Selket
komentáře u knih
Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti
Ransom Riggs
Čekání, věčné dětství, tajemná rodinná minulost. Všechno mi přišlo velice originálně napsané a z novějšího, trochu dospělejšího úhlu, který se však zhruba ve třičtvrtině knihy zlomil v něco, co mě až tak neuchvátilo. Jakoby už někdo Riggsovi řekl: Tak už to dokonči a on si sedl a za večer to splácal.
Mistrovské dílo
Émile Zola
Knihu jsem si půjčila hlavně kvůli odkazu v knize Impresionisté: jejich životní příběhy, kde se o ní autorka zmiňuje jako o takřka autobiografické knize Emile Zoly, v níž stvárnil hlavní roli jeho veliký přítel Cezanne. Po vydání knihy už ale zase tak velkými přáteli nebyli a já se vlastně ani nedivím. Zola tam sám sebe ztvárňuje jako usměvavého poloboha, který se nemění, zatímco všechny okolo ztrhává melancholie či nedostatek peněz. Ani hlavní hrdina není výjimkou a v průběhu knihy se mění v šílence, který přestává vnímat realitu.
Kniha neuvěřitelně detailně popisuje tehdejší Paříž i poměry v uměleckém světě, který tehdy ještě zdaleka nenastoupil na svou milionovou dráhu.
Dříve se mě ptávali, kam bych se chtěla podívat, kdybych se mohla na jeden den vrátit v čase a od přečtení Mistrovského díla mám jasno. Vidět Salón odmítnutých!
Špinavá práce
Christopher Moore
Na doporučení kolegyně jsem si koupila poslední zlevněný kus, který byl v té době v knihkupectví k dostání a opravdu jsem nelitovala! Naprosto neschopný Charlie a jeho všeho schopné dítko mě naprosto uhranuli! Skvělý vysušený humor a spád.
Nebe nezná vyvolených
Erich Maria Remarque (p)
Žijeme v době, kdy se snad roztrhl pytel s všemožnými pesimistickými postapokaliptickými světy a děsivými pravdivými příběhy, které by měly být co nejdrastičtější. Vyvolávají deprese a pocit hrůzy z krutého světa, který nás obklopuje. O to víc mě těší, že Remarque dokázal ve své knize, ze které smrt téměř dýchá, zachovat pocit klidu.
