simona8126
komentáře u knih

Divotání… Stejně jako hlavní hrdinka má i tahle kniha dvě stránky…
K té horší patří v českém vydání především neskutečné množství překlepů, gramatických i pravopisných chyb. Vážně mě to mrzí a celý zážitek z četby to kazilo. Prakticky na každé druhé stránce byl nějaký nesmysl, zpřeházená slova nebo překlep! Netuším, kdo má na svědomí korektury k této knížce, ale nebojím se říct, že to byl buď začátečník, nebo velký flákač. Tahle kouzelně šílená série si rozhodně zaslouží pečlivější přístup. Stejně jako u předchozího dílu jsem i zde nucena vytknout otřepanou frázi "ze všeho nejvíc připomíná". Tady ovšem nevím, zda je to chyba autorky či redaktorů z CooBoo. Ale, milí zlatí, když můžete změnit jméno jedné z hlavních postav, můžete změnit určitě i neustále se opakující frázi a odstranit pro jednou aspoň to únavné "ze všeho nejvíc". Věci mohou klidně jen něco připomínat, anebo se dokonce něčemu podobat. :-) V tomto díle jsem si toho všimla sice jen dvakrát, ale to možná jenom proto, že jsem se to zuby nehty snažila ignorovat. Za tohle vše padla jedna hvězdička.
A teď ta druhá stránka, aby to nevypadalo, že akorát nadávám na něco, co se mi vlastně moc líbilo. Příběh je opět tak nepřehledně bizarní a šílený, jak si pamatujeme z Šepotání. Vlastně je možná i o něco přehlednější a sympatičtější. Právě proto, že už jsme si na jeho potřeštěnost trochu zvykli. Když se nad tím zamyslíme, vlastně se tu téměř až do konce nic závratného neodehrálo. Celá knížka je takovým tím předělem mezi jedničkou a trojkou. Trochu jako první část filmu rozděleného na dva. Spousta vaty, efektů a řečí, ale účel žádný. V Divotání se pořád něco děje, ale vlastně neopustíme pozemský svět a kolem všeho se spíš jen dohaduje, než aby se to skutečně stalo. Přesto přese všechno má autorka tak úžasnou fantazii, že jsem si v obou jejích světech libovala. A to mám prosím upřímnou hrůzu z hmyzu, hlavně z pavouků (promiň, sestro) a z můr (promiň, Morfee, můj rytíři). Takže abych tenhle komentář konečně uzavřela - bylo to krutopřísně úžasnoucné a těším se, až si přečtu i Zrcadlení. Jen více takových knížek pro odreagování a potěchu snílkovy duše, madam Howardová!


Takže Inferno… Tohle bude delší. Na knihu jsem se moc těšila. Předtím jsem od Browna nic nečetla, ale mám ráda filmy Šifra mistra Leonarda a Andělé a démoni. Tak jsem si řekla, že udělám výjimku, a koupím si i knihu, protože jsem zároveň fanoušek Danta Alighieriho. Do první poloviny se mi knížka líbila, byť samotná zápletka byla trochu přitažená za vlasy a ačkoli se ji autor snažil podat napínavě, větší emoce ve mně nevzbudila. Ale ohromily mě popisy Florencie, všech těch památek a turisticky atraktivních míst. Přimělo mě to k tomu, že jsem do Florencie jela na výlet. Dva dny tady stačily k navštívení mnoha míst z knihy (Dantův kostel, Starý palác s posmrtnou maskou a Sálem pěti set, katedrála Il Duomo, zahrady Boboli ad.). Potom, když jsem byla něco za půlkou knihy, jsem udělala hroznou chybu. Do kina šel zrovna nový film podle Brownova Inferna. A protože se mi líbily ty předchozí, šla jsem. Myslela jsem si, jak je kniha fajn a bude mě bavit i po zhlédnutí filmu. Jenže film byl slabý. Nejslabší ze všech. Památky z Florencie se tam jen stručně mihly, žádné podrobné vyprávění, žádný atraktivní příběh. A v mnoha věcech se to lišilo hned od začátku (hrdinka má jinou barvu vlasů a ani nenosí paruku). No, od filmu uplynul asi rok a já knihu pořád nedočetla. Postupně jsem se několikrát přemlouvala. Až včera konečně jsem ji definitivně zavřela a teď píšu tento dlouhý komentář. Posledních 60 stran uplynulo svižně, protože se příběh bohudík začal rozcházet s filmem. A závěr byl rozhodně lepší než ve filmu, za to patří knize též jedna hvězdička. Ale celkově? Nuda. Už mě to tolik neupoutalo. Jako turistický průvodce je to skvělé, ale občas mi vadilo, že se řada informací neustále opakuje a omílá dokola, jako by si autor myslel, že je čtenář úplně pitomý a nezapamatuje si to. Občas to bylo dost zdlouhavé... Takže s těžkým srdcem, ale jen tři hvězdy. A, Dante, rozhodně to není tvoje vina!


Budu prostě dětinská a řeknu, že jsem si to představovala úplně jinak a upřímně mě mrzí, že autorka mou představu nenaplnila. Samozřejmě je to autorka - má právo jít vlastní cestou. :D Aby ne! Ale takhle? První díl mě nadchl od prvních řádků, druhý se mi líbil ještě víc. A potom přišel takový závěr.
--- Pozor, následují spoilery ---
Že jsem přišla o svého oblíbence Finnicka, to se dalo víceméně čekat. Vždycky umřou moji oblíbenci. Je to asi nějaká moje kletba nebo neschopnost zamilovat se do správných postav. Ovšem pak zemře Prim. Ta, kvůli které to vlastně celé vzniklo. Ta, kvůli které se Katniss vydala do strašlivých her, aby jí zachránila život. O to sakra šlo, zachránit Prim! A autorka ji v závěru stejně zabije, takže jsem se zkrátka nemohla vyhnout tupému pocitu marnosti. A to, že Katniss skončila s Peetou mi také přišlo neuspokojivé. Nešlo ani tak o to, že si nevybrala Hurikána, ale spíš o to, jakým způsobem byl celý ten fakt popsán. Katniss a Hurikán k sobě měli po celou sérii blízko a najednou se v závěru trojky dozvídám, že si prostě nějak přestali být blízcí, odloučili se a vlastně to ani jednomu nevadilo. No, dosti chabé. Celé to pro mě bylo dosti chabé ve srovnání s předchozími díly. Vězte, že tři hvězdy jsou v tomto případě spíše málo.


Na tuto knížku jsem narazila náhodou, když jsem hledala tituly vhodné pro seminář dětské literatury. Potřebovala jsem zaplnit seznam povinné četby, abych tak řekla. Ale tahle knížka - i když byla tak zvláštní, až mi připadalo, že se vlastně moc nehodí pro děti - ve mně zanechala silné dojmy. Nevím ani proč, něco mě na ní zaujalo, snad ty tajemné ilustrace nebo i samo podivuhodné vyprávění. Neříkám, že je to kdovíjak úžasná četba pro každého. Pro mě ano. Zkrátka jsem si ji koupila a má teď čestné místo u mě na polici.


Bože, jak jsou lidé neinformovaní! Někdo tu napíše "kéž by to nebylo formou scénáře" a vůbec netuší, že jde o jinou knihu. Hodnotí něco úplně jiného! :D Tohle není scénář k filmu! Ostatně, také proto to není ani ničím zajímavé! Jen jakási "učebnice", respektive seznam neexistujících bytostí, suchopárně podaný. Pouze tu a tam doplňuje informace nějaká ta vtipná hláška Harryho či Rona, ale rozhodně to není nic, co by stálo za vyhazování peněz. Svého času to stávalo 100 Kč a za víc to určitě nestojí.

Nechápu, jak tu někdo může psát, že se do knihy musel nutit. I když, ano, vlastně chápu. Sto lidí má sto chutí a sto názorů, jasně. Každému se líbí něco jiného. A skoro každý má už předem vůči této knize averzi, protože bývá součástí povinné školní četby. A je přece tak šíleně tlustá! Eh, radši si někde seženu stručný obsah a budu spoléhat na štěstí, že si to u maturity nevytáhnu… Upřímně vám všem povím, že tohle jsem si zpočátku myslela taky. Byla jsem ostražitá a odtažitá, ale! Tahle knížka měla vše, co miluji! Romantickou linku, ale přitom jen takovou jemnou, nenásilnou. Žádné unylé vzdychání, které je dnes tak módní (ehm, ehm, Stmívání). Bylo to plné lásky, ale hlavně humoru! Tři kamarádi měli mezi sebou vztah, jaký jim upřímně závidím. Chtěla bych takové kamarády, chtěla bych s nimi zažít jeden jejich normální den při opravě auta nebo tak… A současně byl příběh smutný. Vtipný, příjemný, smutný a skličující. Jednoduše mě vzal za srdce a už nikdy nepustil.


Úplně jiná liga než Stmívání a důvod, proč tuto autorku nezatracovat a naopak se těšit na její další knihy. Hostitele jsem dostala víceméně náhodou k Vánocům, vůbec jsem to nečekala - o knížku jsem neměla velký zájem, ale díky bohu za ni. Dlouho jsem nebyla do něčeho tak zažraná. Zpočátku mě odrazoval rozsah, ale stránky ubíhaly neuvěřitelnou rychlostí. Málokdy se mi podaří narazit na něco tak čtivého. Teprve hodně dlouho poté se začalo spekulovat o připravovaném filmu, bohužel jsem na něj šla, ale naštěstí už předem s jistou skepsí. Rozhodně se knize nemůže rovnat. Proto pokud jste šli napřed na film a do knížky se vám už nechce, věřte, že ta je daleko lepší.


Knihu jsem zatím nečetla, ale musím reagovat na poznámky některých zdejších uživatelů. Netuším, co je na obálce, nicméně zřejmě tam bude totéž co na stránkách nakladatele, tedy: „Už jste přečetli Harryho Pottera a Pána prstenů, a lačníte po dalším vzrušujícím příběhu?“ To přece neznamená, že Učedník je Harrymu Potterovi nebo Pánu prstenů podobný. ;-)

Vlastně ani nevím, proč dávám plný počet. Zpočátku mě atmosféra sice oslovila a příběh navnadil, ale postupně mi to připadalo čím dál víc popisné, zdlouhavé... Stále jsem čekala, že se něco stane a ono pořád nic, jen večírky, sešlosti, slavnosti, prostřední cirkusu. Jenže ono to bylo úchvatné prostředí cirkusu, báječné zázraky, úžasně podané... Příběh se odehrával na tolika místech, střídavě v minulosti a současnosti. To bylo občas trochu zmatené a problematické, ale i tak... atmosféra cirkusu mě zkrátka pohltila a příběh dopadl tak, jak bych nejspíš nečekala, ale potěšilo mě to a uspokojilo. Závěr? Skvělá knížka pro snílky a milovníky tajemna, magie, bizarních věcí...


Inu... Oslovily mě krásné obálky všech tří dílů, které u nás vyšly. A protože jsem měla možnost zakoupit si knížky v Levných knihách, nemusím asi moc litovat. Za plnou cenu by to nestálo. Zřejmě už jsem přece jen příliš stará pro takové knihy (ačkoli ne, to nebude ono). Zkrátka mi celý příběh připadal chvílemi přitažený za vlasy, některé věci byly řešené podivným a neuspokojivým způsobem, postavy jednaly nevěrohodně a zbytečně se roztahovala a oddalovala řešení, která byla od počátku nasnadě. Nevím, jak moc by takové záležitosti řešily děti, nejspíš by je oslnila hlavně kouzla a spousta zajímavých bytostí. Popis kouzelného světa i všelijakých potvůrek se mi líbil, takže dávám smířlivě tři hvězdičky, ale že by to navnadilo pro další čtení, to snad ani ne (ale když už jsem si knížky pořídila všechny naráz, možná se k nim někdy vrátím...).
