Reat komentáře u knih
Brilantní! Ani jsem se za to moc nestyděl, že čtu román (spíše) pro ženy, protože jsem se vyloženě královsky bavil. Není divu....jiskření mezi Colem a Summer na pozadí natáčení filmu zábavné vážně je. Román je navíc perfektně vystavěný.....ve chvíli, kdy pocítíte při čtení lehoulinký závan ustrnutí děje, vystřihne madam Torre ultrarajcovní erotickou scénu a přehodí výhybku jinam, takže se znova nadechnete a jedete s chutí dál. Vážně skvělé a pro mne jakožto nováčka coby čtenáře "červené knihovny" nebývale osvěžující.Kolik že toho Alessandra zatím napsala?
................. A sakra!!!!
Tak jsem konečně "poctil" přečtěním i tuto - dle mnohých jednu z nejlepších - sbírku povídek. I když....povídek. První tři jsou vlastně víceméně kratší novely a za regulérní povídku se dá považovat až ta poslední DÝCHACÍ METODA, která je suverénně nejkratší, ale neméně dobrá. A ty tři zbývající? Kdo zná, ví. Tohle je monument Kingovy kariéry, jedny z nejlepších věcí, které kdy napsal. Ono také není náhoda, že podle nich byly natočeny (kromě Zelené míle) nejkvalitnější filmové adaptace, protože tohle je prostě nekonečná studnice geniality. Není co víc dodat!
Nevím, jestli máte Vy kolegové čtenáři také někdy pocit, že byste nejraději nejpozději v půlce knížku zaklapli a odložili, pak se ovšem přemůžete a nakonec děkujete vyšší moci, že jste to neudělali. Já ho mívám a tady tedy tuplem!!! Už vím, že vnější vlivy do duše čtenáře promlouvají dost hlasitě, protože takový názorový veleobrat, kdy mě to zpočátku nebavilo až štvalo a druhou půlku jsem doslova "žral", jsem dlouho neměl. Najednou jsem všemu rozuměl...kdo je kdo, kdo co udělal, proč a jak to udělal a podobně. A asi jako všichni jsem na poslední stránce trochu zklamaně vydechl a teď mi nezbývá než čekat. Je to prostě fakt paráda!!!
Ani už moc netuším, jakými slovy to zase vychválit. Stokrát stejně a přitom jinak, opětovně maximálně kvalitně - to je prostě Domink Dán. Během čtení, věřte nevěřte, mě bolel zub jako už dlouho ne, takže jsem s Krauzem soucítil do morku....nervů. Chosé je opět svůdník par excellence a pobavil mě Váňa se svojí hubnoucí procedurou. Jako teenager jsem měl Foglarovky, Steklačovky, jako dospělý muž (snad si moc nefandím) mám Dána a moje pocity jsou pořád tak krásně stejně povznášející..... Díky, tisíceré díky za to!!!
Jestli mám pro něco ohledně čtení slabost, je to tato série. Nemůžu si pomoct, tohle je mistr Červenák v nejlepší formě. I v tomto díle ze sebe s naprostou lehkostí sype napínavou a čtivou story, kde jedna událost střídá druhou, kde se po návštěvě hostince pochybné úrovně zpravidla navštíví ještě horší, ale o to rajcovnější a zajímavější a kdy nevinná ženština bývá následována ještě nevinnější, až se nakonec ukáže, že.... No nic.
Každopádně pokud někomu líbily předchozí díly, nebude zklamán ani tady...možná snad nepřítomností velkohubého prostopášného Barbariče, ale v tomto díle zlidštěný a rozmluvený kaprál Jaroš vytváří hlavní postavě, úžasnému kapitánu Steinovi neméně dobrého parťáka, ale zároveň i mocnou oponenturu a nakonec možná i něco víc. Opravdu skvělá knížka, dokonce tak skvělá, že mám snad (s trochou nadsázky) chuť plošně snížit většinu mých maximálních ohodnocní zde o jednu hvězdu, protože tohle ční prostě nade vším, alespoň pro mě.
Ač velký Weaverův obdivatel a fanoušek, budu tady kritický, neboť tohle mě nebavilo ani malinko. Nedokázal jsem se prostě začíst, protože ač jsem na nadsázku v jeho dílech zvyklý, tady už je to hodně přes čáru. Velkou část neduhů popsalo spousta uživatelů přede mnou, takže si jejich vypisování odpustím, jen snad podotknu, že by pomalu bohatě stačilo přečíst si poslední dvě kapitoly, kde se děj shrne a tím Vám odpadnou ty nevěřícné pohledy do stránek a ironické pošklebky nad......ale...ale nic!! Já to Rakerovi.....totiž Timu Weaverovi protentokrát prominu, i když mě tady opravdu hodně zklamal....
Jedna v linii těch hodně smutných od Dána, jinak ovšem stojící zároveň v řadě s těmi nejlepšími, jako ostatně pokaždé. Nefalšovaná ukázka lidského hyenismu a to bohužel i ze strany těch nejbližších. Ve své podstatě je neuvěřitelné, že celý případ vyplaval na povrch vlastně úplnou náhodou....kolik takových jich tedy zůstává úspěšně skrytých a vesele fungujících dál? Hrůza.... Jinak hlavní dvojici tentokrát obstarávají Hanzel a Krauz, avšak fungují bezvadně a mám pocit, že ani v dalších pokračováních to jinak nebude. Další skvělý zářez od Dána, jak jinak....
Přívlastky typu: "Dechberoucí, úžasné..."a jim podobné, kterými se hemží komentáře na tento literární klenot, zde jsou rozhodně na místě. Byl jsem napjatý jak kšandy, jak to celé dopadne...co, kdo, s kým a proč.....a nebyl zklamán až do samého konce, ani rozuzlením ani pointou, což občas u některých Cobenových kolegů napsat nemůžu. Tohle je opravdu prostě pecka!!!!!
Jako další korálek na perlový náhrdelník jsem si pomyslně navlékl tento kousek od Dána. Opět skvělé, čtivé, zábavné a tak skutečné, tak (ne)lidské!! Tentokrát mě ovšem Mistr v půlce knihy lehce zmátl úhybným manévrem, po kterém jsem najisto šel, zatímco pravda byla jinde. Tudíž i překvapivé a nevšední. Ve stručnosti.... miluju knihy Dominka Dána!!!
Jakožto příznivec knižního minimalismu, co se týká stránek, spolu se jménem autora nemůžu prostě hodnotit jinak než plným počtem. Je to regulérní povídka oblečená jako kniha, navíc evokující dvě mnou milované Bachmanovky, jmenovitě Zhubni! a Dlouhý pochod, ale vyzařující tak příjemnou a milou atmosférou, že mi bylo líto, že kniha končí. Vydržel bych se Scottem v Castle Rocku mnohem, mnohem déle....
Hodně, opravdu hodně hluboký výdech ze mě vyšel po dočtení. Nikdy se mi nestalo, že bych bych se na konci vrátil (zvláště ne u více než pětisetstránkové bichle) o nějakých 150 stran zpátky a dočetl knihu podruhé. Prostě jsem potřeboval vstřebat to, co se přede mnou odehrávalo na řádkách. Minimálně stejně dobré jako první díl, ne-li lepší. Jediná drobná vada na kráse je, že opakovaný vtip už není vtipem, takže jsem v jedné linii už "věděl". Kdo četl, tuší, o čem píšu. Moc se mi to líbilo, moc......a kdy že má proboha vyjít další díl???????
Naprosto skvělé. Morbidní kriminálka tak rajcovního střihu, že se nejde odtrhnout. Typologicky dost podobná plodům od Chrise Cartera, ovšem musím se přiznat, že ji řadím snad ještě o level výše, pokud to tedy jde. Poznámka...ačkoliv nejsem puritán, tak jsem rád, že se deník nakonec neubíral směrem, kterého jsem se malinko obával. A tedy tak geniální závěr jsem nečekal. Jdu ihned do Páté oběti, to bych nevydržel. Šmarjá panno...on vyšel nový Carter? ...nový Weaver? ...nový King?????? Kde mám ten čas pořád brát??? :-(
Jakmile začnu číst konec knihy "rychločetbou", je něco špatně. A i když jsem se násilím přinutil, nechtíc být za kulturního barbara, vrátit se a dočíst normálně, o moc to můj dojem nevylepšilo. Nebýt zde mnou zbožňovaná postava agenta 007 a poměrně zdařilá sexy obálka, ani bych po knížce nevzdechl, takhle ale musím z povinnosti glosovat, že mě to celé prostě nějak nebavilo. Knížka je poměrně krátká, hmotnou jí dělá širší papír a tisk, jakoby neúsporný, nicméně i tak jsem se stačil celkem často nudit, což mě speciálně u Jamese Bonda velmi mrzí.... :-(
Překrásné ilustrace od Jany Kiliánové vyjevující slaboduchý příběh, toť ve zkratce podstata tohoto komiksu. Fanouškem Kotlety nejsem a asi se ani nestanu, nicméně jsem v pohodě dočetl. A jelikož jsem se ani nenadchnul ani neurazil, je průměr férovým ohodnocením.
No tak popořadě: obálka a anotace na výbornou, knížka zaujala už v regále knihkupectví a nalákala; námět: neotřelý a zajímavý, tudíž také plusové body. A četba? Ale jo, bavilo mě to. Trošku mě mrzelo to, že se nelze s hlavním "hrdinou" (logicky) ztotožnit, natožpak sympatizovat, což u Hannibala nebo Dextera, na kteroužto podobnost láká obálka, víceméně šlo, ovšem tady je hlavní postava prostě a jednoduše čistokrevný deviant. Ale je to zábavně utracený čas, byť některé linie jsou dosti ducha prostinké. Ale když přimhouříte obě oči, dá se to snést a další díl by mě zajímal, protože konec se mi líbil. Poctivé čtyři hvězdy......
Většina uživatelů tu chválí konec a přitom ten mě už doslova umořil. Osobně jsem se strašně špatně orientoval v tom množství postav a zvratů. Ahnhem sice opět nabízí čtivou krimiromanci se zalíbením v mrtvolách, manželských krizích, zvratech ve vyšetřování, hierarchiích ve společenském postavení a sexu (kterou ovšem zvládá neskutečně rajcovně a přitom na úrovni), jenom si prostě nemůžu pomoct, dle mého zbytečně nafláká strašnou spoustu linií přes sebe. Navíc u Fabiana Riska v tomhle kousku nevíte, jestli mu fandit, nebo se mu smát, popřípadě si myslet, že je prostě jen "divnej", stejně jako celá jeho rodina. I když se mi to přes všechny výhrady moc líbilo, plný počet vzhledem ke geniálnímu prvnímu dílu nedám, ty knihy na jedné úrovni prostě neleží.
Čirá, nefalšovaná radost ze mě doslova tryskala při čtení téhle knížky.
Nejen díky kvalitě díla, ale taky nad zjištěním, že předchozí mnou čtená Dánovka mi prostě jen nesedla...čert to vem. Tohle je úplně jiná liga!! DD v té nejlepší formě a hlavně v období socialismu, kdy se běžně nosilo oslovení "soudruhu", na úřadech řádili politruci, bonzáci a jiní fajnšmekři měli pré, koňak a whisky se v restauracích často míchaly z dostupných tuzemských lihovin, vzácností bylo cokoli tuzexového,
vyšetřovatelé a kriminalisté ještě zdaleka neměli vyšetřovací metody a postupy jako dnes a podobně a Dán jakoby na tuto dobu a vyprávění o ní měl snad patent! A když člověk zná, byť jen letmo, reálie a okolnosti Sametové revoluce, musí mít nutně pocit, že Krauz a mordparta od Dvou lvů snad musí doopravdy existovat....tedy spíše musela. Famózní!!!
Čím to? Vážně, čím to? Osvícení jsem četl už dávno, dobrých 15 let zpátky, takže to, že se vlastně ani o pokračování nejedná, což musí uznat snad každý, kdo četl, mi v podstatě vůbec nevadilo. Navíc knihu Doktor Spánek jsem rozhodně neměl v seznamu knih, do kterých se v nejbližší době pustit, nijak vysoko a k jejímu přečtení byl víceméně donucen okolnostmi (znáte to...ten kdo jí půjčil, tlačí na vrácení ;-) )...a přesto mě neskutečně chytla od první stránky a až do úplného konce, což je na Kinga skoro zázrak, protože celkem často mi jeho konce prostě příliš nevoní. Tady jsem se bavil celou dobu čtení jako....ano, jako Král. Čím to???
Jako bych se ocitl znovu na stejném místě, kde je mi sice dobře, ale moc nechápu, proč tam jsem a co tam dělám. Tak na mě působí výtvory Tima Weavera, kdy jsem opět četl, bavil se a vůbec, ale vůbec nechápal. Navíc mám pocit, že speciálně tahle linie už tady byla už tolikrát, že to nemůže už být ani tak šokující. Ale Weaver opět dokázal upoutat, přitáhnout ke knize a pobavit, což je určitě obrovsky cenná přidaná hodnota. Jen si prostě celkem často u jeho bestsellerů (hlavně vždy ke konci) pro sebe potichu broukám: "Hlavně neblázni a nepřeháněj to, chlapče, trochu uber...." Ale doporučení? No ovšem, je to (další) pecka..... ;-)
Dlouho, opravdu hodně dlouho jsem nebyl tak zklamaný knížkou od autora, jehož miluju a na níž jsem se tak těšil a považoval ji za spolehlivou jistotu. Tahle Dánovka mi až na pár stránek prostě absolutně nesedla. Jestli je to tou až únavnou přímou řečí (měl jsem celou dobu pocit, že čtu scénář), nebo tím až nepochopitelně zběsilým tempem vyprávění, nebo čím jiným nevím, ale přiznávám se, že jsem stránky kolikrát otáčel bez zájmu, aniž bych vstřebal, co se na nich odehrává. Pro mě osobně jednoznačně nejslabší výtvor od DD. Panebože, ať je to výjimka, prosím, prosím......