Beznaděj
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/61_/6196/bmid_beznadej-dY0-6196.jpg
4
918
918
Ve všech zemích, kde byly připravovány k vydání dva romány: Beznaděj a Strážci zákona, bylo podmínkou autora - Stephena Kinga - aby vyšly společně ve stejný den. Tato podmínka musela být splněna i u nás. Oba příběhy na sebe volně navazují a napsal je jeden autor - mistr hororu Stephen King. Nevada je rozlehlý kus pouště, kterým se pouze projíždí cestou za jinými cíli. A vedle vás sedí ještě někdo jiný, pokud máte štěstí... protože je to děsivé místo. Po silnici číslo padesát ujíždějí nemilosrdným letním vedrem i lidé, kteří do cíle nikdy nedojedou. Jako profesor Jackson s manželkou, kteří se vracejí domů do New Yorku; Carverovi z Wentworthu v Ohiu, kteří mají namířeno na prázdniny do Lake Tahoe; a stárnoucí literát Johnny Marinville, který se cítí na třistapadesátikilovém Harleyi jako romantický drsňák. Mrtvá kočka přibitá k dopravní značce ohlašuje malé hornické městečko Beznaděj, které se krčí ve stínu valu povrchového dolu, pojmenovaného Čínská jáma. Ale je to tu mnohem horší. Dopravu zde řídí Collie Entragian, obrovitý šílenec v uniformě, který se považuje za jediného představitele zákona na západ od řeky Pecos. Bůh vám buď milostiv, pokud vám třeba upadla poznávací značka nebo píchnete pneumatiku. Cosi tu nehraje a Entragian je pouze špičkou ledovce. Tajemství, kterým je krajina v Beznaději prosycená, a zlo, které nakazí město jako prudká infekce, jsou strašlivé a nesmírné. Ale malý David Carver asi ví - i když málem umře strachem, když si to uvědomí - že jsou tu i síly, které mají zlu čelit. Stephen King v Beznaději maluje svým rozmáchlým štětcem apokalyptický souboj mezi Bohem a zlem, mezi šílenstvím a zjevením. Naplno uplatňuje geniální nadání napínat čtenáře a jeho fantazie je děsivě živá, když jeho cestovatelé - a čtenáři, kteří se odváží sledovat jejich cestu - začínají objevovat pravý význam slova beznaděj...... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1998 , Beta-DobrovskýOriginální název:
Desperation, 1996
více info...
Přidat komentář
Nu, jak začít.. Tohle pro mě bylo velké zklamání. Tak velké že jsem tuhle Kingovku odložila a ani nedočetla. Bylo to na mě zdlouhavé, chvílemi nudné. Do toho všeho bylo v této knize plno postav, takže aby toho nebylo málo, ještě v těch jsem měla zmatek.
Čítané v rámci plnenia Čitateľskej výzvy. King vo svojej najlepšej forme rozohráva skutočnú šachovú partiu plnú hrôzy, krvi, viery a beznádeje. Skutočná bitka medzi dobrom a zlom v tej najsyrovejšej podobe, s dokonale prepracovanými charaktermi, desivým prostredím, tak typicky "kingovským", kde budete držať palce všetkým zúčastneným a nebudete stíhať otáčať stránky, aby ste sa dozvedeli, kam to všetko smeruje a ako to dopadne. Taká kombinácia Mŕtvej zóny, Pod Kupolou a Temnej veže, kde tú hrôzu budete cítiť na vlastnej koži, pretože tá atmosféra, akú sa Majstrovi podarilo vytvoriť je nervydrásajúca a postupne graduje. Je vidieť, že King je skutočným psychológom a pohráva sa nemilosrdne aj s postavami aj s čítateľom a vo výsledku dostanete mrazivý horor, ktorý má tak blízko k realite, až má človek strach vykuknúť z okna... (mumie nás dohání...) Tek!
Tohle prostě není tvoje teritorium!
To si zapiš za uši a mazej pryč z Beznaděje! ... "ukázala ven z okna. Byla tam cedule a na ní jen slovo BEZNADĚJ."
Co kdyby? ... otázka, která stojí na počátku většiny Kingových příběhů, on sám říká, že ty skutečně nejzajímavější situace se dají vyjádřit právě touto otázkou. Takže, jestli máte dost odvahy, zeptejte se: Co by se stalo, kdyby? ... kdyby v jednom městečku uprostřed pouštní krajiny Nevady náhle zešílel místní policajt?
"... použila slovo svéráz. Střední Nevada je plná svérázných lidí."
---
"No, je to nejspíš jen jiným pásmem vnímání, řekl opatrně."
Myslím, že jste dobře nerozuměli, že jste to úplně správně nepochopili, tady vážně přestávají všechny žerty!
Takže naposledy ---- Běž pryč! Utíkej, jak to jde nejrychleji ... utíkej Beznaději!
Vidím ovšem, že jste neposlechli, a tak si (stejně jako já) musíte projít tím tajemným místem, které nejvýstižněji lze nazvat plným právem peklem na zemi, a kterým vás, vykresleným do těch nejmenších, nejniternějších a nejbolestivějších detailů, autor provede. Jenže i každé "peklo" má svůj protipól, je sice těžké tomu uvěřit, ale možná, že i k Beznaději se někdy může stočit "dobrotivý zrak" ... Koho? ... Boha? ... Jakého? ...
"V Beznaději, že není Bůh? Uvidíme."
---
"Ocitl se v temnotě, slepý, ale nikoli hluchý, ... a tak naslouchal ..."
Prostě ne vždycky lze exaktně přesně a přísně rozumově vysvětlit běh událostí, které sviští kolem nás, zvlášť, když se vám zdá, že na ně nemáte žádný vliv, nemůžete nic udělat, ony se prostě dějí, ... a přesto může být jejich vysvětlení až průzračně /logicky/ čisté ...
Jestli se o některém spisovateli dá hovořit jako o fenoménu, určitě je na pořadu dne vzpomenout si právě na Stephena Kinga - profesionálního vypravěče, který svou práci velmi dobře ovládá, jeho líčení událostí (můžete si být jistí) tak bude velmi, opravdu velmi sugestivní, budete se bát, bude vás mrazit v zádech a budete se ohlížet přes rameno, i když víte, že Beznaděj ve skutečnosti "žije" jen v autorově bezbřehé, zdá se nevyčerpatelné, fantazii. Jenže popisy aktérů příběhu budou natolik autentické, že budou všichni zúčastnění tak plní skutečného života (i když by si v tu děsivou chvíli, kterou díky autorovi všichni právě prožívají, jistě přáli být jen slovy na papíře), že vše (i když to úplně nechcete) autenticky prožíváte s nimi. A mě s každou další přečtenou knihou stále víc nepřestávají udivovat všechny ty geniální postřehy (situací, chování) odpozorované životem, a uplatněné s děsivou přesností. ... a to je asi to nejděsivější na Kingových příbězích ... ta děsivá podobnost se skutečným životem ...
Mne sa práve tento náboženský presah niektorých Kingových kníh páči a tieto aj vyhľadávam. Boj dobra so zlom, tak intenzívny a do krajnosti vedený v jeho interpretácii, povyšuje tieto knihy na celkom inú úroveň ako je drvivá väčšina v tomto žánri. Beznaděj je v tomto úplná topka.
Beznaděj je přesně ten typ knížky od Kinga, u které bych si opravdu zoufale přál, aby se mi strašně líbila....a ono to prostě nejde. Mám s ní spojených spousty vzpomínek na mládí, až dětství, kdy jsem na ní zíral jak na svatý obrázek ve výloze knihkupe....ale to je vlastně jedno. Prostě začátek navnadil a pak to zase ustrne. Možná jsem trouba, co se neumí nadchnout pro děj, zasoustředit se a pod., třeba dokonce není tahle spisovatelsky náročná literatura určená pro mě, ale prostě se mi to nelíbilo. Přišlo mi to k uzoufání zdlouhavé, nudné a hlavně nechytlavé. To, že jsem se po chvilce už neorientoval v postavách, to ani nezmiňuji. Pro mě slabý kus Génia.
Beznádej je vzácnym prípadom, keď Kingove postavy až tak nezaujmú a nezapíšu sa čitateľovi (aspoň mne) do pamäti. Ich nevýraznosť a nedostatok psychologickej hĺbky sú určite spôsobené aj takmer prvoplánovým využívaním dobra a zla. Všetko je vopred dané, a postavy sa tak v podstate ani samé nerozhodujú a dokonca o tom vedia. Negatívne hodnotím aj úvod románu, keď sa podobná situácia zopakovala trikrát, vždy podrobne opísaná od začiatku do konca, len s inými postavami a za trochu iných okolností. Áno, táto situácia bola vyobrazená dobre a pútavo, no tretí raz už som bol unavený. Záver románu bol taktiež nevýrazný a pre všadeprítomnú osudovosť ani nepôsobil dôležito. Jadro románu je však kvalitné. Atmosféra v mestečku Beznádej je skutočne... beznádejná. Odohráva sa v ňom slasher, ale nemám pocit, že s ubúdajúcimi postavami narastalo napätie. Práve naopak, napätie bolo najväčšie, keď boli postavy uväznené, a postupne klesalo, keď sa dozvedali čoraz viac o svojej súčasnej situácii. V románe sa odohralo niekoľko pamätných momentov, no ako celok je to skôr priemerná záležitosť.
Po dlouhém čase další přečtená kingovka. Knihu mi půjčila kamarádka, a navíc se mi kniha hodila do Čtenářské výzvy.
Beznaděj je těžební městečko uprostřed Nevadské pouště. Jeden policista zastaví jeden manželský pár, následně rodinu s dětmi a potom spisovatele a odveze je do městského vězení..
Autorovy knihy čtu pomaleji a nechávám si více času na četbu. V této knize se více píše o Bohu. Námět knihy je zajímavý a celkově se kniha četla dobře.
Kniha má pěkný přebal.
Hovorte či píšte si čo chcete, King bude vždy pre mňa jednoducho božský, ako býval pre iných božský Kája :). “Beznaději” som úplne beznádejne prepadla a to až tak, že keď som jednu noc ostala doma sama, tú knihu som ani nevzala do rúk. Predsa sa nebudem hrať na hrdinku, že by som sa nebála, keď by som sa, že… King dobre vie ako na to a nemá cenu rýpať sa v nepodstatných maličkostiach. Pomodlite sa a nechajte sa uniesť temnými zákutiami Kingovej mysle do Tekovej krvavej reality.
V komentářích často narážím na jisté rozčarování nad přílišným zapojením boha a jeho vlivu na celý příběh. Na Beznaděj lze ale nahlížet i jinak. Události v Nevadě se odvíjí pod božskou taktovkou pouze v myslích a představách hlavních postav. Co skutečně je ono zlo a jaká síla se snaží ho zastavit? Lze to opravdu brát tak prvoplánovitě, že staré božstvo je to zlé, kdežto vcelku moderní Ježíšek je ten hodný? Pokud budu brát, že zlo je prostě bubák, který zlobí bez nějakého napojení na vyšší moc a boha ochránce nahradím čistě jen dobrem, které je sice povahy nadpřirozené, ale s dědkem na obláčku nemá co dělat, vychází mi z toho podobné schéma jako v mnohých dalších Kingových románech. Vždyť přece ani jedna z entit o sobě nikde netvrdí, že jsou božského původu. Všechno to přesvědčení pramení z myslí zúčastněných, protože si prostě nedovedou jinak všechny ty děje a zázraky vysvětlit. Nabízí se paralela s pravěkým lovcem a bleskem zapalujícím zasažený strom. Jasně, něco nadpřirozeného v knize působí, ale má to co dělat s božstvy? Opravdu?
Celkově román hodnotím veskrze kladně. Začátek příběhu je naprostá pecka a div jsem se neudávil při hltání dalších a dalších stránek. Postupem času však nějak tempo opadlo a v druhé polovině už jsem jen čekal, kdo z tematicky profláknuté izolované skupiny ohrožených přežije, či lépe řečeno, kdo z nich je na řadě. Tek!
Kniha se mi líbila i když na můj vkus byla teda dost nábožensky zaměřená. Což není můj zrovna můj šálek kávy. Ale byla pěkně čtivá. Pořád se něco dělo. Takže za mě dobrý. Jak jsem se pořádně začetlanemohla jsem knihu odložit
I když Boha a celkově náboženství v literatuře nevyhledávám, tak Beznaděj se mi líbila. Prostě je to můj milovanej King a teď už se vrhám na Strážce zákona.
Beznaděj pro mě nebyla lehké čtení, ale sedla mi. Otázka víry mě často provází a King mi v tomto příběhu opravdu padl do nálady. Občas jsem cítila mrazení a záporák Tek byl prostě boží...
Čteno podruhé.
Osobně musím říct, že mi takto silná tématika náboženství nevadí. V mnoha komentářích je správně napsáno, že to mají v USA zkrátka trošku jinak, co se týče víry. Koneckonců i Stephen King je věřící.
Kdo mi ale vadí je hlavní postava David. King má mnoho příběhů, kde figurují mladší kluci a jsou to dobře fungující postavy, ke kterým si snadno vybudujete sympatie (Jake Chambers, Jack Sawyer, Danny Torrance, Losers Club atd.) Ale David takhle na mě prostě nepůsobil. Po většinu času vystupoval, jak to nazval Johnny Marinville, jako "Ježíšův skautík" a upřímně jsem si k němu cestu nenašel, což dost ubralo z celkového dojmu u knihy.
Tek byl ale na druhou stranu výborný záporák a děj byl napínavý, měl celkem dobrý spád.
Celkově je to takový lepší průměr z Kingovy tvorby.
Stephen King je dle některých lidí mistr hororu. Pro mě je to mistr vyprávění a nemůžu, a ani by mi to svědomí nedovolilo, říct že některá jeho kniha je špatná. Ovšem Beznaděj je jedna z těch, které mi spíše nesedly. Jestli je to až přehnanou náboženskou zaujatostí nebo pomalejším tempem příběhu, to neumím říct. Kousek od každého nejspíš. S. King je američan a kniha je původně určena pro americké publikum, kde vztah k Bohu je přeci jen jiný než v naší skrz naskrz ateistické zemičce. Za sebe můžu říct, že jsem schopna uvěřit invazi mimozemšťanů, strašidelnému hotelu, zvířatům a lidem vstávajícím z hrobů, dokonce i tomu, že někde žije holka, co se nas.... a zapaluje věci jsem ochotná věřit. Ale Bůh? Kdepak, to už je pro mě příliš velké scifi.
Po delší době jsem byl fakt napjatý, snad se místy i trošičku bál. Skvělý námět, skloubený s mistrovskou schopností Kinga vykreslovat a psychologicky rozebírat, mě zase utvrdil v tom, že můj nejoblíbenější spisovatel je třída ! :)
Kdybyste vážně propadali beznaději, že ne a ne přetrhnout řetězec fádní četby, sáhněte po Kingovi. Ten obvykle vysvobozuje. A nikoliv zázrakem, prostě má spisovatelsky navrch. Dokáže ovšem zázračně podmanit - příběhem napohled civilním, a přesto zle nadpřirozeným. Jste už ve třetine, a dohromady se nic neděje, třebaže se toho semele habaděj. Beznaděj...
Nepatří jistě k tomu nej, na to mám Kinga už tzv. přečteného, resp. odhadnu jeho literární mentalitu. A proto nezastírám, že jsem se s druhou polovinou trošičku pral. 6/22
Začátek byl super-opuštěná dálnice v poušti a ejhle, policajt. A už tam ty šoféry sbírá jak hrušky a vozí si je pěkně na jednu hromádku do divného opuštěného městečka. Napětí roste, nevíme proč se to děje, co je to za chlápka, koho dalšího v městečku ještě najdeme. Za polovinou knihy se teprve začíná rozkrývat pozadí celého příběhu a přestože to celé tak nějak sedí, v porovnání se začátkem už to prostě není ono. Takže s plánovaných pěti hvězd jsou nakonec jen čtyři.
Když jsem poprvé začal číst Beznaděj, zdálo se mi, že to bude klasický King – zdánlivě obyčejný zastavující policista se však ukáže být vstupní branou do mnohem temnějšího příběhu. Jakmile se děj rozvíjí, odhaluje se, že tento policista není tyranským strážcem zákona, ale marionetou zla, které se skrývá hluboko v opuštěném městě.
Jsem rád, že King tentokrát nezatěžuje příběh přílišným množstvím vedlejších postav, což se občas stává v jeho rozsáhlejších dílech. Zde je to přesně naopak – děj je svižný a postavy jsou dobře vystavěné, aniž by to příběh zbytečně zpomalovalo. Počet stran úplně ideální - ani sešit, ani špalek.
King zde bravurně pracuje se svými oblíbenými tématy – zlo, vykoupení, náboženská víra, vidění a je to také studie o síle a způsobech, jakými lidé reagují na extrémní situace. Klasické hororové prvky jsou použity tak, jak mám rád, s postupně gradujícím napětím, které nečeká na poslední stránky, aby vypuklo.
I když bych knize nedal úplných 100%, užil jsem si to. Rozhodně si knihu užijete, pokud máte rádi Kingův "prostý, kingovský" styl, a už se nemůžu dočkat, až si přečtu "Strážce zákona". Dávám tedy plný počet hvězdiček a doporučuji všem, co hledají dobře napsaný, napínavý příběh.