řepešínský komentáře u knih

první díl plánované románové trilogie nazvaný padesát odstínů šedi spisovatelky e. l. james má daleko větší publicitu a reklamu než by si vůbec zasloužil. ve výsledném efektu to až zas taková bomba k popukání bohužel není. všudypřítomný sex v padesáti odstínech šedi je jen klasickou ukázkou dnešní doby, respektive společnosti, a díky tomu neustále balancuje na tenké hranici mezi beletrií a pornografií. k další velké škodě inkriminovaného románu padesát odstínů šedi je nutné připomenout a z dějin vyzdvihnout bájný boccacciho dekameron, který je dnes brán za raně renesanční porno v literatuře, avšak v porovnání s tímto dílem se do tohoto žánrového zařazení vůbec nehodí. porno je spíš padesát odstínů šedi, neboť autorce chybí ona boccacciho vzletnost a všeobjímající popisnost s přemírou fantasie, s níž popisoval jednotlivé koity či sexuální nadrženost. v padesáti odstínech šedi je vždy sex sexem a touha touhou, penis penisem, vagína vagínou; žádná vzletná slova, o pestré obrazotvornosti pohlavního styku nemluvě. závěrem je nutno vyzdvihnout fakt, že se autorce podařilo přitáhnout masy holek i kluků k četbě a vyvolat v nich hlad po dalších dvou dílech. kdo by však v tomto více než šest set stránkovém díle čekal něco víc, bude zklamán, proto jej doporučuji především těm, kteří se zabývají otázkou zpestření svého sexuálního života, neboť pro ně sado - masochistická přítomnost snad v každé stránce bude přínosná stejně tak jako ohraničení krajních mezí ve styku včetně únikových slov. mimo zajímavého námětu a netradičního zpracování se však zbytkem může román padesát odstínů šedi p. l. james zařadit jen mezi zlatý střed děl historie světové literatury.

1 08.05.2013

skláři karla klostermanna jsou nádherný román, který doporučuji zájemcům o vesnická historická psychologicky sociální dramata. ačkoliv jsou skláři psáni pro dnešní dobu příliš archaickým stylem, je téma románu, celkové vyznění i poselství díla naprosto současné a až příliš dnešní, což jen dokazuje genialitu autora. ano, i když od vzniku příběhu a jeho prapůvodního skutečného námětu uplynulo bezmála 2oo let, v otázce peněz, podnikání, mezilidských či rodinných vztahů je neskutečně aktuální. rozepisovat se o ději, peripetiích osudů hlavních hrdinů nebo o časovém údobí, v nichž se klostermannovi skláři odehrávají, by bylo zbytečné a mohlo by případného zájemce o četbu odradit, proto se zde zmíním jen o faktu, že se v něm romanopisci podařilo zachytit nejenom charaktery postav, ale především také velmi složitou tehdejší dobu, způsob žití a prvotní podnikatelské aktivity se všemi problémy a nedokonalostmi, které přinášela a které si dnes už jen stěží dokážeme představit, natož uvědomit; jak tomu je například ve scéně katastrofické sněhové vánice s na kost zmrzlým koněm a zasněženou bryčkou nalezenou až po několika dnech bez kočího a jednoho z hlavních představitelů románu. k. klostermannovi se i ve sklářích podařilo zachytit lidské pohnutky postav, jejich pochopitelného jednání či konání a proto jistě nepřekvapí, že se čtenář do děje vtažený v některých kapitolách nedokáže oprostit od vlastních slz dokazujících životnost díla a jeho přesah z řádků na naši mysl. karel klostermann patří mezi mé oblíbené autory a svými skláři si jen potvrdil důležité místo v mé knihovně v sekci beletristické.

4 17.02.2013