránek méně. Ke konci už jsem totiž opravdu doufal, že se neobjeví nějaká nová postava, která se stane buď vyšetřovatelem, nebo přinejmenším "sprostým podezřelým". Za mě příjemná jednohubka z prostředí, které je mi blízké a o kterém čtu vždy rád.
Děvčátko
Martin Goffa
Tohle není detektivka! Tohle je mrazivá ztělesněná tragédie.....a ne jedna...několik lidských tragédií zhmotněných před Vámi úžasným vypravěčským stylem pana Goffy, který Vás připoutá, donutí nedýchat, nejíst, nepít a nechodit na záchod....podvědomě fandit "pachateli", aby před Vás položil tak skvostné rozuzlení, které je vlastně i zadostiučiněním, že byste nejraději knihu otevřeli znovu na začátku, jako by se ani nedalo věřit tomu, co jste četli........
...........já fakt nevím, co k tomu víc napsat!!!
Muž z chatrče
Martin Goffa
Další skvělá detektivka, no jistě že jo. Navíc když se i poutavým vyprávěním trošku přiučíte a dozvíte se, že politika je prostě svinstvo a je to tady (byla a bude) jedna velká džungle. No jo, kauza LTO zametená dost nepochopitelně pod koberec tady před Vámi tak květnatě ožívá, že byste nejradši všechny z tý doby i dneska pozavírali, ne-li rovnou popravili :-) Terence mi přirostl k srdci úplně stejně jako Miko (jen ty kilometry na kole...brrr) a vážně se bojím chvíle, až dočtu i tuhle sérii a nebudu mít nic. Ale tím se teď nebudu zabývat....co tam máme dál?
Přiznat vinu
Martin Goffa
No jasně, že za den. Podle Goffy by se vlastně mohla klidně jmenovat nějaká hodně kvalitní droga, protože jednak je Vám po "jejím" požití fakt krásně a navíc je tak úžasně návyková....Další fantastický kus! Píšu "další", protože ačkoli je tohle můj první koment k jeho knize,
mám za sebou už celou sérii "Miko Syrový", díky níž se tento autor okamžitě zařadil k mým totálním oblíbencům. A v TOP kvalitě jede i tady, neboť téměř ihned jsem byl duší a myslí v příběhu, nemluvě o tom, že v Terenci jsem díky jeho počátečnímu statusu outsidera naprosto viděl. Příběh úžasně frčí, je plný napětí,čtivosti a hlavně lidskosti....bolesti,touhy,vzrušení,urputnosti a hlavně uvěřitelnosti. To je to, co Goffu odlišuje od ostatních a staví na piedestal vítěze.Totiž vpašování reálie ohledně vražd D.H. a pod. knize ten punc dává. Celou dobu jsem hltal stránky a ani nedýchal. Literární skvost, bez slabého místa. Tady je prostě každé hodnocení malé.
Anděl v podsvětí
Juraj Červenák
Nebál bych se napsat slovo "geniální" ! Kdybych měl použít přirovnání s ostatními autory píšící historické detektivky (zasvěcení vědí), tak Červenák prostě píše hollywoodské trháky s tím nejlepším obsazením a režisérem, zatímco ostatní něco jako televizní seriály. Což o to, k chuti přijde oboje a nepohrdnu ani jimi, ale tady mám prostě dojem z naprosté špičky. Jojo....kdyby všechny činnosti v životě byly tak milé a povznášející jako čtení příběhů Steina, Barbariče a Jaroše, to by se to žilo......
PS: setkání Steina a Jaroše s císařem Rudolfem je TOP!!!
Jáchymovští démoni
Vlastimil Vondruška
Tohle můžu. Jakmile se někde objeví krčma, rynk, trhy, nevěstky, rychta, dubové stoly, kostel, radnice a podobně, je to přesně pro mě. Rád se přenesu do starých časů, byť pouze virtuálně, žít bych tam asi nechtěl. Vondruška se samozřejmě díky výše zmíněnému stal mým oblíbeným autorem a ani tady nezklamal....příjemná oddychová detektivka, byť bych si možná představoval trošku košatější vyprávění než jen strohé a dost často jakoby zbytečně krátké věty. Ale rozhodně jsem se tady stejně jako u jiných jeho děl dobře bavil a to je to, oč tu jde. Plus musím pochválit (můj názor) i vizuální stránku knihy, respektive celé série. Tohle se mi prostě celkově moc líbí.
Beznaděj
Stephen King
Beznaděj je přesně ten typ knížky od Kinga, u které bych si opravdu zoufale přál, aby se mi strašně líbila....a ono to prostě nejde. Mám s ní spojených spousty vzpomínek na mládí, až dětství, kdy jsem na ní zíral jak na svatý obrázek ve výloze knihkupe....ale to je vlastně jedno. Prostě začátek navnadil a pak to zase ustrne. Možná jsem trouba, co se neumí nadchnout pro děj, zasoustředit se a pod., třeba dokonce není tahle spisovatelsky náročná literatura určená pro mě, ale prostě se mi to nelíbilo. Přišlo mi to k uzoufání zdlouhavé, nudné a hlavně nechytlavé. To, že jsem se po chvilce už neorientoval v postavách, to ani nezmiňuji. Pro mě slabý kus Génia.
Kožené srdce
Dominik Dán
Dánovky jsou sázka na jistotu, i když musím přiznat, že po objevení geniálního Goffy jsem v tomhle federálním souboji jednoznačně na straně našince. To ovšem nevylučuje možnost jásat nadšením nad další skvělou krimoškou s mordpartou z Nového mesta. Příběhem se opět nesou dvě linie a ačkoliv se tentokrát mezi nimi nenachází přímá spojitost, stejně s napětím sledujete, které "půlce" se zadaří dříve.
Moc mě to bavilo, moc.
Nevinným se neodpouští
Dominik Dán
Za víkend u vody sfouknutý další příběh mordparty z Naseho Mesta. Když na tom kupř. psychicky nejste moc dobře a chcete se odreagovat a přenést do jiného světa, je tady Dominik Dán. Opět Vám naservíruje lahůdkovou story, napínavou, a přitom tak všední. Krauz je tady už malinko přetažený, protože případy a výjezdy k nim se vrší a do toho mu dovolená jeho manželky, která jela sama jen s kamarádkami, díky čemuž čelí uštěpačným poznámkám kolegů, také moc nepřidá. Chosému opět žádná neodolá, Váňa se cpe chlebem s paštikou a tlačenkou (cožee??? ufff..), Kuky vymýšlí karviny a Burger v klidu čte noviny a kouří....no prostě všechno je tak, jak má být a jak to oddaní fanoušci Dána (jako třeba já) mají rádi. A kteří doufají, že se na tom nikdy nic nezmění.....
Nevíš dne, nevíš hodiny
Dominik Dán
Vnitřní Já: "Haha.......To jsem zvědavej, co vymyslíš do komentáře, frajere.....všechny superlativy jsi použil už u předchozích Dánovek a jestli nechceš bejt za blbce a opakovat se, že je to prostě super, pecka a že na knížky od DD nedáš dopustit, tak abys fakt zamakal na mozek! Možná bys tady mohl doplnit, že jde hodně o Krauzovu sólovku a že je zajímavý, jak i když Ti poměrně brzo došlo, jak to je s jednou mrtvolou, tak je stejně dokonalý, jak se k tomu Dán sám dostane a dovede příběh k cíli. A to zase budeš psát, jak jsi smutnej, že už jsi to dočetl a že už teď se nemůžeš dočkat další knížky? Jako to už bys byl fakt trapnej, nemyslíš? No...jsem na Tebe zvědavej, jak to napíšeš....."
Šesté dítě
Jonathan Dylan Barker
Zklamání až šílené! Kdybych chtěl být hodně přísný, tak ve srovnání s prvními dvěma díly je to vyložená slátanina. Prakticky bezezbytku souhlasím se zde často vyřčenými názory, že se jde jen velmi těžko orientovat ve změti postav, obětí a vůbec v celém ději. Měl jsem jakoby pocit, že knihu snad napsal někdo jiný, kdo nemá o prvních dvou částech ani páru. Musím říci, že jediným držákem a můstkem v téhle změti pro mě byl deník AB, na který jsem se těšil jak na smilování. Nenapadlo mě, že se do rozuzlení tohohle jinak skvělého příběhu budu až nutit. Škoda.......
