Sobolosh
komentáře u knih
Chladnou zemí
Jáchym Topol
Zajímavě vyprávěný příběh a působivé čtení, synopsi obsáhli jiní přede mnou. Terezín máme v sobě jako jednu ze stále živých historických hrůz. Tady se najednou dozvíme, že jinde byly tyto hrůzy mnohonásobně masovější a strašnější, páchané na stejných chudácích různými národy a v povědomí je nemáme, resp. o nich ani nevíme. Topola moc načteného nemám, ale tahle kniha ve mně leží již dlouho. Komentář píšu zpětně.
Porodní bába
Katja Kettu
Drsné čtení pro otrlé čtenáře. Při některých scénách je pocit hnusu intenzivní. Místy jsem se ztrácel v ději. Určitě silný čtenářský zážitek, ale doporučil bych jen někomu a jen s uvedenými výhradami. Není to kniha pro toho, kdo potřebuje příjemně naladit a polaskat duši. Zajímavý byl pro mě náhled na válku z této finsko rusko laponské pustiny.
Básně sebrané
J. H. Krchovský (p)
Mám u postele a stále se občas vracím. Geniální rytmus, rýmy, myšlenky, hříčky, nálady. Brilantní sladění formy a obsahu. Krásná zábava z pochmurné dekadence, která by útlocitnější mohla možná i pohoršit, mě ne. Autora jako osobu blíže neznám, škoda. Jen doufám, že on se při psaní baví stejně jako čtenář.
Hranice věčnosti
Ken Follett
Z posledních komentářů se asi nejvíce shodnu s Klarinetem, ale dávám o hvězdičku víc než on/ona. Jsem rád, že jsem to četl, zopakoval jsem si některé kapitoly z dějin minulého století zábavnou formou a byl to příjmně strávený čas. Jak jsem starší pán, tak při některých scénách mi vlhly oči a svíravě pálilo v krku. Knihu bych určitě doporučil. Ostatně celou trilogii. Co vytýkám: moderní historický román, ale k červené knihovně to nemá daleko. Snaha, aby postavy byly u všeho dění tvořícího historii, je trochu násilná, klopotná. Jsem v podstatě chvilkový čtenář a při 950 stránkách posledního dílu a celkem asi 2500 stránkách trilogie mi dělalo trochu potíž udržet ty vztahy v hlavě. Ale autor je si toho zřejmě vědom a dost čtenáři pomáhá. I přes chvilkové čtení, jsem těch 2500 stran přečet relativně rychle a bylo mi smutno, že už to končí.
Čirá anarchie
Woody Allen (p)
Tak jako v jeho filmech obdivuji úžasnou invenci a hravost autora, výsměch či kritičnost i sebekritičnost, to mě bavilo. I když někdy je tato invence až bezbřehá a nadsázka na můj vkus příliš vysoko, někdy by méně bylo lépe. Více jsem se bavil ze začátku než ke konci. Asi to bylo tím, že jsou povídky dost na jedno brdo (od Lenky 1386 jsem neopisoval :-)). Doporučuji jako krátkou kapitolku dvě tři před spaním. Ještě k překladu, něco se mi zdálo nápadité a muselo to být těžké, také by mě zajímalo, zda překladatel upravoval jména postav či ponechával původní. Ta jména mě také dost bavila.
