RomanDušek komentáře u knih
Anotace vypadala slibně, ovšem příběh jako takový mne vůbec nezaujal.
Hodnocení, které jsem zvolil, dávám jen v mimořádných případech. Tady jsem nemohl jinak.
Přišlo mi, že postavy v knize ani neví, co vlastně chtějí...
Krásně psané povídky! Toto byla radost číst!
Nejvíce se mi líbila povídka Meducína.
Moc krásné ilustrace.
Snažil jsem se pochopit smysl těch básní. Proto jsem si je četl vícekrát. Ovšem, nevím, co tím chtěl básník říci...
Netuším, kde čerpal inspiraci. Je to velmi velmi zajímavé...
Mé první setkání s autorkou. Styl psaní mne natolik zaujal, že jsem si po přečtení knihy dokoupil její další dvě díla. Paula Daly se zařadila mezi mé oblíbené autorky.
Výborný psychologický thriller, ve kterém si nemůžeme být jistí, kam až je dávná kamarádka Eve ochotná zajít, jen aby dosáhla svého.
A co to udělá s rodinou, která navenek působí dojmem, že je mezi jejími členy vše tak, jak má být.
Jenomže "díky" této přítelkyni se začnou objevovat tajemství, která by raději měla zůstat skrytá.
Ovšem Natty zná také pár drobností o Eve a díky jednomu z nich, které si schovává až na samotný konec příběhu, se své protivnice mistrovsky zbaví!
Knihu doporučuji!
(SPOILER) Zajímavý příběh o protnutí osudů více postav, které svede dohromady nešťastná událost. Ovšem, zde musím vyzdvihnout promyšlenost příběhu jako celku, tak i právě jednotlivých hrdinů v knize.
Události, jež se odehráli před 13-ti lety, mají výrazný vliv na děj v přítomnosti. A to v podobě poštovní doručovatelky Anny a učitelky ve školce Amandy.
Ale vezměme to hezky popořádku…
Liam – jasně, byl sražen na motorce, bylo třeba jej litovat. Ale jak potom chtěl využít peněz Anny na uhrazení svých dluhů, bylo sprosté. K dobru mu snad přičíst, že pomohl Anně dostat dopisy z jejího baráku.
Anna – postihla jí velká rodinná tragédie. Smutné. Neměla to jednoduché. Její matka se chovala vůči Dannymu příšerně. Naštěstí měla sousedku Joan, ke které chodila na návštěvy a byla tam jako doma. V dospělosti pak problémy v zaměstnání, kdy nestíhá doručovat zásilky a proto je schovává u sebe doma. Nebýt Liama, který je dostal pryč, měla by fakt průser. Když při dopravní nehodě Amanda srazí Liama, Anna si myslí, že Amanda je Carla. A proto po ní jde. Jak se pak naštěstí ukáže, byl to omyl.
Joan – starostlivá, stará sousedka Anny. Občas využívá její pomoci v domácnosti, jelikož si Anna (a nejen ona) myslí, že Joan špatně chodí. Ve skutečnosti chodí dobře, ale protože potřebuje společnost lidí, vymyslela si toto. Ona i její manžel Annu skvěle přijali už jako malou a byli jí druhou rodinou.
Monica – matka Anny a Dannyho. Chovala se neskutečně! Hlavně vůči Dannymu. Za všechno jej mlátila. Nikdy ne Annu, ale pouze jeho. To, co provedla po návštěvě Carol, k tomu nemám slov. A to, co pak udělala Joan jí, bylo více než spravedlivé.
Ivy – zpočátku jsem nerozuměl tomu, proč Anninu pomoc neustále odmítala. Přitom Anna se tolik snažila… Chápu, že když měla jenom Liama, chtěla ho chránit. Pak, když vyšlo najevo tajemství ohledně psychiatrického vyšetření a kdo byl oním pacientem, bylo zřejmé, že se snažila chránit Annu. A že netušila, že Amanda není špatná, jak si původně Anna myslela. Takovou smrt si nezasloužila.
Danny – bylo mi ho líto. Pokud by nebyl pod obrovským tlakem matky, jistě by si nechal pomoct od Carol. Smrt byla pro něj vysvobozením.
Carla – co se týče Dannyho, dělala, co mohla. Víc udělat nemohla a rozhodně nemohla ovlivnit to, co se stalo po její návštěvě u něj doma.
Roisin – moc se snažila s Annou sblížit, ale pokud je z jedné strany nezájem, je to těžké. Mohla by to být výborná přítelkyně. Když se pak ke konci příběhu rozhodla Anna jít na kafe s Amandou a vzala s sebou i Roisin, měl jsem z toho radost za ně za všechny.
Amanda – jak těžké bude být sestrou Carol, asi netušila. Kvůli dvěma neštěstím, jenž jedno se stalo jí a jedno její sestře, si prošla peklem. Od Anny si toho vytrpěla dost. Než se Anna dozvěděla, že to není Carol, ta která „může“ za smrt Dannyho, ale její sestra, šla neustále po ní. Jak jsem psal u Roisin, radost ze společného posezení těch tří žen u kafe byla velká a všechny si to zasloužili.
Kapitoly věnované Anně a jejímu ukrývání dopisů a následné „ničení“ důkazů, stálo za to! Nemluvě o tom, když započalo vyšetřování, které vyvrcholilo osobní schůzkou v kanceláři se zástupci Odboru vyšetřování Královské pošty.
Co Anna byla schopna vykonat pro setkání s matkou Amandy? Klobouk dolů…
Sice se v knize stane pouze jedna vražda, ale příběh to byl zajímavý.
Kniha se četla rychle.
Kniha mne velmi zaujala a byl jsem potěšen stylem psaní, vyprávění, náhledu do života postav, jejich vnímání příběhu a části věnované samotnému pachateli byly taky bezva!
Jen taková zajímavost:
Na straně 115, první odstavec, mluví jeden z vyšetřovatelů Brinkman s detektivem Montoyou. Baví se o Steveovi Giermanovi:
"To se mi nezdá." Brinkman zakroutil hlavou a ohrnul nos. "Byla na něj naštvaná. Podle všeho měl BRINKMAN úlet s nějakou servírkou na Burbon Street a Nia se o něm dozvěděla..."
Tam mělo být, pochopitelně, že GIERMAN měl úlet, ne BRINKMAN... Takhle to vypadalo, že vyšetřovatel mluvil sám o sobě... :-) :-) :-)
(SPOILER) Nápad na knihu nebyl špatný. Ale v příběhu bylo pár věcí, které výrazně ovlivní mé hodnocení.
Rád bych ještě zmínil, že příběh mě zaujal, ale mnohem více by knize prospělo pokud by dění bylo vyprávěno pohledem více postav. K tomuto příběhu se to úplně nabízelo! Nevím, proč tato možnost nebyla autorkou využitá. Rapidně by to zlepšilo výsledný dojem z knihy.
No a teď hurá k tomu, co mi vadilo:
1) jak si Ivy neustále představovala, co by řekli její kamarádky:
Jo, ono je moc fajn mít takové přátele, které znáte natolik dobře, že naprosto dobře víte co by v dané situaci řekli. Ale proč si to Ivy neustále představovala? Proč nejednala podle sebe?!
2) Harlan aneb Nadčlověk:
Dobře, chápu, že ochránce musí splňovat určité fyzické parametry. Být silný a mít svaly, které budí respekt. No a určitou výšku. Ale to, co autorka udělala z Harlana, to bylo vážně až moc přehnané. Dotyčná nejspíše myslela, že když Harlan bude něco jako Hulk, že to bude pro její postavu v příběhu dostatečně velký a silný chlap. Možná i proto jsou jejich jména na H... Jako to, co Harlan dokázal, jak jej autorka popisuje co pro něj nebyl problém a pro jiné nepředstavitelná překážka, jeho výška, brutální síla a schopnost cokoliv zvládnout... Ne, tohle bylo vážně moc... Za to beru nejvíce bodů.
3) Nicholas a jeho schopnost předvídat:
Jestliže Harlan měl brutální sílu, svaly a celkové fyzické parametry, tak Nicky nezůstane pozadu a bude mít taky nějakou schopnost. Což takhle předvídat to, co si ostatní myslí a díky tomu být vždy o krok napřed? To je nápad!
4) vždy šťastný konec:
A je to tu zase... Ti spisovatelé se snad nikdy neponaučí... prostě vždy musí hrdinové přežít, ať se jim stane cokoli... V tomto případě jde o Bena. Tak nejen, že si nezlomil vaz, když byl skopnut ze schodů se zavázanými rukami a nohami, ale v okamžiku, kdy jej měl Nicky zastřelit ZBLÍZKA(!) tak jej místo toho, aby ho střelil do srdce, nebo do hlavy, aby to byla tutovka, tak ho střelí do břicha... Nepochopitelné...
Hodně mi bylo líto Cassandry, jak jí matka neměla ráda a jak jí Nicholas ubližoval. Třeba při mytí nádobí, jak jí řekl, ať použije louh a ona si ty ruce zničila.
Ač byl Harlan extra silný tak byl poměrně snadno manipulovatelný a nechápu, jak si nechal od Nicka všechno líbit. Sice chápu, že to byl jeho přítel, nicméně mohl mu říct na férovku, co si přeje, postavit se mu a mít taky trochu respekt. Když pak umřel, bylo mi ho líto. Hodně hezké bylo, jak neustále u sebe nosil malého medvídka od sestry. Jen škoda, že mu jej Ivy nestihla donést včas, když umíral...
Celkově to hodnotím tak, že autorka knihu s velkým potenciálem, sama svou hloupostí odepsala...
(SPOILER) Co mne v příběhu zaujalo:
1) shoda okolností, které stály za účastí Jessicy v průzkumu
2) co vše byla Dr. Shields ochotná udělat, aby se dopátrala toho, co potřebovala zjistit a neváhala za to utratit velké peníze
3) jako psycholožka dokázala s účastníky výzkumu patřičně manipulovat
4) Jessice se zalíbilo, že snadno přichází k pěkným penězům. Udivilo mne, že když už se jí to, co podstupuje, začalo zdát podezřelé, že neskončila
5) ačkoli jí Dr. Shields připravila o zaměstnání, nakonec složitou finanční situaci své rodiny vyřešila více než dobře! :-)
6) když Jessica byla u Tiffany doma a líčila jí, atmosféra byla díky Rickymu dosti napínavá
7) bylo zajímavé přečíst si některé věci z oblasti psychologie. Jak probíhají sezení s pacienty, co probíhá hlavou doktorovi a na základě jakých různých maličkostí se dají zjistit informace o pacientech
8) když se Jessica po mnoha letech přiznala rodičům, že ona může za zdravotní stav své sestry.
Škoda že příběh nebyl vyprávěný z pohledu více postav. Tady si o to příběh přímo říkal...
Příběh byl dobře promyšlený a musím uznat, že toto byl opravdový psychothriller! Konečně jsem se zase po delší době těšil na to, až se zase vrátím ke čtení.
Příběh byl do poloviny knihy docela zdlouhavý. Jak Damien popisoval své dětství a různé zážitky. Ale po 180 stranách přišlo to, na co čtenář nejvíce čekal.
Je to krutý příběh. Surový. Těžko uvěřitelný. Damienovi jsem fandil a jsem rád, že to zvládl.
(SPOILER) Co tohle mělo být? Nenacházím slov...
Mé zklamání nezná mezí...
U čtení prvních několika stran, jsem si říkal, že to bude dobrý příběh, psaný celkem dobrým stylem. Ano, ono to tak skutečně i v reálu vypadalo. Jenomže když pak přišla pasáž o znásilnění Barbary v parku, tak od té chvíle jsem už jenom nevěřícně koukal na to, co mi to autorka předhazuje za příběh. Nespočetl bych, kolikrát jsem uvažoval nad tím, že knihu zavřu a už jí neotevřu. Jen jsem kroutil hlavou a nutil se pokračovat. Ani nevím proč jsem knihu dočetl a jen marně přemýšlím nad tím kde se ve mně vzala síla se znovu donutit knihu opět otevřít a otáčet stránky.
Knihu mám tedy zdárně za sebou a již nyní mohou slavnostně slíbit, že se k ní již v budoucnu doopravdy nevrátím... Jasně, říká se, nikdy neříkej nikdy, ovšem v tomto konkrétním případě platí – UŽ NIKDY VÍCE!!
Proč tolik negativ a taková kritika? Abych byl upřímný, nevím, jak to říct, ale tohle byl více než zvláštní příběh...
Zde předkládám pár bodů které stojí za mým hodnocením:
1) Ze slušné dívky se stane lehká dívka:
Jasně, bylo zde znásilnění v parku. Otřesný zážitek, který by zacloumal s každou dívkou, nebo ženou. Mimochodem, bylo to popisováno opravdu nechutně... Ale aby se po této události z jinak slušné mladé dívky stála prodejná holka, která zjišťuje, že jí tato nová etapa jejího života zcela naplňuje, začíná se k chlapům chovat více a více hruběji a partnery střídá častěji než ponožky, tak to se mi nelíbilo.
2) Mluvící panenka? Ne, tohle ne, prosím, to je na mě moc...
3) Jednání detektiva Percolése vůči ženám:
Zde se takto choval převážnou část knihy. Poté, co poznal Barbaru, jsem ho nepoznával. Najednou z něho byla studna plná romantiky a lásky. Ovšem to, co provedl poručíku Margauxové první den, kdy na ní narazil, to bylo na pěst. To, jak mluvil s prostitutkami, ponechám beze slov...
4) Barbara si kupuje přízeň Raoula jen proto, aby byl její přítel:
Tohle jsem tak trochu nepochopil. Barbara má dítě (otec je ten dotyčný co jí znásilnil) a ona pro něj shání jiného otce. Seznámí se s Raoulem. On je dítětem zaskočen a moc se mu to nelíbí. Ovšem aby jí Raoul neutekl, tak si jeho přízeň kupuje. Tu mu koupí motorku, tu zase něco jiného, jindy mu dá peníze. Pochopitelně vše je z prodávání jejího těla. A světe div se, ono se mu to líbí a tak s ní jakoby je. A po čase chce víc a víc. A Barbara ví, že jí ten hajzlík zneužívá, že jí nemá rád. Že z ní akorát ždímá peníze. Přesto s ním zůstává. Přitom by si mohla úplně v klidu najít normálního slušného chlapa, který by jí na rukou nosil. Proč byla tak hloupá?
5) Matka i Raoul jí nutí k prostituci:
No, tak tohle bylo vážně silný kafe... Poté, co se k ní a její matce Raoul nastěhoval, jednoho dne jí Raoul překvapí tím, že řekne dost jasně, že se Barbara prodává. Zaslechne to její matka. A jelikož Raoul přijde o práci a líbí se mu, když jej rozmazlovala dárky, tak jí s matkou pomocí psychologického proslovu donutí v tom pokračovat...! Jasně, takže místo toho, aby se jí matka zastala a toho "jakoby přítele "který jí jen zneužívá, vyhodila, a Barbaru psychicky podpořila, že tohle dělat nemusí, že to není nutné, tak jí bude říkat, aby šla dál prodávat svoje tělo. My si tady s Raoulem zatím doma nacpeme bříška, dáme si nohy nahoru a ty se běž nabízet, ať nás můžeš živit. Jasný, pohoda...
Ať již to samotné znásilnění, nebo následné sexuální scény se zákazníky, nebo Raoulem, byly popsány detailně a nechutně. Nečetlo se to snadno. Naopak krásné byly kapitoly věnované Barbaře a Marcovi. Romantika a láska zde přímo tryskala proudem.
Jestli se dá něco právem označit za psychothriller, tak je to tato kniha! Je to jedna z těch absolutně nejlepších knih, které jsem četl...!
Této knize nejde nic vytknout! Příběh byl tak perfektně promyšlený, že to snad lépe již napsat nešlo...!
Mé nadšení dosahuje vesmírných výšin! :-)
Touto knihou si mne jak autorská, tak i sesterská dvojice Lynne a Valerie Constantineových naprosto získala a jen doufám, že budou psát takovéto příběhy až do vyčerpání těla, jelikož já jsem v tomto směru nenasytný jako Otesánek :-)
Smekám svůj pomyslný klobouk!
(SPOILER) Člověk až žasne, kam až dokáže touha po pomstě druhé zavést, a co všechno jsou ochotni podstoupit ve snaze po odplatě. Jak si dokáží dlouhé měsíce a roky vše pečlivě plánovat, a to do absolutních nejmenších detailů...
Cleo mě zaujala tím, jak se snaží za každou cenu chránit svého bratra. Ale to, že to někdy přeháněla, jí zřejmě nedocházelo... Ovšem, jak dokázala zachovat chladnou hlavu ve chvíli, kdy bylo třeba zamaskovat určité stopy po smrti Mii tak, aby nebyl obviněn Mark, případně i ona, to se předvedla! K dobru jí určitě přičíst, jak se starala o Lulu.
Mark byl zajisté milující partner. Snažil se, o tom žádná. Jen škoda, že jeho snaha nepadla na úrodnou půdu...!
Na Stephanii se mi líbilo, že hned neviděla v Evii vražedkyni. Nedělala unáhlené závěry. Ale zase jsem obdivoval její zarputilost. Především jak se snažila rozluštit dopis který roztrhal Nigel.
Harriet a Boyd odvedli super výkon v soudní síni! Ale i Devisha byla nekompromisní a nedala se jen tak lehce. Byl to doslova a dopísmene souboj těžkých vah! Obě strany předvedli maximum a nezáviděl jsem porotě jejich práci. Rozhodování muselo být šíleně těžké a abych řekl pravdu, neodvážil jsem si tipovat, jaký verdikt zazní. Kapitoly věnované dění u soudu mne velmi bavily! Je vzrušující sledovat, jak spolu obhajoba a obžaloba soupeří!
Autorka dokázala čtenáře natolik zmást, že v jednu chvíli je čtenář přesvědčen, že ten, kdo je podezřelý z toho všeho zla, je ta či ona postava, aby posléze svou domněnku pozměnil, jelikož to, co mu spisovatelka předhodí jako další variantu, se zdá být stejně pravděpodobné... Je neuvěřitelné, kdo je tedy tím, co má vše na svědomí a jaké pohnutky ho k tomu všemu dovedli.
Odhalení veškerých tajemství pochopitelně přichází až se závěrečnými stranami knihy. Rachel Abbottová jen potvrzuje svou vysokou kvalitu!
Tento spisovatel dokáže mistrně zamotat čtenáři hlavu. Když už si myslíte, jak by mohl příběh vypadat, pokračovat a dopadnout, během chvilky se vše otočí a rázem je to úplně jinak.
Jeho příběhy jsou tak promyšlené, až žasnu! Každá postava, každý její čin...
PERFEKTNÍ!
(SPOILER) Autor hned na začátku knihy rozjel napětí, a to ve velkém stylu. Pak děj trochu uvadal, ale vyprávění příběhu mělo donutit čtenáře pokračovat a neodložit knihu. Co bych autorovi vyčetl, je to, že otec obviněného se velmi razantně podílel na vyšetřování a snažil se sám za sebe případ vyřešit. Jako je správné, že chtěl osvobodit svého syna, ale ve skutečnosti by to vážně neprošlo. . .
Za co autor a chválím, je zapojování určitých postav. Každá měla svůj význam a nebyla tam jen do počtu.
A líbilo se mi, že se Linwood nebál použít sprostá slova. Hlavně v dialogu se starostou.
Knížka se četla hodně dobře!
A velké plus Linwoodovi za to, že když se určitá postava objevila na scéně po delší době, autor přibližuje čtenáři co to je za postavu. Čtenář tak nemusel dlouho lovit v paměti. To bylo super!
A ohledně postav, které mohli spáchat vraždy nebo je spáchali: Linwood dlouho vodil čtenáře za nos. Chvilku si mohl myslet, že to byl ten či onen. Ale skutečnost byla nakonci jiná.
(SPOILER) Hodně silný příběh...!
Autorka se nebála zařadit dopravní nehodu s 5-ti letým Jacobem hned na začátek. Popisování samotného nárazu auta do dítěte bylo vcelku podrobné a nečetlo se to snadno...
Zvlášť, když se malý Jacob krátce předtím samou radostí svěřoval mamince se svými zážitky ze školy.
Autorka též dokázala krásně vystihnout psychické rozpoložení Jenny a její utrpení po oné nehodě. Její myšlenkové pochody a celkový stav.
Příběh byl perfektně promyšlený a v žádném případě neubíral na tempu a dramatičnosti. Ba naopak, řekl bych, že o napínavé a hrůzné pasáže nebyla nouze ani v nejmenším a postupně jich přibývalo. Především v okamžiku, kdy se na scéně objevil Ian Petersen. Co se z něho vyklubalo za hajzlíka, to svět neviděl...!
Nejdřív se tváří jako velmi slušný chlap. Ale jeho myšlenky směřovaly pouze jedním směrem - k intimnímu vztahu se studentkou. Nedokázal myslet na nic jiného, než jak vypadá její tělo a jak by si s ní užil...!
Jakmile Jennu získá, je tento vztah odsouzen k zániku. Ta holka by dokázala svému partnerovi nabídnout krásný vztah, ale nesměla by potkat takového tyrana. Číst pasáže, kdy Ian popisoval jak Jennu vnímal, jak ji postupně systematicky ničil, trestal za každou pitomost a poté i mlátil a ne zrovna málo, nebylo jednoduché. Ian bez jakéhokoli zatajování Jennu podváděl a bylo mu to jedno. Člověk si jen říká, jak se může někdo takto chovat k ženám. Jenna se uměla tak krásně radovat z čehokoli a dávat najevo svou radost a během chvíle zažila něco hrozného. Škoda, že od něho neutekla dřív.
Ray má můj obdiv za to, že nepodvedl svou ženu s Kate, i když k tomu měl velmi blízko. Ale dokázal se udržet. Tleskám!!
Bethan si mě získala za svůj přístup k Jenně. Od samého začátku, kdy se viděli poprvé, až k odhalení Jenniny dopravní nehody, se k ní chovala velmi přátelsky. Darovala jí i nějaké své věci do jejího nového bydlení. Bezva ženská!
Zarazilo mne, jak se lidé ve vesnici pak chovali vůči Jenně a Iestynovi s jeho ženou. Když Jenně odmítli prodat nákup v obchodě a Iestynovi vzít jeho výrobky do obchodu. Neskutečný...
Patrick byl taky senzační chlap. Ve vztahu s Jennou na ni netlačil. Sice jí dal najevo, co si o té nehodě myslí, ovšem pak se přišel omluvit a stál při ní. I když jí hrozilo vězení. Když ho Jenna odmítla kvůli Ianovi, aby mu neublížil, bojoval o ní. Tak se to má dělat. Myslím, že Jenna našla správného partnera.
Ke konci knihy Claire čtenáře dokonale šokuje, s jakým přijde odhalením.
Perfektní knížka!! :-)
Vynikající! Tahle holka psát umí! Příběh byl psaný jak vtipně, tak i poutavě! Ale Monika věděla, jak ten humor servírovat. Nepřeháněla to s ním, jako jiné autorky.
Samozřejmě, kniha nepatří do kategorie zábavné literatury, i tak se u ní člověk zasměje! :-)
Monika má výborný smysl pro humor a hlavně vtipné hlášky!
Moc ji obdivuji! Nejen za to, že se dokázala celému národu svěřit se svými střevními problémy, ale i za to, co dokázala! Ač neměla žádné zkušenosti s takovými to pochody, fyzickou kondici nabírala krátce před odletem a i vybavení patřilo k obyčejným, poprala se se všemi nástrahami, které jí na cestě potkali. Pochopitelně zpočátku měla podporu Rosti, ovšem ten posléze dal přednost jiné účastnici, do které se zakoukal a Monika tak byla chtě nechtě nucená jít sama. Ale zvládla to v pohodě! A dokonce nezpanikařila ani v okamžiku, kdy se setkala s divokými zvířaty. A takto bych mohl pokračovat dál...
Vážně smekám před autorkou! Má můj nejhlubší obdiv a uznání!
Zpočátku popisuje i své strasti se spolužačkami i to že bývala rozmazlená a snadno se urážela. Podle toho, jak příběh plyne dál, se tomu jen těžko věří...
Tahle holka vystupuje velmi sympaticky!! Líbí se mi, jaké má životní cíle a jak si nastavila žebříček hodnot poté, co absolvovala tento pochod.
Během čtení jsem čím dál více zjišťoval, že tato dívka je přesně má krevní skupina! Být na Vysočině, rád bych se s ní seznámil, jelikož mě naprosto okouzlila! :-)
Super knížka!! Psaná perfektním stylem!
(SPOILER) Tak trochu zvláštní příběh… Ani nevím, kde začít…
Na Finnovi bylo vidět zcela zřetelně, že Laylu opravdu moc miloval! Bylo to poznat již z jeho vzpomínek na jejich společné chvíle, kdy si i po mnoha letech pamatoval naprosté maličkosti. Sice byl občas výbušnější, ale kdo z nás není… Ovšem, nelze se mu divit, že v ten osudný den, kdy se mu Layla ztratila, byl naštvaný na nejvyšší úroveň. Tak ono, když mu jeho životní láska řekne, že měla sexuální styk s někým, koho ani neznala, jen proto, aby zjistila, jaké to je milovat se s někým jiným, to by položilo každého z nás… Ale nevěřím tomu, že by jí byl schopný ublížit, jak se Layla bála. Na to jí až moc miloval.
Když pak odešla ze scény, aby se o několik let později vrátila a předstírala, že je Ellen, měla s Finnem opět moc krásný vztah. Jenomže, jakmile se chtěl Finn s Ellen zasnoubit, začalo se drát na povrch pravé Laylino já… jelikož Finn to tak daleko s Laylou nedotáhl, a tak se musela Layla ozvat.
Byl to dobrý nápad s těmi matrjoškami. Když Finn absolutně netušil, kdo mu je podsouvá a podezíral lidi v okolí a následně mu došlo, že by to mohla být pravá Layla, stálo to za to. Ten stres bych nechtěl zažít. Obavy, aby mu nenarušila vztah s Ellen ještě víc zhoršily emaily od „neznámého“ odesílatele.
Jak se Finn krůček po krůčku snažil rozplétat klubko pravd a lží, které jej stále více obklopovalo, příběh nabíral na dramatičnosti. V tu chvíli nemohl věřit absolutně nikomu! Jelikož veškeré varianty, které se nabízely, byly možné. Nikdo nebyl mimo podezření.
I já jsem měl z toho zamotanou hlavu a neodvážil bych si na nikoho vsadit, kdo za tím stojí a proč…
O to více šokuje zjištění, jak to celé bylo a co tím sledoval…
B. A. Paris s každou další knihou posunuje laťku psychothrilleru výš a výš a pro ostatní autory bude těžké se jí vyrovnat, natož jí překonat…!
Tak tohle byla vážně síla! Vynikající psychothriller jak má být! Knihou jsem byl natolik nadšený, že jsem o ní mluvil, kudy jsem chodil a doporučil ji zase dál. Autorce jsem po přečtení poslal děkovný email za vzrušující zážitek z knihy.
Anotace slibovala zajímavý a napínavý děj, ale já byl z knihy dost zklamán. Příběh se vleče a já se pak knihou jen obtížně prokousával. Stačilo mi přečíst pouze jednou.
Zde nemá smysl se více rozepisovat - napínavá kniha se zajímavým a napínavým dějem! Tento příběh mne vážně bavil!