StanaStiborova komentáře u knih
Dva měsíce jsem ležela doma na gauči a čuměla do zdi. Neměla jsem sílu ani vstát a jít se najíst. Měla jsem dojem, jako kdyby můj život byl hroutící se věž. Určitá část mě věděla, že to je nutný přerod, že si mě nově příchozí dítko formátuje a do toho mnou cloumají hormony a vyčerpání. Možná by to někdo nazval klasickou těhotenskou depresí. Ale bylo docela těžké být v tom ty dva měsíce sama.
A co mi přišlo nejpitomnější – všude se píše, jak těhotenství je nejkrásnějším obdobím v životě ženy a já jsem se cítila jako ta největší troska a nenašla o tom na netu ani čárku.
Vím, že podobné stavy zažívají mámy po porodu, naštěstí o poporodní depresi se píše mnohem více, než o depresi těhotenské. A právě na toto téma je kniha Vyhrála jsem depresi od Martiny Chomátové, která si pořádnou poporodní depkou prošla a nejen, že ji zvládla, ale už několik let sbírá informace o tom, jak z takových stavů ven vlastními silami. Ne vždy musí být okamžitým řešením AD. Rozhodně knihu doporučuji. :)
Mysl je jako zahrada a je jen na nás, jestli v ní poroste plevel, nebo pokvetou květiny. Možná i vy patříte mezi dnešní dospělé, kteří vyrostli, aniž by vás někdo naučil, jak o svou mysl-zahradu správně pečovat.
O kolik jednodušší by ale mohlo být zvládání strachu, smutku, vnitřních konfliktů, vztahů, nemocí nebo nedostatku energie, kdybyste měli možnost naučit se praktické techniky práce s myslí už v dětství?
Tato kniha je úžasný dar dnešní generaci dětí. Dar vědomého používání vlastní mysli, díky kterému budou naše děti žít mnohem hlubší, naplněnější a šťastnější život.
Míša v knize pojmenovává věci, které nesouvisí jen s tím, jak vypadáme, ale především s tím, jak se cítíme uvnitř, což je základ toho, zda jsme v životě šťastné, naplněné a úspěšné. Já jsem měla v některých obdobích svého života sklony myslet si, že ženská krása je něco povrchního, zbytečného a zabývají se jí jen pipinky, co nemají nic jiného na práci. Po přečtení knihy mě už nepřekvapuje fakt, že to bylo přesně v těch obdobích života, kdy jsem si nejméně věřila, neměla se ráda, nebyla úspěšná ani šťastná.