simona8126 komentáře u knih
Noby – A to vás nenapadlo, že každý třeba doma nemá tři díly? Nebo tu knihu chce čistě proto, že by rád měl ve sbírce něco tak krásného? Tohle snad ani z jiného důvodu nevydali, než aby nabídli nový pohled na něco, co lidé znají už přes dvacet let. Hodnotit tuto konkrétní knihu "odpadem" jen proto, že vám připadá zbytečné mít tři různá vydání, je přinejmenším nespravedlivé. Nikdo vás nenutí si ji kupovat a nemusíte ji ani doporučovat, ale proč tedy hodnotíte? Ten, kdo si ji pořídí, tak může činit ze dvou důvodů: 1) buď ještě nemá žádnou, nebo 2) chce ji prostě proto, že je nádherná, a získá kouzelně upravenou a ilustrovanou věc, která mu může posloužit třeba i jako skvělý vánoční nebo narozeninový dárek pro opravdového potteromaniaka.
(SPOILER) Kvůli vcelku vysokému hodnocení, které mě upřímně překvapilo, mám pocit, že jsem četla jinou knihu než většina lidí tady. Je to jistě pohodová a nenáročná romance, to můžu odsouhlasit. Ale do této knihy jsem šla v naději, že bude vtipná a zábavná, alespoň tu a tam. Bohužel byla jen směšná v nejhorším slova smyslu. Hlavní hrdinka se mi zprotivila hned na prvních stránkách svou nesmírnou arogancí a tvrzením, že její práce je mnohem zajímavější než cokoli, co máme ve svých nudných životech my, obyčejní lidé. Od té chvíle jsem jí přestala fandit, a pokud si hlavní hrdinku takhle znechutíte už na začátku, logicky se vám do dalšího čtení jejího příběhu moc nechce. Navíc jsem jí nedokázala věřit ani nos mezi očima.
Neustále o sobě prohlašuje, jak je profesionální, zkušená, prakticky nejlepší ve svém oboru a neskonale žádaná (navzdory tomu, že zároveň zmínila, jak je těžké se v tom samém oboru uplatnit a prosadit, takže si dle mého protiřečila). Přitom se nechá vyděsit každou neškodnou krávou, co jde okolo. Není schopná si zmapovat terén, ve kterém má pracovat, nezjistí si důležité informace o svém příštím působišti, takže se pak málem utopí v řece, která je široko daleko proslulá nebezpečnými proudy. Obklopí Jackův dům kamerami a týmem údajných profíků, přesto si tam jeho stalkerka chodí, jak se jí zamane. Asi proto, že všichni řeší víc aférky na pracovišti než práci samotnou, včetně Hanny.
Zkrátka, tahle Hanna mi byla neskonale nepříjemná a přála jsem jí jen to nejhorší. Její láska k Jackovi se zjeví naprosto odnikud po několika vcelku běžných společně strávených chvílích, na nichž jsem neviděla nic zajímavého ani zásadního, takže ani to jsem jí nevěřila. Nechápala jsem, jak k tomu došlo. Jack sám je sympaťák, ovšem docela nevýrazný. Navíc se úplně hloupě a bezdůvodně směje všemu, co Hanna dělá, i když ona objektivně nedělá vůbec nic. Z nějakého důvodu je ale náramně vtipná, akorát že já si toho opět nevšimla. Jack dostává méně prostoru než Robby, který se po celý příběh chová úplně nepochopitelně. Tahle postava, stejně jako nejlepší kamarádka Hanny, působí vyloženě hloupě, nesmyslně, jako ostatně celý příběh v mých očích. K dočtení posledních 70 stran se snažím dokopat už týden, což o kvalitách knihy vypovídá asi dost. Obdržela jsem ji v rámci spolupráce s Albatrosmedia, za což děkuji, ačkoli to pro mě byl bohužel velký krok vedle.
Ulala – na hodnocení této knihy jsem se podívala jen proto, abych zjistila, jestli je v ní hromada chyb. Děkuji Vám, teď tedy vím, že ano. Z nakladatelství LEDA mám doma několik knížek a to vědomí mě dost ničí, protože zatím jsem z nich přečetla jen jednu, Janu Eyrovou, a ta byla tak neskutečně plná chyb, že se mi chtělo hystericky smát i plakat. Kéž by to byla záležitost jen jediného českého nakladatelství, ale v posledních letech se čím dál častěji přesvědčuji, že o kvalitu textu se nezajímá snad už vůbec nikdo. Přitom knihy jsou čím dál dražší. Tahají z nás peníze a nedávají nám odpovídající kvalitu.
Důstojné a jistě nejen mnou dlouho očekávané završení povedené trilogie pro děti a mládež. Tromby nabízejí příběh plný tajemna, dobrodružství a sympatických (i velmi nesympatických, ne že ne) postav, který se zejména ve třetím díle rozroste o četné fantastické prvky. Záleží tedy na tom, zda dáváte přednost současné realitě, anebo v knížce rádi přivítáte nějaké to nadpřirozeno. Mně osobně asi více vyhovovalo, když se děj v prvních dvou dílech držel tak nějak více v realitě, ale přesto jsem si pokračování užila. Ostatně, věkově už nejsem cílová skupina a coby hnidopich starší třiceti let mám i pár výhrad, zejména k pro mě až příliš stručnému, jaksi unáhlenému konci, který dostatečně nezodpověděl všechny mé otázky, ale hádám, že kdybych byla alespoň o polovinu mladší, tolik by mi to nepřekáželo.
Příběh byl skvělý, o tom žádná (více se k němu chci vyjádřit v recenzi), ale jsem vážně jediná, komu vadilo neskutečné množství chyb? Tady paní korektorka odvedla velmi mizernou práci, za kterou by se měla stydět. Člověk by čekal, doufal, že se redakce poučí poté, co v prvním díle nechala hromadu chyb a překlepů, ale tady je to ještě mnohem horší. Samozřejmě, pár chyb v celé knize se může vyskytnout, nikdo není neomylný. Ale aby byly dvě tři chyby pomalu na každé druhé stránce, to je velice smutné. Svědčí to o upřednostňování kvantity před kvalitou, o spěchu a touze mít to hlavně co nejdřív z krku i za cenu toho, že to bude odbyté. Je neskutečné, co si nakladatelství dovolí vypustit do světa, jako by bylo naprosto v pořádku nabízet čtenářům texty plné chyb. Nedochází jim, jak to kazí požitek z četby? Jak je to nepřehledné, když se uvozovky vyskytují jinde, než mají být, případně zcela chybí? Jak je trapné zaměňovat i jména postav, vynechávat koncovky slov atd.? Nebo je jim to prostě úplně jedno. Tak dobrý příběh, ale pro mě osobně zničený odfláknutou korekturou.
(SPOILER) Jsem na straně 170, ale zatím tedy moc nadšená nejsem. A to rozhodně patřím k největším fanouškům knih Kerstin Gierové, ačkoli jsem věkově vysoko nad předpokládaným limitem. :-) Nejvíce jsem si oblíbila Zámek v oblacích a Stříbrné knihy snů (množství chyb a překlepů navzdory, CooBoo!), ale Pomněnka je zatím spíše zklamáním.
Ne že by jí chyběl humor, který je ostatně základním znakem všech zmíněných knih Gierové, ale popis fantasy světa mi (alespoň v této fázi) připadá chaotický a zbytečně obsáhlý (množství postav, k čemu vlastně?). Quinn má možná dobré hlášky, ale je značně nesympatický, navíc hlavní hrdinku odmalička šikanoval. Proč by ho proboha měla mít ráda? Nehledě na to, že zápletka s přijetím peněz od matky za to, že se jí budete starat o syna, ta byla od první chvíle jasným zdrojem konfliktu. Bylo evidentní, jak se to vyvine, že to Quinn zjistí, naštve se atd. Velmi chabý pokus o drama ze strany autorky. :-/ Frustrující a neoriginální, od Kerstin bych čekala více. Ani se mi nechce dočítat, ale tak... snad ty humorné hlášky budou stačit, abych u toho vydržela. Oproti jiným knihám autorky opravdu zklamání – zatím, ale možná změním názor.
DODATEK: Ne, názor jsem nezměnila. Alespoň ne k lepšímu, spíš naopak. :D
(SPOILER) Musím se hodně přemáhat, abych to dočetla. Do konce mi zbývá ještě asi třicet stran a je to pro mě už jen čiré utrpení. Pozor na případné SPOILERY…
Obsidián jsem poprvé objevila v aplikaci Chapters a pokládala ho za vtipnou paranormální romanci. Ano, první díl takový skutečně byl a líbil se mi. Ve dvojce to ještě celkem šlo, ale pak přišel ten závěr s Adamem a… od té doby se všechno takříkajíc pokašlalo. Z příběhu, který byl jakousi neoriginální kombinací Stmívání a Hostitele, se rázem stal paskvil přibírající navíc ještě Hunger Games a Divergenci… A teď před koncem Origin to připomíná snad i Den nezávislosti.
Pokud jste sérii začali číst v touze po něčem humorném a ironickém, milém, romantickém a hlavně odpočinkovém, nepokračujte. Teď už je to jenom naprosto nepromyšlená akce střídaná bohatými dávkami deprese, nelogických zvratů a náááramně sexy scén s Daemonem. Aneb poté, co vás unese tajná organizace a vaše maminka doma pláče, protože neví, co s vámi je, je vůbec nejlepší vyrazit do Las Vegas a spontánně se vzít, protože se přece tááák strašně milujete. A pak to ještě oslavte sexem. Kdo by se vzrušoval nad nevhodnými okolnostmi. Upřímně, scény se sexem jsem otráveně přeskakovala a protáčela nad tou nebeskou láskou oči. Vůbec jsem jí nevěřila. (Daemonův přístup: Kat je prostě úžasná, tak moc ji miluji, zaslouží si celý svět a já bych ho pro ni klidně celý vypálil... Můj přístup: Proboha proč? Co udělala tak úžasného, kromě toho, že způsobila smrt mé oblíbené postavy a pak se nechala zajmout?)
Ale co je ještě horší než ustavičné doteky, spalující polibky a nepřetržití motýli v Katině břiše (asi jste si všimli, ale od jisté chvíle nemám Kat ráda a s každým dílem je mi víc a víc protivná), je fakt, že teď už se tady jenom umírá. Postavy padají jako jepice, jako bychom zabloudili pro změnu do Hry o trůny, takže za mě ne. Až moc deprese a frustrujících úmrtí, když jsem vlastně chtěla jen něco, u čeho si oddechnu a pobavím se. NE! Nechci další úmrtí jen pro wow efekt a poslední díl si přečtu jen proto, že jsem byla blbá a koupila si celou sérii najednou.
Tahle knížka u nás vyšla v roce 2020? Prima, tak od té doby ji čtu. Respektive mám rozečtenou. Protože už alespoň třikrát nebo čtyřikrát jsem ji odložila a po hodně dlouhé době se k ní zase zkusila vrátit, jen abych ji znovu odložila. Když byla vydána, způsobila velký poprask jako jedna z nejočekávanějších novinek atd. Věřila jsem, že z ní budu nadšená – když nic jiného, tak alespoň proto, že mám slabost pro královské romance. Ale jsem asi trochu zklamaná, přesněji řečeno zmatená. Od začátku jsem si připadala, jako bych četla druhý díl něčeho. Autorka mě uvedla do světa plného postav, u kterých jako by počítala s tím, že už je budu perfektně znát. A hned pochopím, o co jde. No, příliš jsem se v tom ale nevyznala. V těch politických řečech, v tom, čím se vlastně Alex zabývá, s kým se zná a jaké politické problémy řeší. Vůbec jsem se v tom neorientovala a vůbec mě to nezajímalo. Těšila jsem se hlavně na rozvíjející se lásku s britským princem, ale z nějakého důvodu mě příliš neoslnila ani ta. Ještě pořád jsem nedočetla, znovu jsem knihu odložila a přemlouvám se, abych ji konečně dotáhla do konce. Tohle se mi snad ještě se žádným románem nestalo. Buď mě chytne a přečtu ho s radostí, nebo ho tedy definitivně odložím a neřeším to, ale tohle… s tímhle se pořád crcám, jak by řekla Škopková, a ne a ne to dočíst. Holt to asi nebude to pravé pro mě. :D
Od téhle novinky jsem si hodně slibovala a také jsem se trochu bála, že mé naděje nebudou naplněny. Poslední dobou mívám tendence „mířit vedle“, vybírat si něco navenek působivého, ale ve výsledku nezajímavého (viz Z krve a popela). Ale Kluci ze hřbitova mě naštěstí nezklamali ani trochu. Je to příběh plný nebezpečných a napínavých situací, ale i dojímavých momentů, vtipných hlášek a sympatických postav. Hlavně se ale odehrává v pro mě naprosto originálním a úžasně zajímavém prostředí. Velice osvěžující záležitost! Dala bych i pět hvězdiček, ale mrzela mě tu jedna jediná věc – hlavního zlosyna bylo možné odhalit poměrně brzy (nejpozději v polovině knihy, během scény, kde babička vypráví legendu o zlém jaguářím bohu a lamentuje, že se jí ztratily posvátné čepele). Doufala jsem, že mě kniha v tomto směru překvapí, že mi nabídne jiného zloducha, nad kterým mě samotnou ani nenapadlo uvažovat, ale bohužel – příběh do puntíku naplnil mé teorie a držel se té nejsnazší, nejjasnější zápletky bez jakéhokoli překvapivého zvratu. To mi bylo vážně líto, taková předvídatelnost! Ale jinak po všech stránkách skvělé počteníčko! :-)
Pro mě je toto první zkušenost s literaturou, která se nějakým způsobem zabývá problematikou genderu, transsexuálů... Pokud si říkáte, že to není nic pro vás, nebojte. I tak se vám to bude líbit, protože příběh je prostě jen lidsky upřímný, vtipný, milý… Hlavně ale vypráví o přátelství a o touze zapadnout mezi své nejbližší, nalézt u nich pochopení a podporu. :-) To ocení každý z nás, ne? Vztah mezi Yadrielem a Julianem se vyvíjel krásně přirozeně, nebyly tu žádné uspěchané a přemrštěné reakce. Jsem spokojená a doporučuji.
Zimní pohádky okouzlí člověka na první pohled nádhernou obálkou. Ta odráží čarovnou zasněženou a vánoční atmosféru jednotlivých příběhů uvnitř. Potěšilo mě, že většinu těch lidových příběhů z různých koutů světa ani neznám a že jsem tedy díky knize zjistila i něco nového. Dozvěděla jsem se řadu zajímavostí o klasických vánočních tradicích, slavnostech a motivech, např. o původu vánoční hvězdy. Ale stejně tak tu najdete známé pohádky od slavných autorů, jako je Louskáček E. T. A. Hoffmana nebo Sněhová královna H. Ch. Andersena, nechybí ani Dvanáct měsíčků aj. I když sbírka obsahuje nějaké překlepy, celkově jde o spíše kvalitní záležitost s texty plnými poučení a zajímavostí. Může to být moc pěkný vánoční dárek pro vaše děti. Více viz má recenze...
Velké zklamání, bohužel… Tahle kniha má jen velmi jednoduchý a chabý příběh, co by se dal shrnout do jediné kapitoly, jinak ale sestává hlavně ze samých sexuálních scén. Je jich tu tolik, že kdyby je člověk všechny přeskakoval, dospěl by ke konci během chvilky. Nejsou tu žádné napínavé zvraty, žádné akční scény ani pořádná romantika, jen živočišný sex dominantního vola s otravnou ženskou, která nemá žádnou sebeúctu. Jednání postav mi bylo po většinu času nepříjemné a celý ten nápad se zmizením a opětovným nalákáním žárlivé snoubenky byl jednoduše pitomý. Tady jsem šlápla hodně vedle.
(SPOILER) Vážně jsem věřila, že se mi Studie kouzel bude líbit... Druhý díl téhle zvláštní fantasy série začal velice slibně a byl opravdu čtivý. Skutečně jsem se snažila obhajovat ho na všech frontách a před každým, koho z různých důvodů zklamala už Studie jedu. Ale… až do samotného konce mi nadšení při nejlepší vůli nevydrželo. Bylo tam příliš mnoho věcí, které mi vadily, např. Valekova podřadná role a minimální výskyt (to samé platí pro Ariho, Janka a velitele, takže vlastně pro všechny mé oblíbence z první knihy), dále příchod neskutečně otravného, nepříjemného (nebojím se říct až odporného) bratra Leifa, pak také přítomnost mladého Cahila – chvíli milého a přátelského, chvíli vzteklého jako rozmazlené dítě, chvíli krvežíznivého –, až jsem si říkala, jestli ve skutečnosti není z trojčat a nestřídají se s ním na scéně nějací bratři. Pak tu byla neohrožená Jelena, dokonalost sama, mistryně všech kouzel, moudrá a vždy odpouštějící, která (ač bez jakýchkoli magických znalostí a dostatečných zkušeností) dokázala porazit všechno a všechny lusknutím prstu, zatímco čtyři mistři mágové jen zmateně a bezmocně postávali stranou… Pokud náhodou Jelena nestačila na něco sama, nebyl problém přivolat si myslí poskoka Valeka, aby vše bleskově vyřešil za ni. Skoro to vypadá, že ho autorka využívala jako "boha ze stroje" (deus ex machina, chápete). A to není ani zdaleka vše, co mi na téhle knize vadilo (ehm, ehm, překlepy…). Přitom měla tak úžasný rozběh! Jaká škoda… Ale protože tu mám i nějaké své oblíbence a sympaťáky (vedle Janka a Ariho např. Kiki, Daxe a další), budu v sérii pokračovat a doufat, že se to celé nějak zlepší... Pokud tedy CooBoo vůbec další díly vydá.
(SPOILER) Mimochodem, ví prosím někdo, kam se poděl Bas? Lou mu vrátila vzpomínky, že ano, takže pak už ji poznal, načež ale Reidova balisarda zajela do stromu (tu scénu jsem naprosto nepochopila, co to kruci bylo za divný strom?) a Bas prostě najednou zmizel taky. Nejdřív tam byl, dokonce to vypadalo, že se o Lou strachuje, a bum, zničehonic je fuč. Něco mi ušlo? Protože pokud ho autorka prostě jen tak vynechala a nepovažovala za důležité nám sdělit, co se s ním dál stalo, tak... je to další mínus.
(SPOILER) Bohužel se i já přidávám mezi ty zklamané… První díl mě nadchl, škádlení a sbližování hlavních hrdinů mě bavilo, jejich lásce jsem mohla držet palce. Ve dvojce mě zklamalo snad všechno, co mohlo. Ačkoli chápu, že se Reid i Lou potřebovali s určitými nesnázemi postupně vyrovnat, jejich vztah se stal jaksi nevěrohodným, pro čtenáře neuspokojivým. Hádky řešili mlčením nebo podivným soubojem, místo aby si spolu sedli a ve vší upřímnosti si všechno vypověděli. Lou má potřebu Reida chránit, ale činí tak tím, že mu lže, zatajuje informace nebo jím manipuluje jako loutkou, a to doslova. Navíc se celá kniha točila kolem plánů Morgane, jež zde ani nebyla přítomna, hrdinové se prostě jen skrývali a pak pátrali po možných spojencích. Do toho čas od času vlétlo něco obzvlášť drastického, aby se neřeklo, že je to už moc velká nuda… Musím zkrátka souhlasit s myšlenkou, že série měla zůstat dvoudílnou, jak bylo původně v plánu. Více mých postřehů najdete v recenzi, včetně smutného a naštvaného povzdechu nad tím, jak odbytá byla v této knize korektura. Tolik překlepů a chyb jsem už dlouho neviděla, ale nemělo by mě to překvapovat u nakladatelství CooBoo, které je tímto laxním přístupem pověstné.
Tesáky byly milé, tu a tam vtipné, ale nepříliš originální, plné klasických klišé a hlavně velmi krátké. Než se člověk naděje, má je prolistované. V hlavě toho vlastně moc nezůstane. Na odreagování během chvilky jsou dobré, ale že bych z nich byla nějak zvlášť nadšená, to říct nemohu. Ocenila bych větší propojení jednotlivých scén, více informací o minulosti hlavních hrdinů a jejich současném životě mimo vztah, zkrátka více PŘÍBĚHU. Tohle působí jako nepříliš uspořádaná sbírka stripů, což to vlastně také je. Mohlo by jich být alespoň více. Takhle nemám příliš dojem, že by knížečka stála za koupi. Navíc bez přečtení anotace bych na začátku ani netušila, kde jsem, co se děje, kdo je kdo…
vandalindakova – amen :D souhlasím, tahle kniha člověku nedá nic kromě vzteku nad zbytečně utracenými penězi. Obálku má vážně nádhernou, nespravedlivě a nezaslouženě nádhernou. Ale Holubice a had má podle mě pěknou obálku. Možná by si zasloužila hezčí, ale rozhodně by to mohlo být daleko, daleko horší (vždycky si tak nějak vzpomenu na Napořád od Alyson Noël :D). A jestli můžu někomu něco doporučit, čtěte Holubici a hada a Zaslíbenou radši obejděte hodně velkým obloukem.
Barca055 – to jsme asi každá četla úplně jinou knihu, protože dle mého Zaslíbená za přečtení opravdu nestojí a jen kvůli některým drobnostem ode mě získala s bídou dvě hvězdičky. Začátek byl slibný, ale pak se to zvrtlo v cosi podivného s nudným a předvídatelným dějem a s uspěchaným koncem, který nadobro zabil můj zájem o další díly. Hádám, že vkus čtenářů je opravdu různý. :-) A pokud Selekce je této věci "nesmírně podobná", musím se okamžitě zbavit Selekce, Elity i První, které mám a dosud jsem nečetla.
Tady platí, že kniha by se neměla posuzovat podle obalu. Obálka je nádherná, ale obsah nestojí za moc. Hlavní zápletka je neoriginální, jednoduchá a nepříliš zajímavá. Celou dobu je to vlastně téměř o ničem, akorát na posledních cca 60 stranách se dočkáme řady zvratů, podaných ovšem poněkud uspěchaně, neuspokojivě. Postavy jsou ploché (někdy procházejí nevysvětlitelnou změnou charakteru), milostná linka urychlená a nevěrohodná, závěr vyloženě zarážející a chuť do pokračování prakticky nulová.
Selekci jsem nečetla. Mám ji doma, ale nejdřív se musím vzpamatovat z tohohle, než dám autorce další šanci. :-/
Nedělá mi to žádnou radost, ale nemohu se připojit ke všeobecnému jásotu. Kroniky prachu mi připadaly nejen velmi naivní, ale hlavně předvídatelné. Kdykoli se autorka snažila něčím ohromit, ve skutečnosti mě jen popudila, až se ze mě zase stala sarkastická příšera protahující obličej a kvičící: „Neříkej, vážně??? Kdo by si to pomyslel!“ Problém je, že mi to celé připadalo jako nápodoba mé milované Pýchy a předsudku. Jediným novem mohla být knihovna, ovšem pracovní povinnosti Animant – každý den stejné a dopodrobna popisované pořád dokola na prvních 200 stranách – mě od dalšího čtení spíše odrazovaly. Teprve někde v polovině knihy si příběh znovu získal můj vlažný zájem a TEPRVE na posledních 38 stranách se honem začala rozbíhat spousta zajímavých (byť ne originálních) věcí. Jaká škoda, že je autorka v závěru tak uťala! Kde kniha končí, mohl skutečně slibný a zajímavý příběh teprve pořádně začít. Stačilo by odkrojit prvních dvě stě stran a připojit alespoň stovku dalších za ten nemožně naivní a neuspokojivý konec, ale… No, nemohu mít všechno. A jistě má každý autor právo napsat svůj příběh tak, jak to cítí a pokládá za nejlepší on. Takže bych měla být vstřícnější, ale nemohu si pomoct, prostě mě to trochu mrzí. Více viz recenze.
Další super díl super série přináší opět zcela nový a neotřelý příběh plný napětí, drsných scén i humorných momentů. Jestli vám v předchozím Spoutávači chyběl Reichis, tak tady si ho užijete dosytosti – a ještě víc! Kvalita a čtivost fantasy cyklu časem rozhodně neklesá, už se moc těším na šesté pokračování. Jen mě mrzí, že má být poslední.