roman9276 komentáře u knih
Neotřelej nápad na docela zajímavej thriller, se kterym jsem se ještě nesetkal. Kupodivu jsem neměl ani guláš v postavách a výhoda jsou krátký kapitoly. Jako sice je to pěkně popsaný, jak by asi probíhal takovej světovej výpadek proudu a jakej by to mohlo mít vliv na psychiku lidí. Na druhou stranu bych čekal od takovýho děje víc akce, ale konec celkem obstojnej.
Jednoduchý čtení, ale celkem slátanina. Autorka tady nacpala několik linií a působilo to dost zmateně. Mohlo to bejt dobrý, bonusový body za nápad, ale zbytečně je to naplácaný pátý přes devátý.
Hrozná blbost. Nuda, nuda a zase jenom nuda. Děj je absolutně o ničem, postavy úplně debilní, neoriginální příběh s trapnym koncem. Druhá knížka od Doera, která stála úplně za h..... Naprostá ztráta času.
Každej, kdo si prošel coming outem, tak ví, že to není vůbec jednoduchý a né vždycky to okolí vezme tak, jak byste si přáli. Proto ty pocity, který prožíval Simon, tak mi nejsou cizí. Je to takový mladičký, naivní, ale čte se to krásně. Do Simona jsem se prostě zamiloval, člověk je napnutej jak struna, aby zjistil, kdo je tajemný Blue a s každou další stránkou jsem byl napnutější a napnutější. Prostě MEGA!
Postupně odkrývaný příběh Jenny, která se snaží najít svoji ztracenou matku. Kombinace bejvalýho policajta a vědmy mě docela bavila. Hrozně krásně popsaný chování slonů, jejich rodin a truchlení, to Jodi zvládla skvěle. Ale ten konec?! Absolutní bomba, to jsem vůbec nečekal.
Docela zajímavej mysteriózní thriller. Příběh vás vtáhne celkem rychle, skvěle postupně graduje a v podstatě až do konce nevíte, co máte čekat. Potencionál to mělo slušnej, ale námět byl lepší než celkový zpracování. Takovej slabej odvar Kinga.
Jako ty vole nevim. Povídka Lovcova žena ze mě úplně super, ale Sběratel mušlí podle, který se vlastně jmenuje celá knížka, to byl dost průser. Většina povídek má takovej ten melancholickej nádech, a to je přesně ten typ atmošky, co mi leze krkem. Asi jako nedoporučuju, je to celý takový zvláštně divný...
Skvělý, skvělý, skvělý. Myslím si, že tohle je Roberta Bryndzy nejpovedenější dílo. Do posledního dechu mělo pěknej rozjezd. Eriku jsem si oblíbil hned už v Dívce v ledu a jako konec?! Naprostá pecka, výbornej napínák.
„Život je příliš krátký a láska příliš vzácná, než aby člověk žil ve lži.“
Takový milý, moc hezký, ale takový na jedno brdo jako Poslední dopis od tvé lásky. Na druhou stranu rád dočítám knihu s úsměvem na rtech.
Prvních 200 stran takový ty vole nemastný neslaný, člověk ani neví, co si má myslet. Moc postav, příběhy nedávaj moc smysl. Pak se to nějak překlenulo a v druhý půlce už to do sebe začalo konečně zapadat, ale oproti dívce ve vlaku o dost slabší. Postavy absolutně nesympatický, závěr relativně dobrej, ale žádnej trhák to neni.
Funebračka je přesně ten typ knihy, která by měla skončit jednim dílem. První díl je absolutní úchylná jízda, která mě mega bavila. Druhej díl WTF??? Nevim, co to jako mělo bejt, naprosto zbytečný. Třetí díl mě mile překvapil. Blumová je prostě divnočlověk, a to se mi na ní líbí, přečetl jsem agónii smrti během pár dní a nakonec jsem rád, že mám tuhle sérii v knihovně.
Šest vran je kniha, která vás zaujme hned po vizuální stránce, jak obálkou, tak i černýma stránkama. Děj se vůbec nestáhne ba právě naopak. Šmejda Kaze Brekkera si zamilujete a celkově jsou tady hodně sympatický postavy. Po dlouhý době jsem narazil na dost skvělý fantasy a nemůžu se dočkat dalšího dílu.
Půlku knížky jsem hlavní hrdinku nenáviděl, byla taková dětská, tupá, úplně vymletá … Až nějak v půlce, kdy se dostává do týnejdžrovskejch problémů s první láskou, víc se rozpovídá o smrti svojí sestry, tak to do sebe nějak zapadlo a mělo to ten nádech Johna Greena, takovej ten smutnej, co se táhne celym dějem a v tu chvíli mě to začalo bavit. Spíše pro mladší ročníky okolo patnácti let.
Tématika holocaustu v Haně je naprosto strhující a pohltí vás od začátku do konce. Jedno rozhodnutí dokáže totálně změnit život několika lidí. Přečteno jedním dechem a konec mě teda naprosto odrovnal.
Dělám si to sám je mega příjemný čtení, všechny buzny jsou si v něčem prostě podobný, takže se v tom svym způsebem najde každá. Martin Váša má skvělej, sarkastickej a kousavej humor, já se tlemil od začátku až do konce, takže ať už jste homokláda nebo ne a neni vám takovej humor cizí, rozhodně doporučuju přečíst.
Je to skvělý, je to syrový, je to plný věcí, který moc časo lidi nahlas neřikaj.
Tenhle soubor myšlenek mě obrovsky nadchnul, rozhodně stojí za přečtení
a v podstatě pokud nejste uvnitř úplně mrtvý nebo úplně debilní, tak vás to musí zaručeně zasáhnout.