rundik komentáře u knih
Ač nerad, musím souhlasit s Mišutamyš, i mě Trojice zklamala. Úvodní líčení čtyř leteckých neštěstí bylo živé a hodně působivé a v duchu jsem si říkal, že tohle bude fakticky nářez. Ale netrvalo dlouho a počáteční nadšení bylo tatam. Neustále jsem se snažil orientovat v té změti rozhovorů, e-mailů, chatů, reportáží a nahrávek a hledat nějaké zásadní souvislosti (abych ve finále zjistil, že to bylo zbytečné), což neustálé skoky v čase a prostoru hodně komplikovaly. Je nutné podotknout, že pojetí touto netradiční formou je něco nového a originálního, ale mně osobně to prostě tolik nesedlo. S každou přibývající kapitolou jsem se v duchu chlácholil tím, že "teď už to přijde, teď to začne do sebe zapadat", ale kdepak. Když pominu začátek a konec, tak těch 400 stránek mezi tím bylo vlastně o ničem.
Příjemná oddechovka se spoustou humoru a hodně sympatickým hlavním hrdinou.