sola_lupa komentáře u knih
Pokud máte rádi sci-fi, určitě si knížku oblíbíte. Co oblíbíte, zamilujete si ji. Je až nepředstavitelně čtivá, což je dáno nejen akcí, která je servírována po kapkách v pravidelných intervalech, takže se na ní stanete doslova závislí, ale také tématem, které je nadčasové.
Je třeba zmínit, že budete vtaženi do děje, ani sami nebudete vědět jak. Někteří budou fandit trifidům, jiní Joselle či Billovi,... Každý si najde svého hrdinu a oblíbence. Je dost možné, že pokud dáte číst knihu kamarádovi, budete se v názoru, kdo z těch vašich nej je vážně ten nej, hodně lišit a dlouze diskutovat... A o tom to je: o diskuzi, přemýšlení a hlavně žádné válce.
(SPOILER) Nejprve překlad. Nejlepší z překladů je od Martina Hilského, pokud si nevíte rady. Obecně jsou překlady Shakespeara také fajn od pana Topola.
A teď k dramatu samotnému. Kdysi jsem četla Z oříšku královny Mab a hrozně mě to bavilo. Jenže jak už nechodíte do školy, přijdou se čtením těchto děl problémy. Zkrocení zlé ženy jde chápat dvojím stylem. Ten první je, že je vše v žertu a náramně se u toho bavíte.
Druhý je, že je dílo mířeno na ženy. Že mají být poslušné, dělat, co se jim řekne a díky tomu patriarchát nastolí mír a dobro a vlastně si Petruchio vzal Kateřinu jen proto, že slyšel na peníze a vzal si do hlavy, že Kateřinu převychová a všem ukáže, jaký je kabrňák, protože se mu to podařilo. Kateřinu nakonec převychoval, ona ztratila sama sebe a stala se z ní poslušná puťka. Oproti tomu Bianca a na konci dramatu i vdova věděly, kde nastavit mantinely a nezajímaly se o nějaké mužské hlouposti jako je sázka o poslušnější ženu. S tím je poslaly k šípku i s prohranými penězi. Dalo by se oponovat, že však Kateřina byla zlá i na svou sestru. No byla, protože nikdo nemá rád dokonalé mazánky, když je sám přehlížen.
Hra mě tedy pořádně namíchla, protože si ji takto vykládám. Ale jde vidět, že ze strany mužů se od středověku, kdy tohle dílo vzniklo, nic nezměnilo. A ze strany nás, žen? No, my už nejsme ty křehotinky, o kterých Kateřina mluví, jen to mužské pokolení to není občas s to pochopit.
Co mě na tom ale rozhodně bavilo, byli sloužící. Nádherná hra se slovy. To jejich laškování až drzost, byly rozhodně příjemným zpestřením celé hry.
Pro někoho, kdo se narodil a vyrůstal v devadesátkách, neminuli ho televizní hry a pak i ty staré počítačové, je tohle neskutečně čtivé dílo. Jsem právě jednou z těchto osob a jsem nadšená. Přiznávám, že první asi dvě stránky popisu byly chvilku šílené i na mě, ale najednou jsem se do toho světa dostala, začetla a... Už jsem říkala, že to je skvělá kniha? Vážně jsem se od ní těžko odtrhávala, až se divím, že jsem při čtení ve vlaku a autobusu nezapomněla nikdy vystoupit, tak moc dobré to bylo.
Tím bych ráda ukončila svůj opěvný komentář a jdu se pustit do filmu. Údajně se dosti liší od knihy, ale když se tím nenechá člověk otrávit, je skvělý i on.
Jak řekla jedna slečna: "Pratchett, když tohle psal, musel mít nějaký silný matroš." Já dodávám: "Pokud ano, chci ho taky." Moje třetí kniha od tohoto velikána. Je skvělá, skvostná, velkolepá,... Pratchett je asi jediný autor, který přisuzuje pocity a výrazy tváře i věcem a klidně si z nich dělá legraci. Naprosto originální fantasy, které má v sobě lehký humor, u kterého se člověk vážně pobaví, i když má špatnou náladu.
První, čeho jsem si na knize všimla, byly popisné pasáže. Ty jsou naprosto dokonalé a detailní, člověk si dokáže prostředí skvěle představit. I přes tuto detailnost se jedná o útlou knížku, což mě celkem překvapilo. Vtipy mi sedly, takže jsem se dost často usmívala a říkala si, jak skvělá přirovnání zde jsou. A hraní si se slovy - nádhera.
Co se týče příběhu, byl takový romantický, ale pro mou generaci podáním již netradiční, což oceňuji.
Kdysi, když jsem byla asi o deset let mladší, jsem jednu z Foglarovek četla a byla milionkrát lepší než tehdejší nabídka literatury pro mou věkovou skupinu (především knihy pro holky se s tímto nedaly srovnávat). A tahle kniha... Nemám slov.
Zaujala mne a doslova dostala do kolen. Možná je veškerý děj nereálný, tedy až na šikanu, která ve školách přetrvává do dneška a stále je tak bolestivá. Možná nejde napravit všechny, kteří se chovají špatně, ale i kdyby se to povedlo jen u pár, bylo by to vítězství a rozhodně by se lépe dýchalo a žilo ať ve škole, v práci,...
A ještě bych v tomto příspěvku chtěla poděkovat čtenářské výzvě, která mě k této knize dovedla. Bez ní bych ji totiž minula, a to by byla věčná škoda.
Jedinečná kniha s nádhernými básněmi doplněnými o úžasné fotografie.
A pro mé připomenutí, kdybych se ke knize jednou chtěla vrátit, což rozhodně není vyloučeno...
Pustím tě do svého srdce,
ale očisti si boty, než vejdeš.
Každá holka,
když ji necháte
dost dlouho o samotě,
nakonec
začne
zpívat
a tančit.
Byla jen další rozbitá panenka,
která snila o klukovi s lepidlem.
Deprese - jako když barvoslepému neustále říkají,
jak je svět barevný.
Jsme utvořeni ze všech těch, kdo nás vystavěli a zbořili.
Kasie West mě uchvátila, už když jsem četla Náhradní kluk. I tato kniha se čte skvěle, je úplně odlišná od té předchozí a já se jdu právě modlit, aby mi CooBoo vydalo další její knihu, protože už mě rozmlsali a já bych si vážně špatně zvykala na něco méně úžasného. Kdybyste i tak stále váhali, věřte mi, že tahle knížka za to stojí, nikdy jsem nic podobného nečetla. Podle mě si obě její knihy, které nám přeložili a naservírovali, zaslouží filmové zpracování (ale jen za předpokladu, že to někdo šeredně nepokazí).
Co sem napsat? Snad jen to, že v každém z nás je kus Margo a Quentina. Pouze v někom víc a někom míň.
Vtipné a nejspíš i dosti ze života obyčejného korektora s neobyčejně prořízlou pusou. Pokud jsem kdy chtěla napsat knihu, nejspíš to díky tomuhle komiksu neudělám, protože bych nejednomu korektorovi určitě přivodila infarkt. A to bych nerada, přece jen je pořád potřebujeme jako sůl.
Bylo to zvláštní vyprávění. Někdy jsem měla pocit, že celý příběh jde z Dovíkova a soudcova nitra, ale jindy jsem si říkala, že Dovík naschvál šokuje a zveličuje, což je místy více než velmi nepříjemné. Ale proč to dělá? Je to jen perfektně sehrané a dělá to při každém výstupu, nebo se rozhodl pro toto "představení" jen dnes? Dostala jsem mnoho odpovědí na jiné otázky, ale tyto stále přetrvávají.
Tuším, že bych byla jedním z obecenstva, kdo by chtěl odejít, ale stejně by zůstal a čekal na tu frontu u východu po konci představení, protože: "Vsadím se, že by se už dávno sebrali a odešli, nebo ho dokonce vypískali, nebýt pokušení, kterému je těžké odolat - pokušení nahlédnout do pekla někoho jiného."
S týnským jazykem se člověk v momentu vypořádá, horší to ale je se skutky, které jsou v knize popsány. A je jedno, zda je páchá ten, koho autor (či snad my?) označí za zločince, vláda nebo oběti kriminálních činů. Ve výsledku jsou zločinci všichni, jen pro to mají jiné pohnutky. Tolik násilí, které bylo až moc skutečné, jsem zatím snad v knize pořádně nezažila, proto jsem měla ze začátku problém, jestli knihu vůbec dočtu.
Na konci si člověk uvědomí, že vlastně celou knihu sympatizoval s každým. Jako bychom byli emko s téčkem, kteří tyhle gražny buči, co dělají jejich bajati nebo čajiny, přehlíželi, protože je máme rádi, ať udělají cokoliv. Vlastně nikomu z nich nemůžeme nic vyčítat, protože ta volba... Jsme si vážně tak jistí, že ji máme?
Hm, je to vážně pohádka pro dospělé a splním "spoluautorovi" jeho přání na konci knihy, nebudu kritizovat dané nedostatky. Když říkám pohádka, myslím to v dobrém, příběh má něco do sebe. Je pravda, že mi na něm něco ne úplně sedí, ale zároveň je skvělý a každý si z něj něco odnese, i když každý určitě něco jiného. Je v něm toho totiž tolik, co chtěl autor říct...
Za mě tedy:
Všichni jsme stejní.
Všichni jsme posvátné krávy.
Búúú.
Velmi milé pohádky, které stojí za to. Originální jsou jak příběhy, tak vyjadřováním, kdy například autor za sebe dokázal nastřádat tolik synonym, někdy i podobných slov, že člověk musí žasnout, jaký rozmanitý ten český jazyk je. :)
Z téhle knihy má člověk pocit, že každý z nás má svého tygra. Podle mě má každý z nás jiné zvíře, protože kdyby to byli jen tygři, byli bychom si asi až příliš podobní. Nebo Tracy potkal jen lidi, kteří se mu tolik podobali.
Každopádně ať už je tygr panterem, jiným zvířetem, naší vnitřní silou, láskou nebo celým životem, jeho ztvárnění v příběhu Williama Saroyana je nádherné, i když mu pro mě něco chybí či přebývá. Nevím jak pro ostatní, ale nejmilejší postavou pro mě byl doktor Pingitzer. Snad proto, že se na to díval trochu jinak a snažil se Tracymu rozumět a možná nakonec i porozuměl.
Mrzí mě, že jsem nejprve viděla film. Tím nechci říct, že bych byla z knihy zklamaná, jen jsem věděla až moc dobře, co čekat, a to do nejmenších podrobností. Kniha je čtivá záležitost, která mě bavila a určitě si přečtu i druhý díl.
Ještě dneska si pamatuji, jak mě tahle klasická americká romanťárna dostala. Ono není divu, protože tenhle styl jsem v knihách, které se běžně prodávaly, nepotkala. O to víc mě mrzí, že Breakable nebylo nikdy přeloženo.
Konečně jsem se k ní dostala, a to hlavně díky výzvě. Je to úžasná dobrodružná literatura. Není jen o dobrodružství, ale taky o přemýšlení. Fascinovalo mě, jak byl Robinson podnikavý, co všechno si dokázal pomocí vlastní hlavy a rukou vytvořit. Za mě jedna z nejlepších knížek minimálně za tento rok, pokud ne za delší dobu, co jsem četla.
Tuto knihu musím hodnotit zvlášť za příběh a zvlášť za "poselství". Příběh byl dobrodružný, čtivý, fajn, dosti pozitivní, takže člověku zvedne náladu, když se cítí mizerně. Za to 5 hvězd bez debat.
Za "poselství", které jsem si tam bohužel musela představovat, protože o něm všichni mluví a vychvalují ho do nebes a já ho proto nemohla dostat z hlavy, dávám hvězdičky pouze dvě. Protože v tomto ohledu je to děsná hloupost, sluníčkářství největšího kalibru,...
Omlouvám se za ty výrazy, se kterými někteří určitě nebudou souhlasit, zkrátka tato kniha na mě tak zapůsobila. Nejspíš je to tím, že jsem došla do bodu, kdy je lepší jednat a pokazit věci po svém, pak je i napravit, pokud je třeba... Než sedět, semtam něco udělat, aby se neřeklo a doufat, že vesmír mě navede na tu správnou cestu, kde je na konci duhy poklad.
Z důvodů všech výše zmíněných dávám tři hvězdy.
Knížka mi pojetím příběhu připomněla jeden trošku starší film - Before Sunrise, který mě celkem nadchl. Kniha se mi líbila jednou tolik. Příběh samotný je velmi originální, navíc aby se kniha zabývala tak krátkým časovým úsekem, to se také hned tak nevidí. A ten konec... Kdo z vás čekal, že to dopadne takhle?!