simona8126 komentáře u knih

První díl Monster High jsem četla před x lety. Vyhrála jsem ho v soutěži, jinak bych se k této sérii nejspíš vůbec nedostala. Líbilo se mi to, ale s nákupem pokračování jsem váhala. Pak se tři další díly objevily v Levných knihách, což jsem brala jako znamení. Nelituji. :-) Můj soused ghúl je přinejmenším stejně zábavný a nápaditý jako S příšerami v jedné lavici. Příjemná oddechová četba, u které se člověk zasměje a podiví, co všechno je autorka schopná vymyslet. Nejzajímavější na tom je očekávání, co dalšího bude asi následovat. Mohlo by to být prakticky cokoliv. Těším se, až si najdu čas a skočím po třetím díle! :-)

10.10.2018

Povedené pokračování! Místy možná trochu otravnější a zdlouhavější než první díl, ale zase tu bylo více Reichise a jeho vtipných hlášek. Příběh sám byl poměrně atraktivní, zajímavé prostředí, sympatické postavy i nepříjemní záporáci. Trochu mě mrzelo, že tu některé důležité postavy z jedničky byly jen stručně zmíněny. Třeba se vrátí v dalším díle…

04.05.2018

Naprostý souhlas s Andy0892! Od téhle knížky jsem si poměrně hodně slibovala, ačkoli mě mohla varovat má předchozí špatná zkušenost s převyprávěními Krásky a zvířete. Ani Na lovu mě neoslnilo, ale teď vidím, že to bylo lepší než Krutá krása. Ne že by se to dalo srovnávat, Krutá krása si z Krásky a zvířete bere hrozně málo! Nebylo by to špatné, kdyby nabídla zajímavý a poutavý příběh, ale byla to nuda. Stránky ubíhaly rychle, to ano, ale nebylo tam nic, co by mě doopravdy zaujalo. Cokoli se mi snad líbilo, se stejně neobejde bez nějakého "ale". A už hrozně dlouho jsem se nesetkala s tak nesympatickou hlavní hrdinkou, která má sklony nenávidět naprosto všechny, včetně sebe. Svůdný a dokonale krásný hlavní hrdina tomu moc nepomohl. Chaoticky uspořádaný dům také ne. Bylo to předvídatelné, otravné a nezanechalo to ve mně nic dobrého. Nikomu jsem nedokázala fandit. Hlavní hrdinka navíc evidentně přežije všechno, takže ani není důvod se o ni bát. Pevně doufám, že převyprávění Červené karkulky bude lepší. Autorka nepíše špatně, takže tomu šanci dám. Ale další takovou Krásku a zvíře už prosím ne!

28.04.2018

Jsem pomalá čtenářka. Když mě něco neuchvátí okamžitě, jsem schopná se tím prokousávat i celé měsíce. Ale to rozhodně nebyl tento případ. Zrádce trůnu jsem si musela šetřit. Je tak úžasně čtivý, napínavý a plný zvratů, že odložit ho je opravdu problém. Na druhou stranu je škoda jej rychle prolítnout, protože kdo ví, kdy (a jestli vůbec) se nám dostane pokračování. :-/ Pevně doufám, že CooBoo vydá i trojku, ačkoli letos už to asi nebude. Zrádce trůnu (i Poušť v plamenech) si zaslouží mnohem víc obdivu, než má. Dlouho mě něco tak neohromilo a nenadchlo, vřele doporučuji! :-)

26.03.2018

Tentokrát budu stručná a řeknu jen: magické. Od začátku mě to chytlo a nepustilo, což je samozřejmě základní věc, která u mě hraje roli při hodnocení. Těším se na druhý díl! :-)

07.03.2018

Je to knížka pro mladší čtenáře, ale celkem jsem si ji užila. Téma čarodějnictví mě jistě nikdy neomrzí, ačkoli tu rozhodně nejde o příběh, co by se podobal třeba Harrymu Potterovi. Hlavní hrdinka téhle knížky své schopnosti sice taky objevuje pomalu a vylekaně, ale žije ve světě, kde jsou čarodějnice pronásledovány a upalovány. Navíc má velmi sympatického společníka, totiž služebníka – roztomilého plcha se smyslem pro sarkasmus. Jediné, co mi vadilo, byly poměrně časté chyby a překlepy (všímala jsem si jich hlavně ve druhé části, ta byla napínavější a zajímavější). Taky mě mrzí, jak to dopadlo s Davidem, ale nepředbíhejme. Na to už si přijďte sami. Víceméně doporučuji těm, co ještě úplně nevyrostli a dost možná je to ani nikdy nečeká. ;)

16.02.2018

Po Divotání je tu další knížka, díky které si zřejmě začnu myslet, že druhé díly jsou lepší než první. Zase to byl spíše takový můstek mezi jedničkou a trojkou, ve kterém se nedělo téměř nic, co by rozvinulo děj. Teprve na konci došlo k zásadním zvratům a napínavým okamžikům. A těch přibližně 300 stran předtím bylo - víte, co to bylo? Úžasně zábavná záležitost! Jednoduše miluji rodiny Kerstin Gierové. V Drahokamech rovněž, ale tady je to ještě daleko lepší. Super mladší ségra, dobrosrdečná chůva, miloučký pes, nepřátelská nevlastní sestra a ochranářský nevlastní brácha... A spolu s tou Okrovou bestií to tvoří dokonalý recept na pravou pohodu, v tomto díle dokonce vánoční. Ne, není to originální příběh. Je to o vztazích, rozchodech a nářcích, problémech středoškoláků, s průměrným a předvídatelným padouchem... Ale Kerstin to umí prodat s humorem. Tak že se i já ve svých pětadvaceti popadám za břicho.

Stejně jako u Divotání (a mnoha předchozích knížek) musím i tady upozornit na trestuhodnou nedbalost redaktorů! Nevím, co to v CooBoo zaměstnávají, ale Druhá stříbrná kniha snů snad neprošla žádnými korekturami. Tolik to tomu příběhu ubírá na kvalitě! Po několika otravných překlepech jsem si začala dělat poznámky (a to ani ne hned od začátku) a našla jsem celkem 40 chyb (překlepů, pravopisných i gramatických pochybení, nesmyslů nebo jen podezřelých a podivných věcí). 40!!!! To je zatraceně moc a vůbec se mi nelíbí, že něco takového nakladatelství s klidným srdcem vpustí do světa! Ale rozhodla jsem se tu hodnotit příběh. Už mě nebaví kazit příběhům hodnocení jen kvůli redaktorským flákačům!

26.06.2017

Na tuto knížku jsem narazila náhodou, když jsem hledala tituly vhodné pro seminář dětské literatury. Potřebovala jsem zaplnit seznam povinné četby, abych tak řekla. Ale tahle knížka - i když byla tak zvláštní, až mi připadalo, že se vlastně moc nehodí pro děti - ve mně zanechala silné dojmy. Nevím ani proč, něco mě na ní zaujalo, snad ty tajemné ilustrace nebo i samo podivuhodné vyprávění. Neříkám, že je to kdovíjak úžasná četba pro každého. Pro mě ano. Zkrátka jsem si ji koupila a má teď čestné místo u mě na polici.

11.05.2017

Knihu jsem zatím nečetla, ale musím reagovat na poznámky některých zdejších uživatelů. Netuším, co je na obálce, nicméně zřejmě tam bude totéž co na stránkách nakladatele, tedy: „Už jste přečetli Harryho Pottera a Pána prstenů, a lačníte po dalším vzrušujícím příběhu?“ To přece neznamená, že Učedník je Harrymu Potterovi nebo Pánu prstenů podobný. ;-)

Vlastně ani nevím, proč dávám plný počet. Zpočátku mě atmosféra sice oslovila a příběh navnadil, ale postupně mi to připadalo čím dál víc popisné, zdlouhavé... Stále jsem čekala, že se něco stane a ono pořád nic, jen večírky, sešlosti, slavnosti, prostřední cirkusu. Jenže ono to bylo úchvatné prostředí cirkusu, báječné zázraky, úžasně podané... Příběh se odehrával na tolika místech, střídavě v minulosti a současnosti. To bylo občas trochu zmatené a problematické, ale i tak... atmosféra cirkusu mě zkrátka pohltila a příběh dopadl tak, jak bych nejspíš nečekala, ale potěšilo mě to a uspokojilo. Závěr? Skvělá knížka pro snílky a milovníky tajemna, magie, bizarních věcí...

23.12.2015