sejdrina komentáře u knih
Já tedy nevím, ale po chvalozpěvech na ní jsem nějak čekala něco víc. Upřímně mě ta historická linka příliš nebavila - furt jen samá politika, takže jsem místy přeskakovala. Po dočtení musím říct, že je to takové hodně přefabulované, ale budiž. Jsou horší knížky, ale i lepší, ale za mě zklamání, znovu bych ji už znovu v žádném případě nečetla.
Mně se knížka líbila, dobře se četla, místy jsem se zasmála a hlavně pro mě byla krásně odpočinková a navíc o zvířatech, které mám ráda. Neříkám, že je nějaká top, ale svou funkci odpočinku splňuje.
Moc pěkná knížka, která jen suše nevysvětluje, jak se háčkují krátké sloupky, dlouhé atd, ale zároveň nabízí i konkrétní výrobek, na kterém se dá již naučené procvičit. Ocení již i pokročilý, ale pro začátečníky ideální.
Pěkně zpracované, doporučuji
Docela zajímavá knížka, která přináší mnoho rad a tipu, jak dělat různé činnosti co nejefektivněji, tj. v souladu se svým chronorytmem. Jak poznat, který typ člověk je umožní test na začátku. Test jsem si sice udělala, ale že bych cítila popsanou charakteristiku jako výstižnou, to úplně nevím. Ale jinak ostatní rady a tipy jsou opravdu přinosné. Více si lze přečíst zde http://www.kritiky.cz/recenze-knih/2017/sila-spravneho-okamziku-michael-breus/
Kniha jako celek, fascinující svědectví, co si spojenečtí zajatci museli vytrpět. Na druhou stranu jsem si občas připadala, jak když čtu milostný román a ne knihu o válce. A opravdu si nedokážu představit, že si Horace ve svých 89 letech na všechno ze svého raného mládí pamatuje tak detailně, jak se nás kniha snaží přesvědčit. Zajímavý je i pohled na válku a utrpení ze strany spojeneckých zajatců, většinou jsem četla příběhy od lidí v koncentrácích (Žide apod.).
No, úplně nadšená knihou jsem tedy nebyla. Některé povídky byly dobré, vtipné, ale některé mě absolutně nezaujaly a hlavně jsem čekala ty vlkodlaky apod, ale spíše to byly různé vraždy a podivná úmrtí...