Simouš komentáře u knih

Svěrákovy knížky jsou pro mě nečím, co se podobá pohlazení dědečka. Milé, nezaměnitelné a lákavé. A vždycky stojí za to!

11 01.11.2018

Kdo čeká, že Havel napíše pohádku pro děti bez absurdního politického podtextu, je hlupák. A to říkám se vší úctou a mírumilovností, které jsem schopna. Je do očí bující, že text je určený dospělým. Z dětí může potěšit jedině ty úplně nejmenší, které může oslovit prosté opakování slov (nic víc jim to ale nedá), nebo dospívající puberťáky, kteří se zajímají o společenské a politické dění.
Podle mě je knížka naprosto geniální a smutně nadčasová. Rádoby pohádkovými příběhy o nepříliš sympatických pižďuších Havel ukazuje na negativní politické a prospěchářské praktiky. Pokud máte rádi jeho dramata, budete jeho "pohádky" milovat. Pokud vám nesedí hry, nechte Pižďuchy ležet, protože vás budou iritovat. Hlavně proboha nečekejte, že vám ty prapodivné postavičky sehrají pohádkový příběh.

4 07.10.2018

Neskutečně dojemné a přitom nepatetické čtení. Málokdy se něco takového povede. Říkala jsem si, že autor musí být blázen - přece nečeká, že mě bude zajímat další vývoj událostí, když už vím kdy kdo jak umře. A já to stejně hltala a ješte doufala, že Smrt kecá, že bomby nebudou, Židi nepůjdou a knížka o válce bude mít happy end.

Na začátku jsem si říkala, že bizarnější blábol jsem nikdy nečetla. V průběhu mi různá podivná pramálolidská stvoření přišla stále méně nesmyslná, až jsem se s tím srovnala a dolezla na konečné hodnocení čtyř (!) hvězdiček - hlavně za netuctovost. Přestože některé dějové pasáže byly poměrně předvídatelné, celá knížka byla příjemně čtivá. I když bych podruhé asi na reklamní tahák v podobě samolepky "Pro fanoušky Hunger games" nenaletěla. :)

1 02.02.2018

Autorka objevila slovo "bizarní" a chce, aby to všichni věděli! Možná proto vytvořila spisek, který by tomuto označení odpovídal.

Zajímavý příběh jednoho naivního života.

1 17.09.2016

Klasická předvídatelná oddechovka. Nic víc, nic míň. Pro druhý díl si zajdu. Oddechovat člověk prostě potřebuje. :)

2 30.08.2016

V celé knize jsem nenašla jediné nadbytečné slovo. Vše dokonale ladí a dotváří středověce syrově mrazivé pozadí několika zpackaných životů.

8 30.08.2016

Stále váhám, zda by v mém finálním dojmu z knihy měla převažovat síla příběhu, nebo nemotornost vypravování. Není pochyb o tom, že autorka má co říct. (Nezáviděníhoně mnoho.) Vzhledem k časovému odstupu od událostí bych ale čekala, že vše bude podáno kultivovaněji (promyšleněji?) a že se v textu nebudou neustále opakovat myšlenky, neřkuli celé pasáže. (Naprosto alarmující skutečností pak bylo množství hrubek, které v textu zůstaly!!!) Protože se ale bojím být považována za cynického misantropa, který nemá pochopení pro lidské utrpení, vyškrábala jsem hodnocení až na čtyři hvězdy. Navzdory všem srdcervoucím momentům připomínajícím telenovelu v druhé části knihy, neboť s uvěřitelností reálného příběhu tězko polemizovat.

30.08.2016

Já, beznadějný bibliofil a zoufalý češtinář, jsem našla svoji Bilbli. A je to ( v tom nejlepším slova smyslu) tragikomické počtení.

2 15.08.2016

Druhý díl je naprosto srovnatelný s prvním. Jen vztahových dramat, zdá se, ještě přibylo a nepravděpodobnost jejich vývoje zavání telenovelou. Stále ale platí, že pro oddech a intelektuální výmaz se knížka perfektně hodí. A nemusíte se stydět přiznat, co čtete. :)

09.08.2016

Nemá cenu dohadovat se, zda je lepší knížka nebo seriál, protože bychom se snažili porovnat neporovnatelné (trošku jako kdybychom hledali spojitosti mezi Draculou a Stmíváním). Zatímco seriál z předlohy vybral napínavou akční linku, kterou oprostil od mnoha vztahových dramat, kniha se zaměřuje právě na ně. Spíše než do žánru sci-fi by obsahu odpovídalo zařazení do moderní škatulky "young adult". Tři hvězdičky dávám hlavně za čtivost a dokonalý "prázdninový výplach".

2 01.08.2016

Netradičně tradiční foglarovka. Vzhledem k období, ve kterém byla psána, jsem schopná Foglarovi odpustit i to, že se v průběhu knihy zvládnul několikrát pochválit za to, že tato kniha je jediná, která píše o "chlapcích, jací opravdu jsou". (A musím přiznat, že je to prozatím asi jediná mnou přečtená kniha pro mládež, v níž se čestní hoši pohoršují nad mravní zkažeností spolužáků majícich zálibu v nemravných obrázcích. :) )

3 28.07.2016

Přestože je to ostudné, Minehava je moje první přečtená Štorchova kniha. Jsem mile překvapená tím, s jakou lehkostí je vystavěn příběh. Podle všech školních pouček jsem si představovala Štorcha jako těžkopádného, přehnaně didaktického popisovače dob dávno minulých. Vývoj příběhu je ale v mnoha místech předvidatelný. Další Štorchův titul zatím v plánu nemám, ale po této zkušenosti se mu rozhodně bránit nebudu.

1 20.06.2016