splichalka
komentáře u knih
Mandolína kapitána Corelliho
Louis De Bernières
Moje nejoblíbenější. A to už hezkou řádku let, a pořád nebyla překonaná. Dojemné a naprosto okouzlující, stejně jako její hlavní hrdina. Na konci i slzy byly. Jakmile jsem ji dočetla, bylo mi jasné, že ji budu číst znovu. Ale přiznávám, že k tomu zatím nedošlo. No, tak snad na ni přijde čas v důchodu (stejně jako na tisíc dalších:-)
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Tuhle knížku zbožňuju, stejně jako jejího hlavního hrdinu. Jak už tady někdo psal, i mně připomínal někoho mezi Forrestem Gumpem a Švejkem (věřím, že tam ta autorova inspirace skutečně byla!). Objevila jsem ji někdy loni na podzim, když reklama na ni běžela ve všech Jančurových busech. Přinesla jsem si ji z knihovny a po přečtení prvních asi 50 stran jsem věděla, že ji chci mít doma vlastní. Smála jsem se nahlas, fakt. Okouzlující, chytré, vtipné.
Svet mi je dlžný
Eva Urbaníková
"romány pro ženy" a la Monyová a spol. moc nemusím, ale tohle už je čtvrtá knížka Evy Urbaníkové, kterou jsem přečetla, takže má asi něco do sebe :) Moc mi nesedí ty pseudofilozofické, pseudopsychologické úvahy, kterými je knížka dost prošpikovaná, ale co.. Měla jsem to přečtené za dva dny a hlavně - příběh ve mně zanechal nějaké emoce, a to je snad to nejdůležitější.
Nechtění
Kristina Ohlsson
Mělo to spád, dobře se to četlo. Ale asi jsem už podobných thrillerů přečetla moc, proto automaticky očekávám nějaký překvapivý zvrat, nečekaný konec a ono tentokrát nic. Nicméně to nemění nic na tom, že mě to bavilo a když budu mít možnost, přečtu si i autorčin další výtvor.
