Katova dcera a černý mnich přehled

13.07.2024

(SPOILER) V porovnání s 1. dílem zklamání. Začíná to horší úrovní překladu, třebaže překladatelka je stejná. Holt u autorových složitých popisných souvětích často nestačí překlad na „první dobrou“. Vzhledem k tomu, že u prvního dílu problémy s úrovní překladu nebyly, zřejmě z nějakého důvodu nebyl překladu věnován potřebný čas. Je otázkou, do jaké míry jsou níže uvedené nesrovnalosti způsobené horším překladem a do jaké míry jsou už v originálním textu. Ale určitě není problém pouze v překladu. Takže:

- Největší renonc je s dopisem. Vražda faráře nastane po té, co biskup obdrží jeho dopis. Ovšem jak se ukáže, druhý farářův dopis jeho sestře, kde farář zmiňuje stejnou událost, je kurýrovi ukraden se všemi ostatními dopisy. To znamená, že ani biskup nemohl dopis obdržet a tedy ani nebyl důvod vyslat nájemné vrahy. Po přečtení knihy jsem pečlivě příslušné pasáže procházel, jestli jsem se při čtení nepřehlédl a bohužel ne. Jediná druhá možná varianta je, že ve chvíli psaní a odeslání dopisu sestře nebyl dopis biskupovi ještě napsán (v dopisu sestře je v souvislosti s dopisem biskupovi formulace odpovídající spíše budoucímu času), ale pak tedy stejně biskup nemohl dopis obdržet, protože by se to časově nestíhalo.

- Kat s ostatními nejdříve udělají docela logický závěr, že v kryptě nemůže být pochován templář Wildgraf, protože v době jeho smrti už templáři byli rozpuštěni a nic jim v oblasti nepatřilo, ani ten kostel. Pak se ale najednou bez vysvětlení chovají tak, že berou jako fakt, že to Wildgraf je. Teprve za několik kapitol rozborem situace docházejí k tomu, že i po rozpuštění řádu mohl mít Wildgraf v oblasti kontakty, které využil, když se vrátil inkognito. To je určitě možné, ale z hlediska příběhu musí být vše vylíčeno v logické návaznosti a tedy nejdříve změna hypotézy a teprve pak změna v jednání.

- Hned na začátku knihy je rušivé např. to, že kat má v ruce zapálenou dýmku, pak náhle nezapálenou a pak najednou znovu zapálenou. A nebo místnost na faře – nejdříve nevytopená ratejna, kam se dokonce otevřenými dveřmi navál sníh a pak najednou z ničeho nic příjemně vyhřátá místnost.

- jeden z vrahů používá dýku s otráveným ostřím, kterou mj. paralyzoval kata. Na jiném místě knihy ale říznutí jeho dýkou do jiné osoby nemá žádný následek (i zde jsem si to pro jistotu po přečtení knihy ještě jednou kontroloval).

- Třebaže je třeskutá zima, na řece je led a mlýnská kola jsou zamrzlá ve vodě, tak se Magdaléna bez problému plaví na voru do jiného města ......

-Na cestách je po kolena sněhu, pak zuří dvoudenní sněhová bouře, kdy nejde jít ven, pak bouře skončí a – v přírodě je pořád půl metru sněhu ......

- Simon s Benediktou prohledávají okolí staré lípy. Po sněhové bouři je „tolik“ sněhu, že mohou bez problémů prohledávat zem u kořenů a jestli tam byl nějaký sníh, tak ho ušlapali. Pak Simon vyleze do koruny stromu, odkud spadne do – závěje ....

- Simon pozoruje střelce z kuše, to znamená, že ten používá krátké šipky, a přitom Simon vidí za zády střelce vyčuhující dlouhé šípy do luku .....

- Je „nakousnuta“ dějová linie s porodní bábou a těhotnou ženou, která pak už nepokračuje

-I když byli lidé v tehdejší době určitě o hodně odolnější než lidé v současnosti, tak v tomto díle působí hlavní hrdinové až moc jako „supermani“. Např. Jakub Kuisl je postřelen, kulku si vyndavá sám kleštěmi a od následujícího dne už „funguje“ bez jakéhokoliv omezení.

-Na závěr vůbec není řešeno, co s biskupem, který je hlavou celé „organizace“

Ono dost výše uvedených věcí jsou, dalo by se napsat, drobnosti, ale jak jich je hodně a prostupují celou knihou od začátku, měl jsem zážitek z knihy značně zkažený. Proto nemohu, i s ohledem k tomu, jak jsem hodnotil knihy jiných autorů dříve, dát více než jednu hvězdičku. Pokud autor nedokáže bezrozpornost popisných pasáží ukočírovat (přitom jejich idea se mi líbí), měl by se řídit heslem „méně je někdy více“. Dám ale autorovi ještě jednu šanci, koupil jsem si i třetí díl knižní série :-).