sofierau komentáře u knih

Knihu 'Den, kdy jsem se poznala' od Edity Vojtkové jsem četla s velkými očekáváními, která bohužel nebyla naplněna. Celý příběh působí neuvěřitelně samolibě, a i přesto, že se jedná o osobní zpověď, autorka nezachází do hloubky svého vnitřního rozvoje, ale spíše se opakuje a zdůrazňuje své úspěchy, které přicházejí až přehnaně idealizovaně. Zvláště mě zklamala část o jejím působení ve vězení, která působí spíše jako povrchní poznámka vzhledem k tomu, jak krátkou dobu tam strávila. Knihu lze shrnout jako sérii klišé a motivačních citátů bez hlubšího obsahu, která by se vešla do několika stránek časopisu, nikoli do samostatné publikace.

Ti, kteří skutečně pomáhají druhým, to dělají bez potřeby neustálého vyzdvihování vlastních činů.

Zvažte, zda je opravdu důvod vydávat knihy jen na základě rodinné příslušnosti k veřejně známým.