Rikitan komentáře u knih
Přečteno spíš z nudy, neboť poblíž nebylo nic lepšího. A ač tento žánr není mojim šálkem kávy, dost jsem se do toho začetl a dokonce mě to i bavilo. Mistrně popsané reálie až mrazí a podobnost s totalitou, kterou jsme zažili na vlastní kůži je určitě trumfem této knihy. Větším než děj samotný.
Velmi mě potěšila tato kniha. Bylo to pohlazení po duši. Velmi zajímavý styl psaní s humorem mě vlastním. Příběh sřídající se s povídkami je osvěžující, neboť to není pořád dokola jen o tom jednom. Limeriky nejsou zrovna moje krevní skupina, ale neurazí to. Věřím, že spousta lidí se jim i zasměje. Dávám plný počet, ptorože jsem to zhltl za pár dní, což je u mě zázrak.
Čtivé, na nic si nehrající, popisné. Škoda, že už se tam člověk nevydá a neskontroluje, jestli je to pravda. Tento žánr mě baví.
Tohoto spisovatele mám rád. Nic nevnucuje, o ničem nás dogmaticky nepřesvědčuje. Je jen na vás co si z jeho myšlenek vstáhnete na sebe. A tak to prostě ve světě je. Nic není na 100%. Jeden hulí 60 denně a umře v 90 letech. Druhý nekouří a dostane rakovinu plic ve 30.
Knihy tohoto spisovatele jsou prostě jen takové pootevření dveří a náhled co může být a nemusí. Já si vzal hodně co mi pomohlo.
Po prvním díle trochu zklamání, ale dá se to číst. Je to spíš opakování.
Myslím, že mohu směle říci, že je to má nejoblíbenější kniha ze které stále něco čerpám.
Psáno svižně a nenásilně, odborné pasáže dostatečně laicky i pro lidi, kteří dosud k ničemu podobnému nepřičichli. Výborné příběhy z praxe léčení.
Velmi laicky a nenásilně vás autor dovede ke schopnosti zbavit se běžných neduhů civilizovaného života. Ať už jde o potravu, návyky, psychické rozladění atd. Velmi čtivé kapitoly jsou o běžně užívaných potravinách. Jeho způsob úpravy brokolice používám dodnes a chutná to i většině zapřísáhlých odpůrců. Všem opravdu doporučuji číst,
Jedna z mála knih, která je horší, než podle ní napsaný film. Není to chyba knihy samotné, ale vynikající výkon pana Hrušínského pod taktovkou pana Kachyni prostě nemá chybu.
Tuhle knihu jsem četl už někdy počátkem 70. let a na tu dobu to byla bomba. Líbila se mi snad každá povídka a styl psaní pana Švandrlíka. Časem při přečtení dalších knih už to postupně sláblo, protože jde stále o stejný styl, ale humor a různé situace se střídají, takže se to stále dalo.