Simonita komentáře u knih

Přečteno jedním dechem, doporučuji všem. Kromě neuvěřitelného sportovního výkonu dokázal Jan Kopka v knize skvěle vystihnout atmosféru závodu, celé Aljašky a mentalitu nejen místních obyvatel, ale také ostatních závodníků a především tu svou. Knížka umožňuje alespoň nepatrně nahlédnout do míst, kam se běžný smrtelník nikdy nevydá - do nitra Aljašky a do nitra své osobnosti.

5 18.01.2016

Přečteno jedním dechem. Paráda, doporučuji! :-)

3 26.06.2016

Knížka plná napětí, adrenalinu, neuvěřitelných sportovních výkonů a scenérií, nad nimiž se tají dech. Prostřednictvím extrémních závodů poznává Jan Kopka nejen cizí krajiny a jejich obyvatele, ale především sám sebe. Obdivuji schopnost autora o svých zážitcích a pocitech psát s lehkostí, která kontrastuje s extrémní náročností absolvovaných závodů.

3 18.01.2016

Prima způsob, jak se z tepla domova vydat do prostředí neuvěřitelně drsných hor. Autor se v knížce věnuje převážně svým zážitkům a zkušenostem a trochu mi zde chyběla snaha přiblížit čtenáři prostředí Himalájí jako takové - krajinu, přírodu, neuvěřitelné výšky... I přesto mne ale knížka obohatila, vyprávění je to moc zajímavé, napínavé. Obdivuji každého, komu se podařilo vrchol nejvyšší hory zdolat, či se o to jen pokusil. Při čtení si člověk uvědomí, jak pomíjivý a nevýznamný je lidský život a že bez velké dávky skromnosti a pokory lze jen těžko dosáhnout velkých cílů v souboji s přírodou.

2 26.07.2016

Milá knížka, ke které se ráda vracím. Doporučuji všem

2 09.07.2015

Kniha nechává nahlédnout do míst, kam by se běžný člověk nevydal. Zprostředkovává autentické zážitky z lékařských misí, které se však nečtou snadno. Po několika stranách jsem měla veliké dilema, zda pokračovat ve čtení, protože jakožto matka malé dcerky a empatická osobnost jsem některé příběhy vnímala velmi citlivě. Nyní však chápu, že bez nich by knížka nebyla tím, čím je - skutečným svědectvím a skutečných tragédiích.

1 18.01.2016

Knížka Lyžníci z Karibiku bohužel nenaplnila má očekávání. Cestopisy mám ráda, ráda se dozvídám o nových místech a kulturách. Zde však kromě detailního popisu denního programu autorů nenalezneme nic, co by čtenáře jakkoli obohatilo. Ani neobvyklý formát knížky, kdy zážitky zprostředkovává zvlášť Šárka a Aleš, nepřináší kýžené obohacení děje. Styl psaní autorky je na jednu stranu velmi neformální až pubertální, na druhou stranu je zde patrná snaha o poetické popisy krajiny, proto text působí hodně nesourodě. Styl psaní Aleše mně ničím nezaujal, ani neurazil. Knížku jsem si spíše doprohlédla, než dočetla.

26.06.2016

Knížku znám ze svých dětských let a nyní ji s nostalgií předčítám dceři. Krásné úsměvné verše jsou doplněny poutavými obrázky.

09.07.2015