Reat komentáře u knih

Jedno z pravidel pátera Knoxe zní: "K rozuzlení nesmí detektivovi pomoci náhoda, ani nesmí být vedený nevysvětlitelnou intuicí..." Není asi potřeba dále podotknout, že tady to Bryndza (dle mého trošku ke škodě) porušil, neboť zatímco Vás celou dobu vodí a nabízí k podezírání různé osoby, na konci jednoduše prstem ukáže na někoho, o kom by jste to nejspíš neřekli, aby jste byli "šokováni"...navíc i bez toho, aby to nějak smysluplně pospojoval a vysvětlil vrahovy pohnutky...prostě z něj jen udělá sadistu. A Erika na to zkrátka "jen tak" přijde.... Navíc mi fakt vadí ta autorova podprahová sdělení, ona kázání, podsouvání..... Byť se knížka četla skvěle, jednu hvězdu za trest uberu. Ale myslím si, že autor to na rozdíl od mnoha jiných v knize přežije.....

22 17.07.2018

Tahle knížka si to se mnou fakt vyžrala, pořád jsem jí odkládal a začítal se do jiných, na které jsem měl větší chuť. Tudíž když jsem jí dneska popadl do rukou a zapřísahal se u Croma, že už jí musím dočíst, že je to ostuda a že mě to brzdí a podobně, už jsem naprosto zapomněl, kdo je s kým, kdo proti komu, kdo s kým obcuje, kdo koho popraví a obětuje, takže jsem těch posledních padesát stránek četl, aniž bych absolutně věděl,která bije. Je to moje chyba, moje ostuda, kaju se, sypu si popel na hlavu...ale to je tak jediné, co s tím můžu teď dělat. Hodnocení bude naprosto nefér, dám průměrné tři, dát cokoli jiného by bylo pokrytectví..... přestože vím, že si to knížka naprosto nezaslouží. Juraji, moc se omlouvám a už se to nestane.

10 13.06.2018

Moje druhé dobrodružství Eriky Fosterové, a sdíleno se stejným nadšením jako to první (Temné hlubiny). Bryndza psát umí, to bezesporu. Vtáhne Vás velmi lehce do děje, jako by jste sami byli tam, kde se příběh odehrává, jako kdyby jste pátrání prožívali spolu s týmem Eriky, někde bokem, nebo nad nimi, neviditelní jako duch, ale byli prostě při tom.. Zde se i dost výrazně dotýká ožehavých témat dnešní doby....migrace, sociálních sítí, lidské sexuality a jiných. Navíc typologicky je čtení dost osvěžující, protože celou dobu víte, kdo je vrah, a jen sledujete, jak se vše vyvine. Knížka perfektní, čtená na jeden zátah, baví. Co víc si přát?

20 30.04.2018

Moje první "rande" s Mistrem. Neskončilo chladným podáním ruky a rozloučením, ale ani divokou muchlovačkou, při které si hned napoprvé slibujete lásku na celý život. A přitom to byla až téměř do konce tak suverénní jízda, že jsem si přál, ať nikdy neskončí. Skončila....s vyčítavými pohledy před sebe, byť pořád převládaly pocity uspokojení. Problémem podobných knih (subjektivní pocit) je to, že když je něco podobná paráda po celou dobu čtení, modlíte se, aby se to nepokazilo, aby to vydrželo až do konce......Pak ovšem, aby byla kniha "šokující", dojde k nějakému zvratu či zvratům, které mnohdy dovedou vyvolat spíš rozpaky a zklamání. Neříkám, že to Nesbo podělal, ovšem rozuzlení mohlo být fakt prostě lepší. Jasně, dám pět, ale.......

23 11.04.2018

Nevím, jestli jsem kdy četl mnoho lepších knížek, pokud tedy vůbec nějakou. Doslova se mnou tento briliant srostl, dokonce tak, že jsem zapoměl i na jídlo, což je tedy v mém případě skutečně co říct!!! Pětset stránek za den, to se mi snad nikdy nestalo. Naprosto omračujícím způsobem uchvacující čtení, díky kterému máte pocit, že život je krásný, protože Vám přináší možnost číst takové skvosty. Samozřejmě, vše je nutno brát lehce s nadhledem......některé pasáže možná vyvolají shovívavý úsměv, u některých přimhouříte nevěřícně oko a možná nalistujete pár stránek zpět, aby jste se ujistili, že jste se nepřehlédli....ale pokud jde o to se knihou bavit, být příjemně napjatý, nedýchat vzrušením, cítit mrazení v zádech a podobně, tato kniha Vám to splní beze zbytku. Kolik dáme hvězd? No pět, samozřejmě....a i to je málo!!!!

25 01.03.2018

"Kdyby psal počítač knihy, psal by je jako Dan Brown!" Tento výrok jednoho uznávaného českého knižního kritika nutno tesat do kamene, na Browna sedí jako pověstný zadek na hrnec. Největší devizu knihy, její čtivost, sráží až neúnosné množství informací.....kolikrát se dá skoro zapomenout, o čem kniha vlastně je, neboť téměř na každém kroku hlavních postav se něco vysvětluje, něco ozřejmuje, případně nad něčím alespoň dlouze rozplývá. Navíc je čtenář nucen k pocitu, že ony vsuvky (kterých je ovšem po sečtení víc jak půlka děje) jsou zde hlavně proto, že se to od Browna očekává. Kniha je tak spíše z půlky encyklopedie, a když ještě čtenář není přesvědčen o pravdivosti fakt, která čte, nutně se potom u těchto pasáží tak trošku nudí. A ještě jedna věc v mých očích sráží knihu do průměru.....hrdinové jiných autorů jako Robert Hunter, Erika Fosterová, Harry Hole a jiní pracují povětšinou jako policisté, vyšetřovatelé nebo vykonávají činnost přímo předurčující k tomu, že "prožijí" nějaký příběh.......chytání vraha, pátrání po zločincích a podobně. Ovšem Langdon je "obyčejný" harvardský profesor, který pokud si o sobě nemyslí, že je prokletý, musí být nutně obrněn hroší kůží, neboť s trochou nadsázky se dá říct, že kam šlápne, tam sedm let tráva neroste. Vždyť už pátou knihu po sobě se nachomýtne k něčemu, při čem nejenže mu jde o život, ale hrozí i "odhalení nevídaného spiknutí s dalekosáhlými následky pro lidstvo." Nevím, nevím, možná by to chtělo příště už změnu, pane Browne.

21 27.02.2018

Hm. Za první půlku bych byl ochotný dát ne pět, ale snad sto hvězdiček, ale potom se mi zdálo, že se čtivost roztříštila o až moc velkou konverzačku, kdy jsem měl pocit, že snad knihu otočím až na poslední kapitoly, abych se dozvěděl, co je oním "šokujícím", "nečekaným" a já nevím jakým ještě koncem. Nakonec jsem vydržel číst a upřímně se prásknu...ano, rozsekalo to i mě. A to navíc, když si dám celkový děj do souvislostí a zjistím, že čtenář nemůže ani ceknout nic o nelogičnosti. Coben to napsal na výbornou, tudíž tady se to rovná pět hvězd. Máte je mít, pane!!!

22 06.02.2018

Skvost! Bryndza před Vás rozprostře tak sugestivně napsanou detektivku, že máte pocit, jako by se snad nad knihou převalovala mlha a celou dobu na Vás pršelo, ačkoli knížku čtete doma bez dechu pod peřinou. Nevím, nad čím hýkat radostí dřív....jestli nad tím, že autor bezezbytku naplnil úsloví, že v jednoduchosti je síla....nic není přepáleno, ani zápletka, ani postavy, vše má inteligentní provázanost, vysvětlení i logiku, nebo nad tím, že i přesto nebo právě proto jste napnutí jak kšandy a hltáte. Každou postavu vnímáte, žádná Vám není volná, příběh s Erikou doslova žijete. Ano, je to přesně ten typ knížky, kterou nepustíte z ruky, dokud ji nedočtete, a za to má autor můj obdiv a úctu. To, že možná až přespříliš v některých pasážích dal prostřednictvím chování svých hrdinů na odiv svou orientaci, mu proto hravě odpouštím! ;-)

19 31.01.2018

Nebavilo, ani trochu. Dokonce ani ne tak, abych to dočetl, a to už jsem se dokázal donutit do jinačích "majstrštyků". Tohle je ovšem tak epicky vyhlížející rozvláčná nudná blbost, až to nebylo hezké. Nic proti těm, kterým se to líbí, vyjadřuji jen svůj názor. Nenávidím skákání po kapitolách z místa na místo a do jiného času, a když to autor neumí zabalit do srozumitelného a čtivého příběhu, ať se na to snad radši vykašle. Postav "jak na orloji", přičemž nerozumíte ani jedné, natožpak s nějakou sympatizovat. A těch krávovin......proti Rollinsovi je studnice pravdy a vědění i takový Dan Brown, a to už je co říct. Někdy, za čas, za dlouho možná od J.R. zkusím něco jiného, ale teď ne. Nechci dát úplný odpad, dám dvě, ale křivdím jiným, vím to.

12 28.12.2017

Typický příklad knihy, která se naprosto luxusně čte, aby jste nakonec po přečtění zjistili, o jakou se jedná blbost. Neplivu tím na autora...ono to není žádná sranda napsat logickou a zároveň napínavou detektivku či chcete-li thriller. Tady chvílemi nevíte, jestli se smát nebo brečet...nad tím, že Winter je ztělesněním wikipedie a google v jednom, nad zvraty, které postrádají jakoukoli logiku nebo smysl a takhle bych mohl pokračovat dále. Ale zase je na druhou stranu fakt, že to odsýpá parádně, baví Vás prostředí, bufet u Apolla a taky máte kupř. chuť na burger nebo si pustit Mozartův koncert pro klarinet, protože Carol píše dobře a sugestivně, takže představivost nechybí. Polámané panenky a Oběť mám přečtené a od mého kamaráda Romana Lipčíka, který mi knihu půjčil, neboť je jejich překladatelem vím, že se zřejmě jedná o mé rozloučení s Jeffersonem Winterem, protože nakladatelství dalšího Carola (alespoň zatím) vydat již nehodlá. Tak tedy...snad někdy nashledanou.

15 24.11.2017

Další skvost z dílny mistra Cartera. Knížka se dlouho, předlouho nedala sehnat, takže když "pár chytrých hlav" z BB Art konečně napadlo udělat dotisk, mohl jsem si zkompletovat celou sbírku.....celou sbírku hrůz, pronikající do nejhlubších niter každýho. Vážně je společnost taková? Pořád chci věřit, že ne. Carter, ač jede podle (staro)stejné šablony, od které se odpoutal na chvíli jen v geniální Zlobě, se tady drží schématu, na které mu prostě musíte pokaždý skočit....čtivost, napětí, nucení čtenáře zběsile otáčet stránku za stránkou. A stejně jsem mu to i popáté sežral, nejde to jinak. Zapadlo to do sebe jako skládačka..zní to zvláštně, ale víceméně přesně pak chápete, proč, jak a komu a pod. Coby čtenáři mi bylo při čtení neskonale dobře, coby člověku vžitému do děje rozhodně ne. Jediné mě uklidňuje vědomí, že já bych fakt nehlasoval....fakt ne!!!

25 26.10.2017

...ani se Vám nestydím přiznat, že jsem se zamiloval. Do chlapa!!! Tedy abych to uvedl na pravou míru, spíš do jeho díla. Dominik Dán, ať je to ve skutečnosti kdo chce, píše tak fantasticky, že se ze čtení jeho knížek stává návyková záležitost. Tohle je moje třetí detektivka od něj, trošku jiná....jak už je tady poznamenáno od jiných, tady se prolíná jedna linie neprávem odsouzeného s druhou, totiž vyšetřování Krauze a jeho parťáka, aby je šťastná náhoda spojila v jednu a rozjela se taková jízda, že zapomenete na všechno kolem a už se vezete. Držíte palce, doufáte, bojíte se jak to dopadne.....a jak to dopadne?? Neblázněte, přečtěte si. Stojí to za to, věřte mi......"Knihkupectví L...r, prosím?" "Ahoj kámo, tady Míla...poslyš jsi dneska v práci?" "Jojo, jsem, chacháááá, to už jsi to přečet? Ty teda jedeš, děláš vůbec něco jinýho? Jasně, přijď si pro dalšího...Tak večer, čau. Jo a dlužíš mi konečně to pivo!!" No jo, no.....

21 19.09.2017

To máte tak: jdete koupit známému do Paláce knih novou biografii Phila Collinse a cestou si všimnete mezi novinkama knihy od Dominika Dána. Říkáte si. "A hele, novej Dán, ta Bestie byla boží, tak když už jsem tady, ne?" Navíc když tam máte přes kamaráda nezanedbatelnou slevu...tolik to nebolí. No a cestou domů v tramvaji, protože máte štěstí a je volné místo k sezení, ji vytáhnete, že se jen nakouknete.....vždyť máte rozečtené něco jiného přece... Otevřete..........................a už nezavřete. Až teprve v noci, když Vám doslova knížka únavou vyklouzne z ruky, a ráno a pak celý den a čtete, a čtete, a čtete.....až dočtete!! Za den!!! Není to až na reklamaci? Že jako za ty peníze je toho čtení tak málo.. Ba ne, to je samozřejmě pokus o vtip. Je to nádhera, věřte mi. Kriminálka tak luxusně napsaná, že se před Vámi celý příběh doslova zhmotní! Cítíte smrad z té zakouřené Konvalinky, živě vidíte přilehlý les s mechem zvící koberce jakoby přímo určený k ... No nic, to už byl spoiler. Je to čtení srovnatelné bez uzardění se současným nekorunovaným králem thrillerů a detektivek Chrisem Carterem, dokonce pobaví i stejná glosa: "Hodně a rád čtu", to mě opravdu pobavilo, ale o plagiátorství tu nemůže být řeč, Dán napsal román v roce 2007. Mimochodem, večer jdu zase do Paláce knih....hádejte proč?

26 14.09.2017

Každý asi znáte pocity následující bezprostředně po přečtení knihy. Jsou různé, od smutku že kniha končí, zvláště pokud byla skvělá a zamilovali jste si hrdiny v ní vystupující, až po takové zhruba typu: "uff, to byla krávovina, ještě že už to mám za sebou". Moje pocity po přečtení tohoto kusu od pana Cartera byly takové, že jsem chvilku blbě čuměl a poté ze sebe vypravil: "No ty....(vulgarita). Už jsem pár knížek od Cartera přečetl, takže byl připravený na (skoro) vše, ale tady mě fakt dostal. Nabízelo by se tolik spoilerů, kdybych měl vyjmenovávat co všechno mě překvapilo a šokovalo, ale je velmi nekolegiální vyzrazovat do komentářů pointy nebo část děje, takže je na každém, aby se pokochal přečtením, které můžu jen doporučit. Carter se ve Zlobě malinko odklonil od stylu, kterým se prezentoval v předchozích svazcích s Robertem Hunterem, ale vůbec mi to nevadilo....naopak mi to připadalo velmi osvěžující. Už se nemůžu dočkat dalšího dílu. No jo, ale co bude dál? Vždyť co kniha od Cartera, tak dva dny čtení. Zbývají mi tři, sakra,....a co pak, za týden????!!!! Ach jo, život je tak nefér.....

33 03.08.2017

No jo, no. Co napsat? Vychválit? No tak to ani náhodou!!! Zavrhnout? Ne, to taky ne....to přece nejde...je to přece King, proboha!!! Ano, je...poznáte ho...i tady.... tu jeho genialitu, kdy se Vám písmena jakoby sama z knihy vpíjí přímo do mozku, při čtení žasnete nad jeho slovními obraty a spisovatelskými nápady....ale co naplat...tohle byla povětšinou taková nuda, že jsem se do dočtení knihy téměř doslova a do písmene dokopal!!!! Až na cca 50 stránek uprostřed knihy, kdy příběh dostane grády a stane se zábavnou jízdou....ta ovšem záhy zničehonic končí jako atrakce na pouti a je po všem. Bolí mě to, opravdu mě to fyzicky bolí, ale tohle byl vůbec nejhorší King, jakého jsem kdy četl, a pevně doufám, že ho již žádný z těch, co budu číst, "nepřekoná" Z úcty k Mistrovi za tři, ale......ale nic. Ach jo..... :-(

17 01.08.2017

Strašně by mě zajímalo, který osel navrhoval obal českého vydání, kde je na knize od Ace Frehleyho vyobrazen jeho náhradník v kostýmu Spacemana Tommy Thayer. Dlouhou dobu mě tato "debilita" doslova odrazovala od čtení, jenže jako velký fanoušek jsem to musel prostě zkousnout a přečíst i tak. Kniha má podtitul "aneb jak to bylo s Kiss", ovšem dle mého o Kiss tady až tak úplně nejde. Kniha se věnuje převážně Aceovým malérům, spojených výhradně s chlastem a drogami, kterých je teda opravdu hodně, takže i když se snaží plivat kolem sebe (hlavně na Simmonse) co to dá, bylo mi při čtení jasné, že to s ním v kapele rozhodně jednoduché nebylo. Ať si každý říká co chce, kde jsou dnes Kiss, byť v jakési polovičaté revivalové sestavě,a kde je Ace? I když pro mě zůstane navždy jedinečným, tak po přečtení (za jedno odpoledne) si uchovávám odstup a vím, že každá mince má dvě strany. Z nesmírné úcty ke všem členům, kteří prošli touto legendou mému srdci nejmilovanější nemohu pochopitelně dát jinak než za pět.

17 03.07.2017

No já nevím.....nechci jít proti davu, ani nesrším touhou se vymykat, ale tohle mě bavilo. Četlo se to hodně dobře, Winter mě tentokrát absolutně neštval, spíše naopak. Navíc kniha disponuje devizou, díky které při hodnocení obvykle přivírám obě oči....a sice to, že na sebe kapitoly navazují, kde končí jedna, začíná ta další. Příběh mě bavil, součinnost s Mendozovou byla hodně v pohodě, a docela mě zajímalo, jak to celé dopadne. Jistě, ve své podstatě se jedná o nenáročný brak, ale mě to tady kdovíproč nevadilo. Dle mého mnohem, mnohem lepší než Polámané panenky, a za sebe Carolovi říkám:"Jen tak dál! " Ovšem nepopírám, že to může být tím, že jsem nenáročný nepříliš bystrý čtenář, když se s tímto bez problémů spokojím..(snad ne!!! ) Ovšem když tak čtu komentáře ostatních a vzpomenu si právě na Polámané panenky, vím jistě, že do chybějícího dílu zatím vydaných knih od Carola "Dobře se dívej" se nejspíš nepustím. Ačkoli....moment....to už jsem tady myslím říkal!!!

16 19.06.2017

Ufffffff.... Rozdíl mezi touto knihou od Cartera a těmi třemi předchozími je v tom, že jsem tuto nepřečetl za dva dny, což byl snad rekord, ale za DEN !!! Tudíž pokud čte tyto komentáře můj šéf, může se stát, že budu mít na čtení víc času než by mi bylo milé. Ale žerty stranou.... Může na tohle čtení být vymyšlen ještě nějaký superlativ? Může být nějaká kniha, která mě přinutí číst, i když v televizi hraje na grandslamu můj veleoblíbenec Tomáš Berdych a mě ani nenapadne knihu odložit a dívat se? Ne, ne a ne.... A to bych se sám sobě při tomhle pomyšlení vysmál. Ale nemůžu si pomoct, kniha je to ze všech přečtených od pana Cartera nejlepší. Ne o moc, ono to ani nejde, neboť co jsem četl bylo dokonalé.....ale stejně. A čím to? Tím, jak je uvěřitelná!! Pachatel tu nestrojí těla do stínových obrazů a pod....., pachatel se prostě vyrovnává (po svém, a dost svérázně) s traumatem z dětství. Mimochodem, ten "flashback" do minulosti je parádní, to jsem nedýchal.....no skoro jako celou knihu. To přece není možné, aby byl někdo takhle úžasný spisovatel!!!! Doufám, že pan Carter nestíhá počítat dolary, protože jestli si to někdo zaslouží být bohatý díky své práci a umu, je to právě on!! Neskutečné......

31 30.05.2017

Přečteno za dva dny, přerušováno jen občasnými nadávkami sám sobě, ve stylu: "Proč vůbec kdy čteš něco jiného než Cartera? Proč ztrácíš čas?" Uznávám, vůči některým autorům by to bylo celkem nefér, ale abych u jednoho autora přečetl dvě ze tří jeho knih prakticky bez přestávky se mi stane zcela vyjímečně. Nemohl jsem se odtrhnout, bylo to fascinující. Jediné, co mě malinko přibrzdilo bylo to, že jsem si celkem brzo tipl pachatele a postupem času moje podezření sílilo až na úplnou jistotu, takže konec pro mě nebyl tak šokující, ale i tak jsem se královsky bavil až do poslední stránky. Jdu číst dalšího Cartera....copak to tam máme? Noční lovec....sem s ním!!!

30 25.05.2017

Skvostné. Ne, není to veselé čtení, to ani náhodou…ale je skvostné. Dominik Dán se coby federální autor vyšvihl v mém osobním žebříčku z nuly na sto, na úplný piedestal, hned vedle "božského" Juraje Červenáka a zároveň mi přivodil vrásku na čele. Budu si muset totiž opatřit a přečíst všechny jeho knihy, protože tento autor má neskutečný talent, a jelikož si knihy převážně kupuju (byť přes kamaráda se slevou, ale pssst!), znamená to další výdaje...ale co, za tyto knihy to asi stojí. Perfektně napsaný detektivní krimi thriller, přehledný, zábavný, mrazivý. Dán kupř. na půl stránky vykreslí osobu, která bude na druhé půlce stránky zavražděna, a čtenář má pocit, že umírá někdo, koho znal, kdo jej provázel knihou snad od začátku, čtenář cítí bolest, lítost, zhnusení, vztek.... Je zážitek číst takto napsanou knihu, myšleno ovšem po stránce spisovatelské.....jinak se Vám klidně jako mě může stát, že se Vám občas zvedne žaludek.

27 23.05.2017