Sluny komentáře u knih

Nemůžu si pomoct, ale hodně hloupá kniha. Dobrá detektivka by měla být aspoň trochu uvěřitelná, a to v tomto případě není ani omylem. Zápletka se na prvních několika stránkách rozjela vcelku slibně, ale pak už to šlo jenom od desíti k pěti, nebo spíš k nule. Předvídatelnost, nuda, klišé. Ale co je největší problém téhle knihy, je naprostá neuvěřitelnost postav. Hlavní hrdina malý chlapec, jehož vnitřní myšlenkové pochody, způsob uvažování a vyjadřování odpovídají pětatřicetiletému životem a sexem protřelému mazákovi, který se ale tu a tam zcela kýčovitě rozpláče jako malé mimino? Takto špatně vykreslenou postavu jsem snad ještě neviděl. Přihlouplá advokátka, která se nechá najmout malým děckem za dolar, vydírá kde koho kolem sebe a všichni si to nechají líbit, byť by s ní mohli klidně zamést? Matka, která je jakoby z jiné planety, neschopná vlastního myšlení?
Soudce, který se ve své soudní síti chová jako neomezený pán světa a všichni si před ním "cvrnkají do textilu"? Vysoce postavení federální úředníci jako vzor hlouposti? A tak dále a tak dále, takhle špatně uvěřitelné postavy jsem už dlouho neviděl. Knížku jsem se zaťatými zuby dočetl, protože to byla moje první knížka od Grishama a pořád jsem si říkal, že nemůže být přeci tak špatný, když ho tolik lidí chválí. Ale spletl jsem se, opravdu tak špatný je, další knížku od něj už riskovat nebudu...

1 14.06.2017