Shindeen komentáře u knih

Knihu se marně snažím přelouskat, a to jen proto, že si říkám, že to zkrátka časem MUSÍ být lepší, když je to bestseller... že se autorka zkrátka po dvou odfláknutých dílech už ve finále musí naučit psát a rozšířit si slovní zásobu...
Ovšem jsem zhruba v polovině a můj mozek už protestuje. Jednoduché věty, ty samé výrazy, jak již zmíněno výše - slovní zásoba minimální. Doteď by se děj podařilo shrnout do pár jednoduchých a stále se opakujících vět: "Ách ne, nechci naštvat svého ubohého Stína. Ach jo, daří se mi ho naštvat. Ach, pane bože, udělala jsem blbost a on je rozzuřený. Moje podvědomí se na mě dívá skrz své půlměsíčkovité brýle. Podvědomí a půlměsíčkovité brýle, podvědomí a půlměsíčkovité brýle, podvědomí a půlměsíčkovité brýle... Můj dokonalý Stín si to na mně v posteli vybije tvrdým sexem. Ách, teď má výčitky svědomí, protože si to na mně vybil tak tvrdě. Já má dokonalého manžela! Já a můj manžel. Ách, tohle je ale krásný vanilkový sex na usmířenou! Moje vnitřní bohyně metá trojné salto, moje vnitřní bohyně si dává rudou rtěnku, moje vnitřní bohyně, vnitřní bohyně, vnitřní bohyně..."
A toto se tam prosím děje stále a stále dokola... Nemluvě o tom, že téměř v každém bezduchém rozhovoru přijde na ten "laškovný moment", kdy si pan a paní Greyová začnou vykat, což už mi pomalinku začalo lézt na nervy od prvního dílu (který jsem však také nezvládla dočíst).
Je to pro mě jeden velký literární odpad. Je to urážka pro všechny autory, kteří mají dokonalé styly psaní, jejich příběhy mají děj, pointu a dokáží čtenáře upoutat. Toto zkrátka nemůže být pokládáno za dobrou četbu. A jestli se jednoho dne dožiju toho, že mé děti budou mít v seznamu k maturitě právě tuto trilogii, tak už by se tento svět měl nad sebou hluboce zamyslet.
Jediné, co mě nadchlo, byl námět, jelikož jakožto žena zkrátka miluji červenou knihovnu. Ale můj entuziasmus zmizel po pár stránkách. Toto prostě nemá nárok být označováno za bestseller... Mrzí mě, že této trilogii je věnována taková pozornost. Nemá na to nárok.

Na závěr bych ráda dodala, že filmem (zatím jen tím prvním) jsem byla mile překvapena. Je to asi poprvé, co bych film označila jako tisíckrát lepší, než knižní předlohu. Zásluhu na tom pravděpodobně má hlavně to, že ve filmu nenajdete onu Vnitřní bohyni metající salta, ani podvědomí dívající se na Anu skrz své půlměsíčkovité brýle, a hlavně hlavní hrdince nevidíte do hlavy... a tak si nemusíte dělat obavy, že je naprosto vypatlaná.

Knihu jsem vzala do ruky, asi jako většina tady, z prostého důvodu - a to, abych zjistila, proč je tak opěvovaná.
Nebyla jsem schopna ji dočíst, a to se mi snad nestalo ještě nikdy. Možná jen v pár opravdu ojedinělých případech. Nápad sám o sobě se mi líbil, a myslím, že kdyby byl zpracován dobře, kniha by si zasloužila takovou pozornost, jaká jí je věnována.
Na světě jsou miliony výborných spisovatelů, kteří by si takový povyk kvůli své knize zasloužili, ale E. L. James k nim zkrátka nepatří. Škoda tématu v rukou někoho, kdo postrádá slovní zásobu, a samozřejmě taky jakýkoliv pisatelský um.
Jediné, proč je tato kniha takto opěvována, je sex. Takže, fanynky, než se tu obujete do všech, kteří tuto knihu zkritizují, doporučím vám si nejprve přečíst něco z tohoto žánru, co stojí za ten čas - zkuste Bratrstvo černé dýky, nebo od stejné autorky také například Neodolatelný. Přijdete si na své a možná vám dojde, že úroveň psaní této knihy se pohybuje opravdu někde jinde.

Marisa:
Asi nejde o to, že by to tady četla spousta lidí, kteří předem ví, že se jim to líbit nebude... Problémem bude to, že většina si to vzala natěšeně do ruky, protože námět je nadchl, ale podání a "literární um" autorky je velmi zklamal. ;)

Jedna hvězdička za neobvyklé téma, druhá za Kellana. Asi jediné pozitiva knihy.
První půlku knihy se hlavní hrdinka na každé straně pouze červená a vyhrkává veci, které chce vzápětí vzít zpět.
V druhé polovině knihy se z nevinné holčičky najednou stala nejsobečtější osoba pod sluncem, okolo které se všechno točí.
Spoiler: opravdu jsem měla chuť ji zmlátit, když se dívala, jak Denny kope a buší do Kellana a nedokázala udělat nic. Její opožděný reflex, že kterého vyšla jako největší chudinka, ačkoliv k tomu měla opravdu daleko, vážně nepočítám.
Čeho lituju, je to, že dokonale popsaný Kellan se musel zamilovat zrovna do takové pipky.
PS: až po přečtení knihy se dívám,že v popisu má napsané "erotický příběh". Ale to vážně, vážně ne. :D

5 03.03.2016

Tento příběh původně vznikl jako FanFiction na Stmívání, a upřímně krom jmen postav se ani tak moc nezměnilo... Kniha mě neoslovila. Nápad se zrcadly se mi moc líbil, ovšem zpracování by mohlo být mnohem lepší a originálnější, než milostný trojúhelník mezi holkou, upírem a zabijákem upírů... Což se rovná Belle, Edwardovi a Jacobovi.
Za mě tedy velmi slabé.

4 18.02.2015

Docela mě překvapuje, že má kniha tolik kladných hodnocení... Mi tedy místy připadala opravdu až nepříjemně předvídatelná a absolutně nereálná...
SPOILER:
Ze začátku vznikla láska během prvních dvou stránek. Fajn. Potom následuje zjištění, že tato láska je zakázaná. Dobře. Vypadá to na milostnou zápletku, ale do toho se objevuje rakovina posledního přeživšího rodiče. Oukej. Hlavní hrdinka se na svoji maminku dovolí naštvat za to, že je nemocná... Aha. Dovolí si utéct od ní ke klukovi, místo aby ji za 1. podpořila a za 2. strávila s ní každou vteřinu, kterých už moc nezbývá. Ahá...
Mám pocit, že autorka tady z rakoviny udělala něco, co to není. Přijde mi absurdní a až urážlivé, že ani ne hodinu po tom, co se maminka svým dětem svěří s tím, že umírá, děti udělají co? Začnou se hádat, kdo si vezme její pokoj, až opravdu umře? Cože? Jít na Halloween za rakovinu plic, jako by to nic nebylo? Co prosím? Chytat neovladatelné záchvaty smíchu se svou kamarádkou, jako by se nechumelilo? - ???
Epický happy end, ve kterém ačkoliv maminka umřela, její dcera je šťastně zamilovaná. Hm... Tak jo...

3 20.03.2016

Od autorky jsem četla Počkám na tebe a Buď se mnou a tato kniha pro mě po těchto dvou úžasných příbězích byla docela zklamáním. Od začátku bylo jasné, co se stane hned na další stránce, děj byl ohromně předvídatelný a zápletka taková... no... aby se neřeklo.

Nelíbilo se mi, jak mezi sebou měli Sydney s Kylerem popsaný vztah. Ať už do sebe tajně zamilovaní nebo ne, neměla jsem ani na vteřinu pocit, že se skutečně jedná o nejlepší přátele. Stejně tak po vyznání citů - prostě jsem si to přečetla, ale nevěřila tomu, jak ploché mi to připadalo. :-/
Knih s námětem nejlepších přátel, co se do sebe zamilovali, je opravdu hodně, což je jedině dobře, protože my ženy zkrátka tu červenou knihovnu potřebujem k životu. :D Ale tato spadala někam pod slabý průměr.
Kniha sice neurazila, pomohla mi zabít nekonečné vysedávání v práci, ale že bych ji hltala a chtěla se k ní někdy vrátit, to se říct nedá.

3 29.02.2016

Je pravda, že námět "šedá myš a dokonalý muž" je už poněkud ohraný, ovšem co si budeme nalhávat, dívčí polovina světa takové knihy prostě potřebuje a nikdy jich nebude dost. Námět tedy hodnotím kladně. Ale zpracování? Ehm... autorce je 11 let?
Moc dobře si vzpomínám, že když jsem se poprvé vrhla do čtení prvního dílu, kniha po prvních pár stranách skončila v koši mého tabletu a já už nikdy neměla v úmyslu se k ní vracet. Shodou náhod jsem se ale dostala do kina na zfilmovanou verzi a řekla si, že druhý díl už tedy risknu... A jaká chyba to byla. Krom toho, že jsem tak nějak alergická na styl psaní v přítomném/budoucím čase, což je čistě osobní problém, ne chyba autorky, nějak jsem nedokázala u knihy zavřít pusu a
vyhnat z hlavy tu myšlenku: To jako myslí vážně, jo?
Nějak jsem nepobrala, jak je vůbec možné, aby bylo za bestseller označeno dílo napsáno takto lámavým stylem, naprosto jednoduchými větami, které by zvládlo poskládat dohromady i malé dítě, s postavami, jejichž osobnosti prostě musí mít nějakou duševní poruchu, jinak si to nedokážu vysvětlit... A dějem tak uspěchaným, až by z toho kdejaký zkušenější autor, jehož kniha byla zamítnuta, prostě a jednoduše plakal.
Jak je možné, že z něžné a neviňoučké Any se zničehonic stala mašina na sex, smýšlející ve výrazech jako "snad mě večer můj Stín ošuká", a jak je vůbec možné, aby se hned během první kapitoly k němu vrátila a v podstatě vlastně dospěla k názoru, že ona je ta špatná, vše podělala ona, načež se mu ještě omlouvá za to, co on způsobil v prvním díle...
Dále mi hrozně lezly na nervy stále se opakující výrazy a někdy jsem měla ohromné nutkání si doslova poklepat na čelo z toho, jak její vnitřní bohyně umí kmitat trojné salta, či se rozvalovat na lenošce, a vlastně mi její přítomnost v podstatě skoro v každém odstavci způsobovala panické stavy.
Další zarážející věcí je, jak Anu najednou chtějí všichni muži ošukat, když ještě v prvním díle to byla taková šedá myška, a jak je možné, že celá kniha trvá vlastně jen jeden jediný týden a vůbec není zvláštní, že události se prostě dějí tak zbrkle a každý den se stane něco dočista traumatického.
Myslím, že moje zvědavost si třetí díl přečte. Ale jen proto, že si říkám, že zkrátka NENÍ možné, aby za bestsellerového autora byl považován někdo s tak primitivním vyjadřováním, a trojka se zkrátka musí zlepšit... No uvidíme.

3 16.02.2015

Oproti prvnímu dílu rozhodně pokles.. Už v prvním díle se mi Caroline příliš nezalibila, nicméně teď se mi doslova znechutila a připadala mi jako rozmazlený 13tiletý spratek.. S prominutím.. Ty její nesmyslné výbuchy jsem se snažila svézt na to, ze by třeba nakonec vylezlo, že je těhotná, ale to se nestalo, a tak se mi prostě jenom znechutila.
Scény s kocourem byly originální, nicméně když na ní tasil prostředníčky a usmíval se a podobně, tak už to zkrátka bylo moc... A to jsem prosím milovník koček. :D
Což se mi líbilo asi nejvíc, bylo drama Sophie a Neila. Jinak mě kniha nenadchla... Cas ubíhá hrozně rychle, až mi někdy přišlo, že se i autorka ztratilo v tom, v jakém období se nachází... V par věcech si taky protiřečila. Například: v jedné pasáži jsou Mimi a Ryan zasnoubení a mají večírek ve svém novém společném bytě. Později Mimi říká, stále zasnoubena, že je ráda, že se rozhodli bydlení řešit až po svatbě.
Nebo v jedné scéně Clive vystrkuje prostřední drápek, v jiné scéně drápky vůbec nemá..
Na začátku knihy se Caroline stěhuje do nové kanceláře vedle Jillian, na konci má Jillian vytopeny kancelář ve třetím patře, což je jiné patro, než Caroline...
No, Nabíječ byl fajn oddechovka, tohle už ani to ne..

2 22.02.2016

Oproti prvnímu dílu to pro mě byl docela pokles... Max mi příliš nesedla.
Docela škoda těch často se měnících pohledů vyprávění... Kdyby to bylo popisováno z pohledu jenom jednoho z nich, užila bych si to asi víc, protože by v té knize bylo nějaké tajemství, které bych hrozně chtěla zjistit, vždycky bych přemýšlela, proč se zrovna takhle zachoval, co tím asi myslel... jenomže takhle jsme od začátku věděli, že se navzájem milujou, a bylo to jenom o tom, kdo to vyřkne dřív. Nikde žádné překvapení, všechno až moc předvídatelné...
Taky konec mi přišel hrozně uspěchaný... Celou knihu se Max bojí svých rodičů a pak je s nima hotová ve třech větách... no, je to takové čtení, které sice neurazí, ale ani příliš neosloví... Jednička mě do děje vtáhla mnohem víc.

18.03.2016

Ačkoliv mě kniha z popisu příliš nezaujala, četla se hezky a plynule.
Jednu hvězdičku strhávám za to, že byla tak krátká - no vážně, sotva skončilo všechno představování a vysvětlování, najednou byl konec, a nakonec samotný děj byl popsaný snad na méně stránkách, než to myšlenkové rozebírání každé situace. Taky je docela škoda, že v knize uběhly sotva 3 dny.
Půlku druhé hvězdičky strhávám za to, že jsem pochytila "pražskej přízvuk", který mi jako ostravačce docela lezl na nervy. A další půlku hvězdičky, že mi tam chyběla aspon nějaká ta romantická pusa.
Ale snad v dalším díle.

06.03.2016