rubit
komentáře u knih

Kniha se mi velmi líbila, od vyprávění Minky a Josefa jsem se nemohla odtrhnout, to bylo uzasne a zaroven mrazive. Dávám však hvězdu dolů za příběh Sage, tu milostnou zápletku si autorka mohla odpustit, díky tomu knihu přiřadila do červené knihovny, kde by určité neměla byt.


Kniha je zajímavá tím, že je úplně jinak psaná, než americké (i jiné) thrillery, za to velké plus. Postavy velmi zajímavé, i když mě nebyl nikdo moc sympatický, pracovat bych mezi něma rozhodně nechtěla :-) . Děj se nese v lehce humorném stylu, ale některé hlášky byly na mě už moc (drsné,vulgární), také mě přišlo, že kniha uprostřed ztratila dech, ale v poslední třetině se to zase rozjelo. Za mě tak 3,5 hvězdičky, ale určitě zkusím další díly v sérii.


Je to druhé české vydání knihy pod původním názvem Opravdu mrtev? Je zde pozměněn název. Pro mě typická anglická krimi, která se dobře četla, ale znám lepší knihy. Taková detektivka ze staré školy. Velkým plusem pro mě bylo, že jsem při čtení nedokázala vůbec odhadnout, jakým směrem se děj bude ubírat.


Jedná se o psychologické drama, než o klasický thriller, do něj to má opravdu daleko. Kniha mě vtáhla do sebe, stále jsem byla napnutá, co z toho všeho bude a najednou byl konec. A já si říkala, to bylo všechno? Oceňuji, jakou spisovatelka v knize vybudovala atmosféru, ale z příběhu se dalo vytěžit více. Pro mě prostě chyběl moment překvapení, kdy bych si řekla wow, takto to mělo být. Třeba tak, jak to bylo ve Zmizelé. Stále jsem nechtěla věřit tomu, že jak to po celou dobu knihy vypadalo, tak to také tak skončilo. Souhlasím plně ze Zónou, mám z knihy podobné pocity. Kniha se dobře čte, atmosféra super, moc se mi líbily popisy potápění pod vodou, ale za ten konec pouze tři průměrné hvězdičky.


Pro mě standartní Tess Gerritsen, co dodat...Její knížky ze série Rizzoli a Isles prostě můžu, obshaují vše, co má standartní detektivka mít. Jen tedy poslední díly mě přijdou míň uvěřitelné a více překombinované, ale nevadí...


Jak už tu bylo psáno, pozdější díly s HH jsou lepší, napínavější a zábavnější. Ale i tak jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, mám prostě pro HH slabost a stále je to dobrá (byť průměrná) detektivka. Paní překladatelka Kryštůfková odvádí dobrou práci při překladu knížek od J. Nesba, ale tentokráte mě zamrzelo to, že se téměř v každé kapitole někdo "zazubil", na konci knížky jsem na to slovo byla alergická :-)


Literaturu fantasy, sci-fi, upíry apod. nečtu, tuto knihu jsem otevřela jen na doporučení a s tím, že to po pár stránkách určitě vzdám. A nevzdala :-) Jak jsem se začetla, už jsem se nemohla odtrhnout. Vůbec jsem netušila, že by mě to mohlo tak dostat, líbilo se moc. Výborně, pane Kulhánku, určitě si přečtu i něco dalšího.


Ano, je to občas přitažené za vlasy, konec přeplácaný, hlavního "padoucha" lze odhadnout v půlce knížky, ale i tak mě to nesmírně bavilo :-) Co oceňuji, tak čtivost, zápletka je zajímavá a nevšední, kapitoly vesměs krátké a napsané tak, aby jste museli pokračovat stále dál. Doporučuji


Po hodně dlouhé době detektivka (thriller), která mě opravdu dostala. Četla jsem již Chybíš mi a Cizince, všechny 3 knihy byly velmi čtivé, s originálními a neobvyklími zápletkami, ale ty dvě předchozí pro mě měly klasický standartní konec, až zde jsem musela říct - wow, konec mě dostal do kolen, nečekala jsem to. Za mě super.


K autorce jsem se dostala opět po několika letech a musím říct, že se mě kniha docela líbila. Taková příjemná letní detektivka na pár večerů, která nenadchne, ani neurazí.


Standartní Tess Gerritsen, tj. kniha je výborná. Znovu musím napsat, že oceňuji autorku za to, jak dokáže pro každou svou knihu vymyslet nový příběh, nové prostředí, novou zápletku a proto je to vždycky velmi čtivé a nenudí. Super.


Mě to přišlo až moc nereálné (vize jedné z hlavních postav, na kterých je děj částečně postaven), proto nemohu dát více hvězd, i když koncem si to autor hodně zpravil. To mě spadla čelist, nečekala jsem to, povýšilo to knihu o stupeň výš a vše začalo dávat smysl.


Moje první kniha z této série a musím bohužel napsat, že mě to moc nebavilo. Když to srovnám s knihami Tess Gerritsen, ze sérií Rizzoli and Isles, tak ta u mě vede daleko více.


Moje první kniha od tohoto spisovatele. Děj se mě líbil, přes to mě kniha ani autorův styl příliš nesedl. Nevadí mě několiksetstránkové knihy, nevadí mě knihy, kde krev neteče proudem, nicméně zde mě nic nenutilo pokračovat, zkrácení o desítky stran by knize jen prospělo, nakonec jsem byla ráda, že jsem knihu vůbec dočetla.


Není to nic, z čeho bych se posadila na zadek, ale příjemně se to čte, je to dobrá oddechovka. Pro mě taková novodobější a akčnější slečna Marplová. Autorku obdivuji, že se odvážila vymyslet takovou hlavní hrdinku. Příběh byl dobrý, líbil se mi styl psaní, u některých hlášek mě cukaly koutky úst od lehkého úsměvu. Pokud vyjde další díl, ráda si přečtu.


Určitě lepší a uvěřitelnější děj, než v Pánovi ohně, i když né tolik akční. Musím znovu napsat, že May je výborný vypravěč, z mála dokáže udělat hodně a čtenář se opravdu nenudí, kniha mě bavila. Popis Terakotovy armády byl velmi zajímavý (úplně jsem to viděla před sebou a musela jsem si to najít na Internetu), i celé prostředí Číny je super.
Pro mě je jediné mínus je, že ačkoliv Li by měl být špičkový detektiv, tak na některé věci došel prostě pozdě, některé souvislosti byly jasně zřejmé i mě a přišla jsem na ně o několik desítek stránek dříve, než samotný Li. Ale konec byl dobrý, nečekala jsem to.


Kniha je opravdu zvláštní, jak už tu bylo napsáno. Nejedná se o reálný příběh člověka žijícího v KLDR, je to především román, fikce. Nemohu říci, že by se mě děj knihy nějak extrémně líbil, na druhou stranu jsem se díky způsobu vyprávění nemohla od knihy odtrhnout, byla jsem jak zmagnetizovaná, musela jsem stále číst, autor je dobrý vypravěč. Jen se přiznám, na začátku druhé části knihy jsem se v ději ztratila, než jsem si všimla, že je děj vyprávěn ve dvou časových rovinách (a do toho ještě pohled na příběh vysílaný z tlampačů).
U popisu života v KLDR, života v pracovních táborech a drsných způsobů vyslíchání jsem si uvědomila, jak moc jsem šťastná, kde žiji, vždy by mohlo být hůř.


Po Pancence moje druhá kniha od M. Hayder. Panenka byla pouze nechutná, jinak to byl standartní příběh, dokonce ke konci i poetický, Ptáčník je vedle toho ještě velmi brutální a sadistický, na mě už toho bylo zbytečně moc. Příjde mě, že autorka chtěla šokovat za každou cenu. Také mě překvapilo, že jsou obě knihy napsány úplně jiným stylem, jako by to psal někdo jiný. V Ptáčníkovi je děj vyprávěn v minulém čase, téměř na každé stránce vystupuje J. Caffery, Panenka je v přítomném časem a hlavního detektiva tam takřka nepotkáte. I když jsou knihy od M. Hayder velmi oblíbené, nemohu se k této spisovatelce nějak přiblížit. Nevzdávám to ale, ve srovnání s jinými knihami stále lepší průměr, tak v budoucnu zkusím přečíst ještě něco dalšího.
