Rumerum
komentáře u knih
Na severní točnu. Díl druhý
Fridtjof Nansen
Nansen jako první přešel napříč Grónsko. Během další výpravy, té k severnímu pólu, se dostal s Johansenem za 86° severní šířky a bylo to do té doby člověkem nejseverněji dosažené místo. Ale Nansen byl především vědec a tyto výpravy nebyly samoúčelné. Neméně významná byla jeho činnost humanitární a politická. On by prostě dělal v každé době něco jiného, ale pokaždé by to bylo to nejdůležitější, co dělat lze. A příběh této knihy? Pro mě jeden z nejkrásnějších.
Střecha nad hlavou - kořeny nejstarší architektury a bydlení
Jan Jelínek
Cílem autora zde není vyčerpávajícím způsobem popsat všechny druhy obydlí přírodních národů zmámých od středního paleolitu po současnost. Namísto toho čteme příběh vývoje člověka jako takový a příklady architektury se tak objevují přirozeně a obojí se vzájemně doplňuje.
A co mě obzvlášť potěšilo byla část o pavlovienské kultuře, kde autor rozsekl otázku, zda byli tito lidé lovci mamutů, nebo se na nich přiživovali mrchožroutsvím. S plnou vahou své autority fundovaně zdůvodňuje, že mamuty lovili. Po všech těch úvahách, které jsem na toto téma četl, nebo slyšel si člověk prostě řekne: tak tohle beru..
Kniha je tak bohatě ilustrovaná, že se navzdory velikosti čte snadno a tak jsem se u ní nezasekl na půl roku :-) Doporučuji!
Vraždění: Dokumenty z pobytu na vsi
Josef Karel Šlejhar
Tutu knihu jsem dostal jako dárek a na první pohled působila, jako trefa do černého. Ale tento žánr mi nesedl a vlastně nevím, jestli do nějakého žánru patří. Děj knihy je tu v podstatě jako opora temného, filosofického zadumání. Deprese čiší z každého odstavce a nenechte se zmýlit, k žádné vraždě zde nedojde. Měl jsem ale pocit, že ta kniha se snaží zabít mě. Pravda, s mojí nutkavou potřebou dokončovat a tedy dočíst knihu do konce jsem byl v nevýhodě. Dočetl jsem, ale vítěze zde není. Jedna hvězdička je za nauvěřitelnou slovní zásobu autora. Možná že je Šlejhar skvělý autor a jiné knihy jsou lepší, ale já se to nedozvím.
Severní točna
Robert E. Peary
Peary byl každopádně kontroverzní osobnost a nevíme, jestli na pólu byl, nebo ne. Asi známějsí je příběh rivalů Scota a Amundsena v závodě o prvenství v dosažení jižního pólu. Tady jsme na severu a rivalové jsou Peary a Frederick Cook. Na mě Peary působí jako prominentí děcko. S podporou prezidenta Roosvelta, mecenášů a s nasazením "armády" vzal pól útokem. A Cook? Kdo je Cook? Nikdo.. Ale ta kniha byla tak krásná - kožená vazba, úprava, fotografie téměř na každé druhé straně a četla se moc hezky. Pearymu budiž přičteno k dobru to, jak dobře píše o Eskymácích. To asi tehdy nebyla samozřejmost. A když už čteme o pólu, vzdávám hold psům - neopěvovaným hrdinům severu i jihu. Peary jich použil 246!