Reat komentáře u knih

Dvacet stránek před koncem jsem se v hlavě probíral superlativy, kterými jsem hodlal začít tento komentář, aby mě ten skutečný konec tak trošku zchladil jako bazének u finské sauny. Nechci spoilerovat, takže za sebe prostě podotknu, že by se mi mnohem víc líbilo, kdyby kniha končila právě těch dvacet stran předtím, ale co nadělám. Rovněž mi některé pasáže opět nedávají přílišný smysl, ale na to už jsem si u TW prostě musel zvyknout. Tím výtky končí. Jinak naprosto skvostně napsaný thriller; napínavý, poutavý, částečně strašidelný...ono také téma staré nepoužívané trati a stanic metra je těžkováhovní kalibr sám o sobě....a v neposlední řadě s neskutečným sympaťákem v hlavní roli ztělesným v Davidu Rakerovi. Upřímně se přiznám, že dost dobře nechápu, proč podle takovýchto knih nejsou udělané filmy. V dnešní době, kdy scénáristům a tvůrcům docházejí nápady a zásobují nás remaky a kravinami všeho druhu, se mi jeví Weaver a jeho knihy jako studnice svěžích pokladů.

27 03.01.2019

Kniha obsahuje prvních sedm sešitů Ultimate Spider-man a jako ochutnávka by mě ke koupi dalších x-dílů nepřesvědčila. Celá sága Spideyho je zde restartována, ale nemůžu si pomoci, spíš se jedná dle mého o chudšího příbuzného. Kresby vcelku ok, to zvedá hodnocení z průměru a samotná postava Spider-mana to díky mým sympatiím vytáhne až na čtyři hvězdy. Budiž...

17 03.12.2018

Dánovka... no jo, za pět...co tam máme dál? Ba ne, tak jednoduché to nebude, totiž s hodnocením ano, ale alespoň něco málo napsat by se slušelo. Tak tedy: kdo Dána zná, ví. Snad až na jeho první dva romány, kdy se malinko hledal, si drží laťku kvality nastavenou proklatě vysoko a nesnížil jí ani tady. Byť je nutno férově uznat, že kniha chytne "slinu" až ve druhé polovině a na tu první se musíte pekelně soustředit, protože případy přes sebe leží zamotané jak klubíčko v hejnu koček. Mimochodem...na DD je úžasně zábavná ta syrovost, až "jednoduchost" případů. Co si vybavuju, tak kolikrát detektivům z oddělení vražd nepomohlo až tak pátrání a vyšetřování, ale spíš práskání, informátoři, pomstychtiví mafiáni, udavači a v neposlední řadě výměnný obchod s podsvětím. A moc bych za to nedal, že zrovna tohle není od autora žádná přehnaná fikce....

34 30.11.2018

Jojo, za den...vcelku očekávaně, a dokonce i s neduhy, které jsem u pana Bryndzy taky už čekal, ale o těch se zmiňovat (poněkolikáté) nebudu.....jak tady uživatelka přede mnou trefně poznamenala: záložka o autorovi dost vysvětluje. :-) Ovšem příběh až na drobnou neduživost v podobě chatrného uvažování téměř všech postav je ok, a panu Bryndzovi nutno složit hold za to, že se pokusil o opět nevšední pohled a styl než ten, kterým se prezentoval minule, čímž se liší od jiných. A když něco člověk prostě přečte za den a baví se, byl by asi pokrytec nechválit a dobře neohodnotit. Takže já chválím a boduji na maximum.

21 22.11.2018

Tyranie vládnoucího Krále pro mne dosáhla vrcholu!!! Už dlouho jsem nebyl tak ovlivněn a deformován čtením jako tady, hlavně v povídce Prodlužování času, která je sice nejkratší, ale zanechala největší dojem. Byl jsem opravdu vyděšený....ne z klauna, bubáka pod postelí, šíleného správce hotelu honícího se sekerou syna a manželku nebo z fanatické fanynky spisovatele...ale ze sebe samého!! Tohle prostě umí jen King...nahlídnout do nejtemnějších zákoutí každého z nás. Ještě že je tak milosrdný a bere nás tam sebou, abychom se těmi nádhernými hrůzami pokochali taktéž. Všechny povídky si zaslouží deset z deseti a knížka se řadí mezi jeho nej. A mně je teď tak krásně blbě......

30 20.11.2018

Čekal jsem hodně, opravdu hodně, a proto se cítím mírně zklamán. Není to malér, ale...možná jsem osel, ale já jsem tomu prostě celou dobu nerozuměl. Což o to, na to jsem u Weavera zvyklý, ale snad ještě nikdy jsem se u čtení nemodlil, aby si hlavní hrdina jen tak nahlas pro sebe sesumíroval děj, abych se chytil. No jo....jenže já to nechápal ani potom, co se to víceméně stalo!! Dejme tomu...je to prvotina a já vím, že se pak pan Weaver zlepšil, takže jsem v klidu. Děj průměr, čtivost za pět, takže tu máme tu pěknou čtyřku z dusíku....ehm...z Honu na mrtvého!!!

23 13.11.2018

Ačkoliv Dánovky bezezbytku zbožňuji, musím na sebe prásknout, že mě žádná tak nezasáhla jako tahle. Ani ne z žádné konkrétní podstaty, spíše proto, jak bolestně pravdivým způsobem poukazuje na asi nejkontroverznější rozhodnutí Václava Havla pustit mezi lidi násilníky, vrahy a podobné kreatury, z nichž dost velká část vlastně ani neuměla normálně žít.....cela, studené sprchy, jídlo v ešusech a mundúr pro ně byl jediný logický smysl života a podle toho jejich chování na svobodě vypadalo. Upřímně se ovšem vyznávám, že Gregora Martinky mi bylo svým způsobem líto (zdůrazňuji-svým způsobem, rozhodně jeho jednání neschvaluji a neobhajuji) a už dlouho jsem nečetl (a vlastně nevstřebal) tak dokonale vykreslený charakter doslova a do písmene zpackaného života. Kniha dojde k rozuzlení v půlce a zkušený Dánofil...tedy já....tuší, že to ještě není konec. Příběh chytne druhou vlnu a ty obě se na konci nádherně propojí. A z toho závěru, kdy se stojící Krauz v cele dívá do očí doživotně odsouzeného a vidí už jen to jedno jediné, co ten člověk chce a potřebuje ve svém životě udělat, mi běhá mráz po zádech ještě teď.

32 09.11.2018

Přiznám se, že na označení "Severská krimi" jsem doslova alergický. Nevím, proč si někdo usurpuje právo na to, že díky svému původu prostě jen a pouze on dokáže napsat kvalitní kriminálku, ačkoli nesahá kupř. Carterovi nebo Bryndzovi ani po kotníky. Prostě dobrá krimi je dobrá krimi, ať už z USA nebo Norska či odjinud. Ovšem jakékoli námitky a výtky se roztříští napadrť jak o zeď po otevření a následně přečtení tohohle majstrštyku. Už dlouho mě nic tak nepřipoutalo a nerozsekalo jako tohle. Ve zkratce...policista po své nevěře a rozbití vlastní rodiny učiní fatální rozhodnutí zachránit její trosky tím, že se přestěhují do města, kde se narodil a vyrůstal, v domnění, že to bude pro ně všechny nový začátek. No to bych sakra řekl, že je....ovšem zdaleka asi ne tak, jak si Fabian Risk maloval. Zapadne totiž do plánu přehlíženého a odstrkovaného spolužáka pomstít se po letech všem, kterým nestál ani za šikanu. Opravdu skvost. Kdybych měl použít trochu sexismu, tak si připadám tak, jako kdybych náhodou sbalil naprosto luxusní holku, se kterou jsem si dva dny užíval a nemohl se jí nabažit. Zapomeňte na Keplery, Olseny a já nevím koho ještě....ač nejsem v žánru "Severská krimi" (brrr) příliš znalý, tohle dle mého nic nemůže překonat. Veledílo!!!

23 07.11.2018

Že po prvku očekávání občas následuje prvek zklamání, to ví nejen každý Cimrmanolog, ale že by to muselo potkat zrovna mě.... Potkalo, tohle je totiž oproti Spříznění, které jsem četl jako první od S. Robinsona, skoro až děs. Hrůzou jsem zavyl cca po dvaceti stránkách, kdy.....SPOILER.....Tayte z čísla 594 přes jakousi přesmyčku OOOOMMMOOMMOM (či co) vydedukuje, že se jedná o otce z padesátého nebo jakého kolena.....a v tu chvíli pro mě čtení pomalu ztratilo smysl. Podobné hovadiny evokující nejmenovaného spisovatele bestsellerů mě prostě otravují. Ovšem nejenom to. Tayte se tady z tlustého nemotory a sraba, ve kterém jsem se viděl, proměnil zcela nepochopitelně v kombinaci Supermana a Karlose Vémoly s přidanou hodnotou coby mozkem Stephena Hawkinga, nehledě na to, že zde chybí flashbacky, které byly tak osvěžující a budovaly atmosféru. No nic...stane se. Nebavilo ani dost málo, ale určitě zkusím ostatní, protože díky hodnocení a komentům Vás ostatních uživatelů tuším, že tenhle kus je asi vážně nejslabší.

19 26.10.2018

Poměrně oříšek. Na jedné straně nečekaně "sjízdné", téma sychravé podzimní Prahy je také rajcovní....nemusí se vraždit jen v LA nebo na severu zeměkoule....a čiší z toho profesionalita na sto honů. Na druhé straně je rozuzlení tak těžce stravitelné, že působí jako zklamání... Nebudu se rozepisovat. Důvod je i ten, že s autorem jsem měl tu čest obsah osobně rozebrat a bylo by nepatřičné zde cokoli dál psát.....

23 22.10.2018

Už ani nevím, kdy jsem tuhle knížku začal číst, opravdu ne. Důvod, proč jsem jí odkládal bylo (pokud si matně pamatuji) to, že mě prostě moc nebavila. A tak to u Kinga občas mám....patří mezi mnou uctívané polobohy, ale nezřídka se u jeho knížek nudím tak, že je ani nedočtu. Není jich samozřejmě moc, převažují díla na úrovni geniality, ovšem neplatí to, s čestnou výjimkou titulní povídky, pro tento soubor. Sem tam záblesky (Zuby, Tenisky), jinak to celé připomíná takové nemastné neslané jednohubky z Ramy, okoralého sýra a levného salámu. Hlad ukojí, ale nechutnají.....

11 19.10.2018

Osmá sonda Chrise Cartera do hlubin čtenářovy duše, znovu přinášející náruč hrůz a bizarností zabalených do nesmírně chutného aroma čtivosti a podmanivosti. Cartera a jeho genialitu nečiní popisování vražd, bez výjimky brutálních a nechutných, ale dle mého ony momenty jako káva v čítárně v jednu ráno, seznámení se servírkou při touze se opít kvalitní whisky a podobně. Příběh jakoby v tu chvíli dostal obrysy reálného světa, života a zapůsobil na čtenáře jaksi uvěřitelněji a magičtěji...a vlastně i zábavněji, protože popisovat jen morbiditu vražd a jejich tupé vyšetřování by se asi rychle omrzelo. I u Hovoru se smrtí dostanete přesně to, co od Carterovy knihy s Robertem Hunterem čekáte. Ačkoliv někomu může téměř totožné schéma a šablona připadat poněkud sterotypní, já zde ještě přesto slupnu vše i s navijákem a posílám opět vděčných pět hvězd.

23 17.10.2018

Jo....tak popravdě nevím, jak začít. Buď ze sebe začnu rovnou chrlit superlativy, nebo pozvolna začnu tím, že jsem to nečekal, knížku si obstaral na zkoušku, což vysvětluje to, proč jsem "šikovně" začal pátým dílem. Navíc jsem se...coby zapřísáhlý atheista...několikrát před začtením pomodlil a pokřižoval, když jsem letmým prolistováním zjistil, že román střídá několik časových i dějových linií, což je věc, ze které se o mne většinou pokoušejí mrákoty. Nevím, jak to autor udělal (totiž vím...no prostě umí!!), ale tady se na ty flashbacky těšíte snad ještě víc než na vyprávění ze současnosti, tak jsou strhující, napínavé a zajímavé. Navíc děj nijak nepřetrhávají, není to bezhlavé hupsání sem a tam a čtenáři,snaž se, ať se vyznáš!! Děj se souměrný, uvěřitelný, bez nesmyslů a hovadin, kterými nás dokáží zásobovat mnozí renomovanější spisovatelé, a celé se to opravdu krásně čte. Ti, kdož mají rádi šokující zvraty, myslím tedy ty logické, normální, ne ty, ze kterých se Vám chce......no....zvracet, si tady přijdou na své. Doporučuji každému, a to velmi vřele. Joj, to byla předevčírem v tom knihkupectví ale trefa.....

20 12.10.2018

Bezkonkurenčně na první dobrou a bez přestávek přečteno za jeden (pracovní, takže psst) den. Toť první nesmírná deviza knihy. Tou druhou je určitá neotřelost příběhu...žena vězněná tři roky se záhy vrací na své místo u kriminálky, do života a do světa, přičemž ani do jednoho se jí to pořádně nepodaří. Klišé zde bohudík chybí, žádné románky s kolegy, žádné nečekané (rozuměj nesmyslné) zvraty také ne, takže jediné, co se dá maličko vytknout, je určitá až přílišná fantasknost příběhu. Dovolil bych si zaspoilerovat, takže prosím pozor pro neznalé................no těžko by nechali vyšetřovat, respektive ponechali ve vyšetřování vraždy osobu, které se našla v její motorkářské helmě hlava oběti!!!! Taková by byla první na ráně v seznamu podezřelých a putovala by rovnou do vazby...alespoň podle mě tedy. Ale budiž....když se od tohoto oprostíte, a také od toho, že zde se vše odehrává tak nějak mimochodem....zabití věznitele, útěk, znovunástup na kriminálku, setkání s ex a podobně, máte před sebou skvělou a zábavnou krimi. A to není málo....

21 09.10.2018

V jednom z předchozích komentářů ke knížce od DD jsem podotkl, že je zde jistá podobnost s knížkami Chrise Cartera. Po přečtení Básníka (a kdo čte Cartera a četl i Básníka, tak potvrdí), že změnit zde jména a příběh ze Slovenka přesunout do San Franciska, máte zde Cartera jak vyšitého!!! Těžko říct, pro koho z nich je to větší pocta :-) Ale ke knížce: příběh přímo navazuje na předchozí Uzel, v hierarchii DD se tedy jedná o chronologicky druhý zářez, a je "skutečně neskutečné", jak Dán umí v pohodě přepnout z období porevolučního zmatku do doby socialismu, byť už tedy ne reálného a hutného, ale i tak prostě nechybí Bezpečnost, StB, podpultové koňaky, šmelení s masem a nedepilované dámské klíny. Sexu je zde více než ve všech Dánovkách dohromady a celý příběh je koncipován čistě jako Krauzův osobní, ale jinak naprosto standardní kvalitka pro pana spisovatele už typická. Prostě skvost....

22 08.10.2018

Když ráno začnete a odpoledne zaklapnete knížku o třista stránkách, zřejmě to její kvalitě něco vypovídá. Popravdě, připravoval jsem si chvalozpěvy až se budou hory zelenat, ale bylo by to zbytečné, protože uživatel "callahanh" tak perfektně a výstižně tenhle skvost popsal, že ostatní by bylo jen nošením dříví do lesa. Snad jen tedy....knížka je v chronologii "Dánovek" úplně první, byť je napsaná teprve poměrně nedávno. Sleduje nástup mladého Krauze na kriminálku ještě před revolucí a řeknu Vám, tohle je nejtvrdší obžaloba socialismu, jakou jsem kdy četl. Nenucená a přesto palčivá a mrazivá. Z mordparty se zde vyskytuje jen trojice Krauz, Burger a Hanzel, zbytek jsou linie, které dokazují, že DD je génius, který by mohl napsat cokoli a je to diamant. Klobouček....

23 05.10.2018

Přiznávám se bez mučení, jakého se dostalo oboum Kloknerům, že se mi do zprofanovaného Rudého Kapitána moc nechtělo. Jednak jsem znal zápletku z filmu, který byl vysloveně debilní a navíc herci s výjimkou pana Geišberga coby Edy Burgera mi k mým představám o mordpartě ani trochu nepasovali, a taky tím, že jsem tak trošku tušil, že tohle bude těžší oříšek, když se tady DD pustil na jiný led a obával jsem se zklamání. Tak to se rozhodně nekonalo, prostě kdo umí, ten umí, ale...nemůžu si pomoct, prostě je to jiné (horší?) než ostatní Dánovky. Až moc zbytečně rozplizlé do všech stran....nacisté, Göring, templáři, estébáci a na konci bezdomovkyně se samopalem a ostrými....no nazdar. Bavilo mě to, bylo to napínavé, jako obřího fandu DD mě vysloveně potěšilo být přítomen Chosého nástupu na plac, ale lehoulinké výhrady prostě jsou. Pořád to ovšem v pohodě stačí na pět hvězd, to bezpochyby.

25 02.10.2018

Zvláštní. Ať se to čtenáři líbí nebo ne, Carter ho nikdy nenechá chladným. Když pominu to, že knížka se opět "četla sama", což je ale fakt, který už tak trošku drze u mistra čekáte, tak je tu další věc: Carter se prostě hluboce podívá čtenáři do nitra....sem tam duše, často i žaludku, ale hlavně do nitra srdce....a zeptá se ho. Na různé otázky....."Je Ti to líto?"..."Věříš?" ..."Jak by ses zachoval?".... "Dovedeš to pochopit?" Někdy fakt nevím, jak odpovědět. Celou dobu jsem se modlil, aby jedna linie v knize dopadla dobře (kdo četl, ví), proto je rozuzlení dost slušným kopancem. Každopádně opět, jako vždy a s jistotou: skvělé počtení.

21 20.09.2018

Výživná a chutná jednohubka! Knížku jsem si jakožto fanatický milovník příběhů Steina a Barbariče schovával na "horší časy" ,ačkoliv jindy bych ji slupnul okamžitě po jejím zakoupení. Měl jsem obavy z vyprávění z pohledu Barbariče, to se nepotvrdilo vůbec, vyprávění bylo velmi svěží a šmrcovní, ale ani druhá obava..totiž neúčast hlavně Steina, ale i (zčásti) Jaroše tolik nevadila. Kniha totiž opravdu působí omnoho komorněji než klasická série "Kapitán Stein a notář Barbarič", příběh se odehrává téměř celý na hradě, popř. ve vesnici poblíž, ovšem jen formou krátkých výjezdů, takže ji lze brát jen jakousi vsuvku, zpestření. Ovšem pochopitelně jen té nejvyšší možné kvality, jako je to u Juraje Červenáka zvykem. Opravdu krásné čtení...

31 17.09.2018

Knihy Tima Weavera mi tak trošku připomínají filmy Davida Lynche. Sice jim ani za mák nerozumíte a nechápete je, ale přesto se při jejich čtení/sledování královsky bavíte. NĚMÉ OBĚTI jsou můj druhý zářez od TW a i tady platí téměř stoprocentně to samé co u Zlomeného srdce...kolikrát se člověk zarazí a téměř nevěřícně zírá na stránky, ale pak pokrčí rameny a se stejnou chutí čte dál, protože je to prostě dobré. Vznáší se tu mlžný opar tajemna, napětí a strachu, ale podané je to s takovou bravurou, že je Vám při čtení prostě příjemně. Jedinou drobnou vadou na kráse je možná to, že Weaver až moc někdy příběhy nebo pointy natahuje, ale i tak je to autor, od kterého stoprocentně přečtu vše, co od něj vyšlo a vyjde. A takových u mě moc není.

20 14.09.2018