RogiS komentáře u knih

Nejsem si jist, zda-li jsem tuto knihu v dětství četl jako komiks nebo jako knihu. V každém případě jsem si ji teď (z nostalgie) koupil a přečetl. Naivní, ale neurazila a pan Troska se vrátí, jako vzpomínka na dětství, a v elektronické podobě, do mé knihovny. Včetně pánů Farina (staršího a mladšího), Brady a dalších hrdinů od pana Trosky.

Doba, kdy jsem pana Vondrušku četl pořád dokola a na jeden zátah již minula. Některé z jeho posledních knih jsem ani nedočetl. K přečtení Práva první noci jsem se vrátil vlastně z nudy. Kniha sama mě ani moc nezklamala, jen nastolila další otázky v "životopise" našich hrdinů, tentokrát Oty ze Zástřizlí. Ota byl coby pachole velmi čilý - ve třinácti sváděl svoji sestřenici a dceru správce tvrze v Zástřizlech (Právo první noci), proháněl se svým bratrancem Norbertem dívky na Rokycansku (Králův dluh),bojoval v řadách krále Václava I. proti jeho synovi Přemyslovi (tuším Oldřich z Chlumu), a ještě stačil studovat v Itálii ... také vzájemný vztah Oldřicha a Oty mi není zcela jasný. Původ mají stejný, Ota je možná z významnějšího rodu. Oba jsou druhorození synové, Oldřich patrně z bezvýznamného rodu zemanů z Chlumu, Ota syn Sulislava ze Zástřizl, zemského stolníka, skutečně byl Ota Oldřichův poddaný?
Jo, a Milada žije na Krakovci se svým mužem a jeho rodinou, nikoliv se svými rodiči, jak je uváděno v anotaci knihy.

3 27.01.2020

!!! Možná SPOILER !!!
Přečteno, vše souvisí se vším, parchanti najednou mají otce (a mimo neteří i bratrance, ti spolu sice nemluví ale všechno si řeknou) Znojemský purkrabí vše vyřeší, pár nevinných panen je zachráněno a vrahem je, jako vždy, Brodský. :-)

Případ, který se tak trochu vymyká ostatním. Tentokrát bez Harolda - toho nechali v Torontu. (Což ovšem nebrání autorovi, aby ho zahrnul do spolupráce hraběnky Anny a inspektora Harolda - v Setkání v Torontu (6 kniha) uvádí zatím 5 vyřešených případů)). Neuváženě jsem se zkusil podívat na filmové zpracování - už to víckrát neudělám.

Ne že bych tuto knihu četl až teď a poprvé, ale nějak jsem přehlédl, že jsem ji patřičně neokomentoval. V ději mají své místo takřka neuvěřitelné náhody, autor pružně mění jména postav (Z Dobroněhy se stává Božetěcha a z Božetěchy zase Dobroněha a to během jediného soudního líčení) Ota cestuje zhruba 13 km koňmo celé odpoledne (vzdálenost s Modřan do Jílového), Vltava protéká Hloubětínem, a Oldřich z Chlumu marně přemýšlí nad tím, jak se mohlo ztratit zlato i poté, co Ota uteče se zamčené a střežené místnosti kde bylo zlato skladováno tajnou chodbou...

Číst "detektivní seriál" v pořadí 1. 2. a 6. kniha má svůj půvab. Vývoj jedné z postav dcera sprosté podezřelé, sprostá podezřelá a snacha takhle napřeskáčku si žádá bližšího studia. Takže teď musím dohnat mezery a dočíst zbývající Setkání.
Vhodně umístěné "amerikanismy" (boyfrend, babysiter atp.) neurazí. Jen si nejsem jist, zda-li dvacetiletá kanadská policejní elévka zná rčení "dlouhá jak Lovosice". Požitek kazí zpracování e-knihy z nakladatelství Kosmas.

Trochu mi trvalo, než jsem si vykl na styl vyprávění "každý pes jiná ves" ale prokousal jsem se na konec a jedu znovu. Nějak mi uniklo, kdy si paní hraběnka a detektiv začali tykat. :-)

Opět se vyšetřuje na dvou místech, opět Oldřich sám - jeho "konkurencí" je tentokrát Ludmila a jeho pomocníci. Mrtví přibývají a živí nejsou tím, za koho se vydávají. Oproti předchozím knihám tentokrát Ludmila obdivuje komedianty a dokonce se výborně baví. A umírající zase varují...

jakkoliv nechovám k panu Mackovi žádných antipatií, naopak, jeho úvody k filmům ve filmovém klubu v Zábřehu mne vždy zaujaly, knihu jsem si zakoupit nehodlal. Až recenze v nějakém pochybném plátku, kde recenzent vytýká novému Saturninovy nemodernost a zaostalost, mne zviklala a knihu jsem si koupil.
Vzhledem k tomu, že MuDr. Macek nepředělal Saturnina ala Kapitán Exner a Prima ale ponechal mu jistou prvorepublikovou noblesu - za mne dobré

Že by začátek další serie? "Protekční spratek" Lukáš Trobl z Květnice bok po boku (v některých případech tělo na tělo) s krásnými ženami řeší případ záhadného bůžka, znetvořené mrtvoly, stopy jsou ničeny, mrtví přibývají a Lukáš spíš poznává krásy Prahy (stejně jako o pár set let později Nick Carter, slavný pátrač americký) než že by pátral. Ale jak je v kraji zvykem, vše se v dobré obrátí a pánové z Květnice dostanou košem. :-) (A samozřejmě úspěšně vyřeší případ)

Přečetl jsem přečetl, nebylo to špatné, jen opakovaný motiv z Žen a lží - někdo jde někam inkognito a všichni ho tam znají...
A nejsem si jist, jestli se ve skutečně dobré restauraci kazí cappuccino skořicí...

Dva případy oddělené časem. Kdyby nebylo poněkud diletantské práce policie (policista pracující v utajení je poslán do školy, kde pracuje jeho kamarádka) a (opět) špatně umístěná pointa prvního příběhu (samozřejmě IMHO) - kdyby byla pointa prvního příběhu na konci knihy, bylo by to mnohem zajímavější.

Tentokrát v hlavní roli Ota a jeho girls (od nevěstek po urozené panny) Akorát ve Vratislavi umí francouzsky, tady už ne.

Oldřich pouze slízne smetanu.

Jenom taková technická poznámka: v 15. století se na Karlštejn jezdívalo přes Mořinu, Kuchař a Ořech. Kolem Mže (Berounky) a Vltavy to až do 19. století nešlo. (Protože Barandov)

04.08.2017

Trochu jsem se historicky ztratil. Jaroslav z Turnova, zde otec pána z Rohozce a Zdenka z Valdštejna byl patrně ve skutečnosti jejich bratranec. Otcem Zdenka z Valdštejna a Jaroslava (Havla?) z Rohozce nebyl nikdo jiný než Oldřichův nepřítel Jaroslav z Hruštice. Taktéž Markvartic...

První Mistrova kniha, kterou jsem nepřečetl na jeden zátah a stále ji ještě čtu. Možná počasí, možná konkurence počítající Analfabetky nebo páně Erbenova Jiříka z Poděbrad...

28.06.2017

Odhalit motiv zločinu na základě dávného zneuctění děvečky boleslavským popravčím....
(A jen tak mimochodem, Jaroslav z Hruštice byl bratrem Havla z Lemberka)

Poklidný adventní čas zas tak poklidný nebyl, Jiří Adam přišel o řadu iluzí, nic nebylo jak se zdálo. Pan Vondruška našel zálibu v penězokazectví, poslední dvě knihy se stejným motivem... IMO je méně někdy více....

Občas mám dojem, že pan Vondruška pokusem opravit "oblíbené omyly" se do toho zamotá ještě víc.
Jen pro zajímavost:
Oldřich pochází z vesnice u Svijan (první zmínka o obci 1345). Ovšem ve Vraždě v Ambitu tvrdí, že bydlel blízko kláštera, založeného Sv. Prokopem....
Ota ze Zástřizlí pro změnu pochází z Moravy - ale všechny příbuzné má u Rokycan...
Ota ze Zástřizlí byl pasován na rytíře Václavem I. ve věku třinácti let, o pár let později ho patrně pasoval Přemysl II znovu, neboť "ačkoliv byl nedávno pasován na rytíře, používal stále titul panoše) - nevím už, v jaké to bylo knize, ale to už měl minimálně 20...
Jinak nic ve zlém, seznámení Oty a Diviše se mi líbilo.

Této knížce jsem nemohl dlouho přijít na chuť. Děje, které se odehrávaly v dávné minulosti ještě šli, ale osmdesátá léta, začínající výčtem postelových partnerů hlavní hrdinky Anežky mi daly zabrat. Snad proto, že jsem ve stejné době studoval v Brně? Paměť je zrádná, ale - studenti z okolí Kyjova bydleli na kolejích? Mám dojem, že ti měli smolíka a buď dojížděli nebo bydleli na privátu. Student veteriny na roční stáži pro UNESCO v jižní Americe? No, možné to je, leč rozhodně po návratu nebyl nemajetný, jak autorka píše ke konci kapitoly....