Simonita komentáře u knih
Prima způsob, jak se z tepla domova vydat do prostředí neuvěřitelně drsných hor. Autor se v knížce věnuje převážně svým zážitkům a zkušenostem a trochu mi zde chyběla snaha přiblížit čtenáři prostředí Himalájí jako takové - krajinu, přírodu, neuvěřitelné výšky... I přesto mne ale knížka obohatila, vyprávění je to moc zajímavé, napínavé. Obdivuji každého, komu se podařilo vrchol nejvyšší hory zdolat, či se o to jen pokusil. Při čtení si člověk uvědomí, jak pomíjivý a nevýznamný je lidský život a že bez velké dávky skromnosti a pokory lze jen těžko dosáhnout velkých cílů v souboji s přírodou.
Přečteno jedním dechem. Paráda, doporučuji! :-)
Knížka Lyžníci z Karibiku bohužel nenaplnila má očekávání. Cestopisy mám ráda, ráda se dozvídám o nových místech a kulturách. Zde však kromě detailního popisu denního programu autorů nenalezneme nic, co by čtenáře jakkoli obohatilo. Ani neobvyklý formát knížky, kdy zážitky zprostředkovává zvlášť Šárka a Aleš, nepřináší kýžené obohacení děje. Styl psaní autorky je na jednu stranu velmi neformální až pubertální, na druhou stranu je zde patrná snaha o poetické popisy krajiny, proto text působí hodně nesourodě. Styl psaní Aleše mně ničím nezaujal, ani neurazil. Knížku jsem si spíše doprohlédla, než dočetla.
Kniha nechává nahlédnout do míst, kam by se běžný člověk nevydal. Zprostředkovává autentické zážitky z lékařských misí, které se však nečtou snadno. Po několika stranách jsem měla veliké dilema, zda pokračovat ve čtení, protože jakožto matka malé dcerky a empatická osobnost jsem některé příběhy vnímala velmi citlivě. Nyní však chápu, že bez nich by knížka nebyla tím, čím je - skutečným svědectvím a skutečných tragédiích.
Knížka plná napětí, adrenalinu, neuvěřitelných sportovních výkonů a scenérií, nad nimiž se tají dech. Prostřednictvím extrémních závodů poznává Jan Kopka nejen cizí krajiny a jejich obyvatele, ale především sám sebe. Obdivuji schopnost autora o svých zážitcích a pocitech psát s lehkostí, která kontrastuje s extrémní náročností absolvovaných závodů.
Přečteno jedním dechem, doporučuji všem. Kromě neuvěřitelného sportovního výkonu dokázal Jan Kopka v knize skvěle vystihnout atmosféru závodu, celé Aljašky a mentalitu nejen místních obyvatel, ale také ostatních závodníků a především tu svou. Knížka umožňuje alespoň nepatrně nahlédnout do míst, kam se běžný smrtelník nikdy nevydá - do nitra Aljašky a do nitra své osobnosti.
Milá knížka, ke které se ráda vracím. Doporučuji všem
Knížku znám ze svých dětských let a nyní ji s nostalgií předčítám dceři. Krásné úsměvné verše jsou doplněny poutavými obrázky.