Hrobník a dívka
Oliver Pötzsch
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/505634/bmid_divka-a-hrobnik-645ddbf2866d1.jpg
4
190
190
Hrobník / Hrobárov almanach série
< 2. díl >
Vídeň roku 1894. Inspektor Leopold von Herzfeldt vyšetřuje kuriózní případ. V uměleckohistorickém muzeu byla nalezena mrtvola slavného profesora – nabalzamovaná přesně podle staroegyptských klasických postupů. Stal se profesor obětí starověké kletby? Leopold hledá radu u Augustina Rothmayera. Kdo jiný by měl být větším znalcem umrlčích záležitostí než poněkud mrzoutský hrobník?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Historické romány
Vydáno: 2023 , KalibrOriginální název:
Das Mädchen und der Totengräber, 2022
více info...
Přidat komentář
Sice je to chvílemi sice trošku přeslazené, ale zase to jde s duchem doby. Afričtí domorodci,homosexuálové, emancipovaná žena. Bohužel chybí někdo na vozíku,japonec a trpaslík. Proto dávám jen tři hvězdy.
Kniha náhodně vybraná v knihovně podle obalu. Nelituji toho, výborný námět, dobře se to četlo a určitě sáhnu i po předešlém dílu s názvem Hrobník.
Kniha Hrobník a dívka mi opět zalahodila. Augustin Rothmayer je mi stále sympatičtější, jeho vztah k Anně pochopitelnější; naopak soužití (?) Lea a Julie má i nadále sinusoidní průběh. Vídeňští kolegové už dokážou Leovy schopnosti a znalosti lépe ocenit, odpustit si narážky na jeho židovský původ však stále nesvedou. Pro mě svižné a zajímavé čtení; paradoxně méně mě zaujala egyptská nežli vídeňská linka.
Překlad mi vyhovoval, tiskové chyby jsem - na rozdíl od spousty jiných čtenářů - ve větším počtu nezaznamenala (a to je v mém případě buď známka zaujetí četbou, nebo naopak přílišné roztěkanosti), jen na s.225 korektoři přehlédli chybnou shodu podmětu s přísudkem. A tak jen doufám, že se můžeme těšit na podobně povedené pokračování.
Bohužel i zde je druhý díl série znatelně slabší než první, podobně jako u autorovy série Katova dcera, a to z následujících důvodů:
- Jedním z problémů jsou prvoplánové „woke“ přílepky ohledně rasismu jako vystřižené ze současných pamfletů. Aby mi nebylo špatně rozuměno, to zahrnutí „cestujících domorodých vesnic“ do děje je úplně v pořádku, to se skutečně tehdy dělo, a bylo to špatně. Ale je urážkou čtenáře a „zmrzačením“ textu, pokud jsou do textu opakovaně „plácnuta“ současná progresivistická téměř fanatická prohlášení. Když jsem pak četl autorův doslov, bylo to jasné - tam se prvoplánově vyjádřil (dobře, v doslovu dejme tomu) a z nějakého důvodu to pak v podstatě opakovaně překopíroval do textu jako „myšlenky“ Julie. Přitom kdyby si to autor odpustil, tak samotné vylíčení toho, jak ty presentace „domorodých vesnic“ fungovaly a jak se někteří lidé chovali, by mluvilo samo za sebe. Navíc zahrnutí homosexuálních vztahů je do příběhu zahrnuto zcela organicky (a neznamená to, že by se autor proti tomuto jevu z hlediska současnosti negativně vymezoval).
- Mám problém s líčením charakteru Julie. Její charakter je vysvětlitelný snad pouze za předpokladu, že je schizofrenička a v jedné z identit „tvrdá“ žena a zdatná manipulátorka. Na jednu stranu v některých chvílích "uzlíček nervů", na druhou stranu její vztah k dceři nijak neovlivňuje, že její dcera byla počata znásilněním. Na jednu stranu nejistá v práci a prahnoucí po lásce, na druhou stranu vyhledává smyslné tancování a zpěv, jedno s kým. A Leovo chování si Julie manipulativně „tvaruje“ do podoby, kterou sama chce, takže Leo kvůli ní osvobozuje vězně (tady se ještě Leovy pohnutky a konání dají pochopit, domorodec je nespravedlivě držen v cele a mučen), ale Leo také bezostyšně na popud Julie krade důkazní materiál a zpeněžuje ho (spíš by dávalo smysl, když by Leo pro daný účel použil štědrou apanáž od maminky). Julie také bez uzardění začíná fotit plošně klienty „bordelmamá“, u které bydlí, aby ta je mohla vydírat. Pak se najednou Julie charitativně, empaticky a nezištně zajímá o hrobníkovu schovanku Annu.
- Vylíčení jedné ze závěrečných scén je nerealistické. Hrobník hodí proti obličeji vraha láhev s lučavkou královskou, která se rozbije. Budiž, pokud by se jednalo o zásah do tvrdého čela, je to v principu možné. Ale pak by musela rozstříknutá lučavka s agresívními výpary ovlivňovat dění a jednání i ostatních osob vyskytujících se v tom omezeném prostoru, ale ono „nic“......
-Zážitek z knihy pokazí i to, že autor (překladatel?) je schopen poplést křestní jména u jedné z postav nebo zaměnit Julii za Annu hned na prvních stránkách knihy. Pak už je to dále v pořádku, ale proč to nejde uhlídat ze sta procent?
Jak tedy knihu zhodnotit souhrnně? Pokud by autor cíleně líčil Julii jako schizofrenní vysoce manipulativní osobnost směřující v dalších dílech k zločinecké kariéře, ke zničení Lea a úplnému rozdvojení osobnosti, a po opominutí těch prvoplánově woke aktivistických přílepků ohledně rasismu, tak 3,5 hvězdičky. Pokud je autorovou snahou líčit Julii jako jednoznačně pozitivní empatií přetékající a nezištnou postavu a měl bych do hodnocení zahrnout i ty přílepky, tak odpad. Po zprůměrování tedy slabší dvě hvězdičky. Přitom i u této knihy se ukazuje, že autor umí psát, některým částem se nedá nic vytknout, ale kniha je celek, do kterého musí všechny pasáže po všech stránkách správně „zapadat“. Když o tom tak uvažuji, připadá mi, jako by autorovy knihy navazující po prvním díle série (u Katovy dcery i Hrobníka), byly vytvořeny AI a výsledek už nebyl odladěn autorem-člověkem.
Rothmayer by si zaslúžil prípad, ktorý by sám vyšetroval, spolu s Annou. Rovnako ako prvý diel, aj tento to bolo zaujímavé čítanie s nádychom tajných spolkov, veľmi dobre.
Zase moc pěkné čtení. Zajímavá zápletka a hezký vhled do smýšlení lidi na konci 19. století. Příběh se mi opravdu moc líbil, jedna hvězda dolů za příliš mnoho překlepů a dalších redakčních nedostatků.
Dynamická detektivka z Vídně konce 19. století. Sympatické postavy, poměrně dost akce a podobně jako v sérii Katova dcera se zde objevují hrdinové, kteří svým způsobem stojí "na okraji" (samozřejmě sám titulní hrobník, ale i mladý policejní inspektor, který se liší od svých kolegů nejen tím, že nepochází z Vídně, ale také židovskými kořeny, a jeho přítelkyně, svobodná pracující matka bydlící v nevěstinci). V ději se řeší dva různé zločiny a atmosféra císařské Vídně v době, kdy se svět dynamicky mění, je velmi uvěřitelná. Doporučuji.
Druhý díl nás opět zavede do Vídně na konci 19. století. Kniha má více dějových linií a Leo se svými pomocníky se snaží objasnit nejen podivné úmrtí profesora egyptologie, ale také záhadné vraždy mladých mužů, jejichž těla jsou vždy navíc zohavena. Autor opět zdařile vykreslil sociální klima Vídně dané doby a to nejenom rozdíly mezi jednotlivými vrstvami společnosti, ale hlavně postoj k lidem tmavé barvy pleti.
Do knížky jsem se těžko začítala, v jednu chvíli jsem ji dokonce chtěla i odložit. Ale pak se to rozjelo a konečně se mi knížka četla líp, než prvních pár stránek. Název knížky by mohl být i jiný, o oné "dívce" se tam autor zmiňuje jen okrajově. A hrobník tam také nehraje úplně hlavní roli. Jsem ráda, že jsem ji dočetla, ke konci jsem už byla napnutá a zvědavá, kdo bude vrah. Série Katova dcera je tedy mnohem lepší. ;)
Tak za mě opět musím pochválit obálku prostě skvělá. Kniha se moc dobře čte a pro mě překvapivý závěr knihy. Doporučuji.
Hrobník a dívka...
Jedná se o v pořadí druhé pokračování ze série Hrobník... Určitě bych Vám doporučil přečíst si nejprve předchozí díl, protože už v něm se seznámíte s hlavními postavami, kterých se bude týkat i pokračování... Samotný název prvního dílu je stejný jako název celé série, a to Hrobník... ;-)
Koukal jsem, že v srpnu vyjde ve slovenštině pokračování této série s názvem Hrobník a vražda v kryptě... Snad se brzy dočkáme i českého překladu... ;-)
Zpět k samotné knize...
Inspektor Leopold von Herzfeldt je přivolán do muzea, kde byla nalezena mrtvola profesora Alfonse Strössnera, která byla nabalzamovaná přesně podle staroegyptských postupů...
Vyšetří i tento podivný případ? Bude mu opět nápomocen hrobník Augustin Rothmayer? Odpovědi na tyto otázky najdete v této knize... ;-)
U hodnocení není nad čím váhat... Hrobařská série je naprosto skvělá a zaslouženě u mě má pět hvězdiček... ;-)
Dovolím si nyní trochu odbočit a doporučil bych Vám i jiné knihy autora... Oliver Pötzsch totiž napsal absolutně skvělou sérii Katova dcera, která má momentálně osm dílů a co nevidět vyjde i deváté pokračování...
Stále čtivé, ale první díl se mi líbil mnohem víc - originální, slibný začátek retro krimi série. Tady jsem postrádala víc Hrobníka a jeho studia, víc Vídně (zde jen malé nahlédnutí do kanalizačního systému, a ještě jen dle autorovy fantazie), víc detektivky.
Autor se zamiloval do starověkého Egypta (to mu nemůžu vyčítat, i mně se to kdysi stalo), a postavil vídeňské krimi na reinkarnaci jistých starobylých praktik. Sice tu máme mumie, otázky života věčného, balzamování a trochu souvisejících božstev (většinou v nepovědomé transkripci), ale i celá staroegyptská linka mi přišla trochu povrchní. V ničem se autor tentokrát důkladně neporochnil, přitom kniha byla hodně dlouhá. Tak snad příště.
"Vždyť je nemocná. ... Ženy pořád kvůli něčemu churavějí. A když nejsou nemocné, tak jsou mrzuté, hysterické nebo těhotné."
Pozn.: překlepů vypadávalo na čtenáře podezřele mnoho.
Druhý diel tiež výborný, možno aj o trochu lepší ako prvý. Polícia rieši viac prípadov naraz, ktoré sa prelínajú a Leo sa poriadne zapotí:-) Našťastie má pomocníkov ako je hrobár Augustín, ktorý príbeh robí zaujímavejším a tiež Leova priateľka Júlia, ktorá nemá záujem stáť stranou. Veľmi rada si prečítam ďalšie prípady z historickej Viedne.... ak bude spisovateľ pokračovať:-)
Myslim ze seria Hrobnik bude v pocte vysetrovatelov niekde tesne za 87. okrskom Eda McBaina :) Pocitajme, Leo Hertzfeldt, Julia, dvaja kolegovia z mordparty, priratajme aj sefa kriminalnej sekcie, aj ten sa im do toho pletie, samotny hrobar Rothmayer. Kazdy z nich svojou troskou prispeje do riesenia dvoch paralelne odvijajucich sa pripadov. Jeden je ako z Troch patracov o tajomnych mumiach a strasnej kliatbe. Druhy je skor honom na Jacka Rozparovaca "odrezavaca pindikov". Mam dojem ze kazdy pribeh by vydal za samostatnu tensiu knihu. Ale orientuje sa v tom citatel lahko. Aj ked, Rothmayer ktoreho meno je v hlavicke celej serie, zacne nieco konat az v poslednej tretine knihy, dovtedy len chrani svoju "dcerenku" Annu. Pise sa rok 1894, a toto obdobie kdekolvek sa kriminalka bude odohravat, mam rad. Tretia kniha je uz napisana, a trochu sa na nu aj opatrne tesim.
Poznamka pod ciaru.
Co som kedysi mal rad, ale dnes uz az tak v knihe nevychutnavam, je putovanie po uliciach a opis kade kto bezi, vezie sa drozkou a podobne. Moja snaha vytlacit si vzdy mapy mesta v danom obdobi uz minula a dnes to povazujem za dokaz akurat toho, ze autor mal plan mesta pred sebou na stene ked pisal roman.
Inak, KALIBR by mal viac pozornosti venovat korekture. Par krat ma potahala za oci zopakovana predlozka alebo preklep. Nic strasne, ale zo 8 krat som na to narazil.
Zajímavé, skvěle napsané. Ale doporučuji číst až po přečtení Hrobníka. Knihy na sebe navazují. Určitě doporučuji.
V tomto díle rapidně ubylo nejvyšší nedotknutelné smetánky, což mě v minulém díle poměrně iritovalo, i když ani v tomto díle si to autor úplně neodpustil. Uličky staré Vídně, jeho obyvatele, kterých do Vídně přicházelo stále více a více, rasismus, antisemitismus a vůbec dobovou atmosféru se autorovi podařilo vystihnout zdařile. Velmi čtivá a zajímavá knížka. A jako třešnička na dortu Augustin Rothmayer. Už se těším na další díl.
Dost mě mrzelo, že ačkoli se kniha jmenuje Hrobník a dívka, tak hrobník je okrajová postava a dívky si skoro nevšimnete. Přitom zrovna Augustin mi přijde skvělý a za Lea bych ho klidně vyměnila. Nic to ale nemění na tom, že kniha se mi líbila a četla se dobře. Na začátek čtecího roku super.
Štítky knihy
vraždy 19. století Vídeň německá literatura kletba hroby a hrobky hrobníci egyptologové vyšetřování balzamovači
Autorovy další knížky
| 2011 |  Katova dcera |
| 2022 | Hrobník |
| 2020 | Kejklíř: Životní příběh Johanna Georga Fausta |
| 2011 | Katova dcera a černý mnich |
| 2012 | Katova dcera a král žebráků |
Kniha z kategorie: nenadchne, neurazí. Příjemná oddychovka, která se dobře četla.