Hranice věčnosti
Ken Follett
Století / Storočie série
< 3. díl
Monumentální románová trilogie Století bestselleristy Kena Folletta vrcholí – po Pádu titánů a Zimě světa, mapujících fiktivní osudy pěti rodin v různých částech světa, dramaticky poznamenané první a druhou světovou válkou, přichází poslední díl ságy, Hranice věčnosti. Do životů Maud von Urlich a jejích potomků v Berlíně, rodu Dewarových ve Spojených Státech, Ethel Williamsové a její londýnské rodiny i rusko-amerického klanu Peškovových tentokrát zásadním způsobem vstoupí dějinné události a konflikty od počátku 60. do konce 80. let 20. století – kubánská krize, stavba berlínské zdi, atentáty na bratry Kennedyovy, boj amerických černochů za lidská práva, válka ve Vietnamu, zhroucení komunistického bloku, ale také kulturní fenomény příznačné pro tuto dobu – samizdat, média či hudba a jejich role v boji za mír a svobodu. Dějinné i osobní peripetie příběhu se uzavírají, ve čtenářích však zanechají trvalou stopu v podobě nezapomenutelného zážitku.... celý text
Literatura světová Historické romány
Vydáno: 2015 , Knižní klubOriginální název:
Edge of Eternity, 2014
více info...
Přidat komentář
Závěr trilogie se mi moc líbil, i když jsem se nedokázala sžít s hlavními postavami. Tato generace mi nějak nesedla, snad až s výjimkou Rebeky. Také mi přišlo škoda, že konec byl takový uspěchaný. Myslím, že okolnosti pádu komunistických režimů v zemích východního bloku by si zasloužily větší prostor, možná i samostatný díl. Zvlášť, když vezmeme v potaz, kolik prostoru autor věnoval 60. létům.
Naprosto úžasné dílo. Všenych 3 knihy by měly patřitk k povinné literatuře na školách. Konkrétně tento 3. díl je naprosto srovnatelný s oběma předchozíma. Nejleší mi kniha připadala v období karibské krize, kdy děj opravdu jede na plné obrátky. Poté trochu ztácí tempo, aby ho na samém konci znovu získala. Závěr knihy je opravdu dojemný. Je skvělé, jak autor dokáže udržet tolik dějových linií po tak dlohou domu, aniž by se čtenář jakkoliv ztrácel. Opravdu nemám co bych vytk. Doporučuji
Trilogii století jsem dnešním dnem přečetl celou a je to velmi zdařilé dílo, dalo by se říci, že umělecké. Na třetí díl Hranici věčnosti jsem se po druhém díle dost těšil a nebyl jsem zklamán. Pro mne je Hranice věčnosti možná nejlepším dílem. Kniha začíná stavbou berlínské zdi, pokračuje bojem černochů za lidská práva, této etapě je věnována podstatná část knihy hlavně za bratrů Kennedyových a za Martina Luthera Kinga, sledujeme kubánskou krizi, válku ve Vietnamu, kulturně je zde popsáno hnutí Hippies, rockové i popové kapely, drogy, počáteční snahy rozpadu komunismu v roce 1981 a jeho skutečný pád ve východních zemích v roce 1989 a taky období za studené války ve východních i západních zemích. Kniha končí pádem berlínské zdi a zvolením Baraka Obamy prezidentem v roce 2008 jen krátce. Znovu se zde setkáváme s pokračovateli rodů Peškovových, Williamsových, Leckwithových, Fitzherbertových, Franckových, Jakesových, Dewarových aj. Více prostoru mohlo být věnováno Vietnamu, Amerika zde hraje v knize prim, kubánská krize mě zde velmi zajímala, vlastně jsem v té době ještě nebyl, takže jsem si doplnil znalosti. Integrace černošské komunity je zde velmi podrobně popsána. Musím se smát, že nám Amerika radí, jak máme řešit Romskou otázku s ohledem na lidská práva, když vím, že v padesátých letech u nás nebyl problém, aby bílý a romský horník rubali spolu v dolech a po práci šli spolu na pivo. Je zde krásně popsáno, s jakou vervou bílí Američani mezi sebe vítali své spoluobčany a jaké násilnosti proti černochům, byly ještě v sedmdesátých letech možné a zcela legální. Dnes je v Americe opačný problém. Bílí se omlouvají černochům za to, že jsou bílí a nedovolí si proti nim zasahovat. Nejsem rasista, nevolám po násilí, ale oba extrémy jsou myslím špatné. Jinak ke knize. Follett zde opět na historických reáliích umně vystavěl příběhy fitkivních rodin a ty byly nemálo zajímavé. Jsem Husákovo dítě, takže mnohé postavy pro mne byly známé. Líbí se mi, že Follett je zde kritikem totalitního vládnutí za komunismu, kdy stačilo opravdu málo a člověk skončil na Sibiři, ale že je i kritikem tehdejších amerických přešlapů. Za mě opět velmi zdařilé dílo, až je mi trochu líto, že se sága století uzavírá a já se tentokráte se všemi postavami nadobro loučím. No ale v nejlepším je třeba přestat, takže se budu těšit na jiné Follettové knihy, Hranici věčnosti hodnotím za pět hvězd a dávám doporučení na celou trilogii. Tohle se opravdu povedlo. :-)
Kniha je rozdělena na 10 částí + epilog... za mě nemám co vytknout... příběhy postav jsem hltala ... od Berlínské zdi po zvolení Baracka Obami prezidentem... je zde fakt dobře zobrazena studená válka (hlavně totalita východu) ...
Vynikající román, který začíná stavbou Berlínské zdi a končí jejím pádem. Mezi těmito dvěma milníky se nachází spousta dějinných událostí, namátkou třeba Kubánská krize, atentát na Kennedyho, válka ve Vietnamu nebo aféra Watergate. V knize jsem se mimo dějepisných událostí dozvěděl i hodně o politologii. Výtečně jsou tady také popsány vztahy mezi lidmi a bída komunismu a Sovětského svazu. Nejvíce se mi ale líbila německá linka příběhu. Při závěru, který končí pádem Berlínské zdi jsem si nemohl nevzpomenout na skladbu Wind of Change od Scorpions. Hranice věčnosti vřele doporučuji.
Citace: Na kontrolním stanovišti je znovu zadrželi. Hans Hoffmann s úsměvem přihlížel, zatímco další muži prohledávali je i jejich vůz.
"Co hledáte?" zeptal se Dave. "Proč bychom pašovali něco z východního Německa? Nemáte tu nic, o co by kdokoli stál!" Nikdo mu neodpověděl.
Určitě bych celou trilogii dala jako povinnou četbu místo Harryho Pottera. Konec knihy byl pro mne dost emotivní, jelikož jsem byla součástí tohoto režimu. A je hodně smutné, že jsou politici, kteří se dodnes nepoučili. Trilogie by zasloužila minimálně čtyřnásobný počet hvězdiček.
Brilantní trilogie se uzavírá. Jednotliví hrdinové mi opravdu přirostli k srdci, sledovala jsem jejich životní peripetie se zaujetím a přála jim, aby v tom komplikovaném světě našli své štěstí. Vykreslené politické, společenské a historické pozadí mě rovněž neskutečně bavilo, takže já určitě doporučuji celou obsáhlou trilogii. Tleskám.
(SPOILER) Dávám plný počet , protože Follett je prostě jednička , ale tento díl byl pro mě nejméně zajímavý , pro mě už příliš mnoho politiky. Také bych raději snesla více děje z Berlína , než z USA. A Walliho bych nechala zemřít na předávkování , aby to mělo grády ještě větší . Ale je to výjimečná trilogie.
Follet je prostě úžasný. Několik strhujících příběhů v jedné knize. Pohled na historické události zvenčí je vždy zajímavý a ať chceme nebo ne, tak i objektivnější.
Třetímu dílu trilogie Století dávám 4 hvězdičky ne proto, že by byl špatný, ale protože první dva byly pro mě o něco lepší. Ani třetí díl neztratil čtivost, za mě už tady ale bylo moc politiky, moc agitačních vět. Taky mě mrzelo, že prakticky všichni členové všech rodin patřili mezi vlivné, slavné nebo významné politiky. Postrádala jsem pohled do běžných rodin, nebo do rodin na kraji společnosti, jako tomu bylo zejména u prvního dílu. I tak to bylo ale skvělé počteníčko a po pauze se určitě pustím do dalších Follettových děl.
Skvělé završení trilogie, došlo i na Československo, ale když byl zmíněn Miloš Jakeš, snad mohli věnovat pár slov i Havlovi. Ale na mou oblíbenou svíčkovou došlo :
"Jejich hovězí pečeně s plátky knedlíků plavala v husté omáčce ozdobené šlehačkou a lžičkou brusinkového džemu." ... :-)
Po pravdě mě více vtáhla do děje sovětská část příběhu. Celkově, ale skvělý román, vykreslení charakterů a postav čtenáře vtáhne do děje. Zároveň se člověk i poučí, i když je otázka nakolik jsou některé události vykreslené jen z amerického vnímání prostoru, případně autorskou licencí.
Jinak je neuvěřitelné, co se ještě před pár lety v USA - té kolébce demokracie dělo z hlediska rasismu, jo do vesmíru jsme létali (překvapivě zcela vynecháno autorem), ale doma tam jsme vesele mlátili a diskriminovali černochy ...
Takže to, že nad těmi událostmi přemýšlíme, nad beletrií je známka skvělého románu !
Třetí díl pokrývá to nejdůležitější od 60. let do pádu Berlínské zdi a zase skvěle. Celá trilogie by měla být povinnou četbou do dějepisu.
Pro mě nejlepší díl trilogie. Nebavily mě jen americké politické části. Ale celá trilogie byla skvělá a určitě se k ní někdy vrátím i přes ten velký počet stran.
Popravdě jsem se bál, jestli se mi 2. polovina 20. století bude líbit, ale bál jsem se zbytečně a mistr Follett pokračuje ve své spanilé jízdě dějinami. Je to neuvěřitelně krásná a komplexní mozaika, která se čte jedním dechem.
I závěrečný díl je skvěle zpracovaný pohled na minulé století. Děj začíná v roce, kdy jsem se narodila. Stavbu berlínské zdi i kubánskou krizi tedy znám jen z vyprávění rodičů, na rok 1968 si už trochu pamatuju a 21. srpen docela dobře, i když jsem byla teprve absolventka 1. třídy ZDŠ.
Pro mě tahle trilogie byla zajímavá a docela poučná. Popisované zásadní historické události jsem celkem znala, většinou jsem předem věděla, k čemu se hrdinové zase přimotají. Jenže na fiktivních příbězích lidí někdy člověku pořádně docvaknou všechny souvislosti toho, co zná z učebnic. Tak na mě fungují dobré historické romány. Plně jsem si připomněla třeba to, že ani v zemích, které považujeme za kolébky demokracie v současném pojetí, nebyla občanská práva samozřejmostí. To se týká třeba práv žen v Británii zajména v první polovině století, A v USA byla rasová segregace problém i 100 let po zrušení otroctví, takže chápu, proč Follett dává černochům tolik prostoru. To byla reakce na některé komentáře.
Pasáže o hudební scéně také dobře ilustrovaly dobu, nejen proto, že hudba se zásadně změnila. Hudba se a stala se pro mládež mnohem významnější než dřív, objevilo se šílenství po popových a rockových hvězdách, i to sex drogy a rokenrol.
Pěkně byl popsán i rozdíl mezi demokratickými a totalitními režimy. Ano, i v demokracii je hodně nedokonalostí a v politice špíny. Ale totalitní režimy jsou bez debaty horší.
Skvělý závěr trilogie. Člověk se dozvěděl spoustu zajímavých věcí jak z historie, tak ze zákulisí politických bojů mezi jednotlivými vládami našeho světa. Zařadila bych tuto trilogii do povinné četby. Při popisu otevření Charlie pointu jsem se neubránila dojetí.
Zaver zivotnich osudu rodin Peskovovych, von Ulrichovych, Willamsovych a dalsich.
Intenzivni cteni a dojmy z cetby zrovna tak.
I na slzy doslo, jednak ze je uz sagy konec a jednak, ze se svet (relativne) osvobodil ze systemu, ktery nefungoval tak jak si kdysi davno nekdo vysnil…
Štítky knihy
tajné služby rodina USA (Spojené státy americké) Sovětský svaz Velká Británie mezinárodní vztahy studená válka historické romány na pozadí skutečných událostí trilogie
Autorovy další knížky
2013 | Zima světa |
2015 | Hranice věčnosti |
2021 | Večer a jitro |
2021 | Pilíře země |
2018 | Pád titánů |
Opět skvělý historicko-faktický román. Líbí se mi propojení fiktivních osudů mnoha rodin s pozadím faktických událostí. Román vzbuzuje celou plejádu emocí a současně má vysokou informační hodnotu. Autor se snaží o nestranné, nezaujaté popisy událostí a to oceňuji. Doporučuji!